Bajka

From Necyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Bajka je literární útvar, který nejspíše vymyslel křovácký kmen Č'ScHŘčinG. Jejich bajka Tři lvi se stala slavnou po celém starověkém světě. Níže je uveden její překlad do češtiny.

V bajce vystupují zvířata přebírající lidské vlastnosti (lenost, obžerství ap.), a na konci často vyplyne nějaké ponaučení. Některým zvířatům bývá přiřčena nějaká vlastnost (dachau bývá hubený,...).

Tři lvi[edit | edit source]

Chytrá koza

Tři lvi si kráčí o hladu džunglí. Vtom narazí na kozu. Řeknou si, že by ji měli sežrat.
První lev sebevědomě povídá:,,Kozo, my tě sežerem!’’
Koza si jich nevšímá, a tak si druhý lev řekne, že by měl také něco říct.
A tak řekne:,,Kozo, my tě fakt sežerem!’’
Koza na ně kouká, neutíká, a lvi jsou zmatení.
Třetí lev už je nervózní, a tak už ne tak sebevědomě řekne:,,Kozo, my tě vážně chceme sežrat.’’
Koza se usměje a odpoví:,,Ne, já vás sežeru!’’
A sežrala je.

Ponaučení: Když jdeš v džungli a chtějí te sežrat lvi, nereaguj na jejich upomínky, usměj se, řekni že je sežereš a sežer je. Přežiješ a navíc se zasytíš.

O kočičce[edit | edit source]

Hladová mšice si našla krásnej-sťavnatej-zelenej lísteček a už se těší, jak si na něm pochutná.
V tu ránu přilítne hladová beruška a říká: "Mšice, mšice, já mám hlad a tak tě sním".
A mšice na to:"Ale beruško, já jsem tak hubená, počkej až okousám ten list, pak se najíš i ty víc".
No a tak tam beruška čeká na to, až se mšice napapá, přilítne hladovej ptáček a povídá: "Beruško, beruško, já mám takovej hlad, že tě musím sezobnout".
A beruška na to: "Počkej ptáčku, počkej, já jsem taky hladová a čekám tady na mšici, která ukusuje list".
Tak už tam čeká i ptáček a nejednou se z ničeho nic objeví hladová kočička a povídá: "Ptáčku, ptáčku, já ti mám hlad, že tě hned sežeru".
A ptáček na to: "Ale kočičko, podívej jak jsem hubenej. Počkej až mšice okouše list, beruška slupne mšici, já sezobnu berušku, no a pak se najíš i ty".
No a jak tam všichni čekají, tak se z křoví náhle ozve prapodivný zvuk. Všichni se leknou a ptáček vylétne do vzduchu. Ale hladová kočička nechce přijít o svého ptáčka a tak utíká za ním.
Ptáček letí nad poli a kočička furt za ním. Najednou ptáček vlétne nad řeku a kočička po něm chňapne, mine se a spadne do vody

A to je konec bajky.

Ponaučení: Čím delší předehra, tím mokřejší kočička.

O vlku a zajíčkovi[edit | edit source]

Zajíček si koupil nové ferari a ujíždí s ním po lese. A tu náhle uslyší volání o pomoc.
Vystoupí, koukne do hluboké díry a vidí v ní vlka.
A vlk povída: zajíčku, zajíčku, když mě vytáhneš ven, tak budeme nadosmrti kamarádi a nesežeru tě.
Zajíček uvěří, zapřáhne lano za ferari, natůruje motor a vytáhne vlka ven z díry.

Druhý den si to vlk peláší po lese a najednou zaslechne "Pomóóóc, pomóóóc", tak se koukne do díry a v ní je zajíc.
Poklepe si na čelo a říka: "No dobře zajíci, včeras pomohl ty mně, dneska já tobě".
Vlk se tedy otočí zadkem k díře, spustí dolů svůj ocas, zajíček se ho chytne a pak už vlk jen škubne a zajíček je zachráněn.

A to je konec bajky.

Ponaučení: Když máš pořádnej ocas, nepotřebuješ žádný ferari.

O nekonečnu a nulách[edit | edit source]

Jdou dvě nuly po poušti. Pohlédnou k obzoru a uvidí v té dálce nekonečno.
A ta první nula řekne té druhé nule:
"Se divim, že se jim to v tom horku chce vůbec dělat."


Book3.png Tato stránka je sbírka bajek. Rozdělí program a někdy i Váš počítač na množství kousků uctívajících různé bajky.

Autoři[edit | edit source]

Bajky bývají lidovým dědictvím, a dnes známe pouze několik vášnivých pisatelů bajek.
Jsou to: