Vesmírná sonda Kepler

Vesmírná sonda Kepler je po Havlově kosmickém teleskopu druhý kosmický dalekohled vypuštěný v rámci rakousko-uherského kosmického programu. Tato mise má za úkol odhalit tajemství života, vesmíru a vůbec, hledat planety u jiných hvězd (tzv. exoplanety), dále hledat na nich známky mimozemského života a konečně má zodpovědět otzáku, zda i v jiných planetárních soustavách mohou existovat Rakouska-Uherska.

Sonda nese název po slavném astronomovi Johannu Keplerovi, který působil na dvoře císaře Rudolfa II. a stal se tak vlastně spoluzakladatelem Rakousko-uherského kosmického programu. Pro tento projekt je zvláště důležité, že Johannes Kepler odhalil tři zákony, podle kterých obíhají planety; také se snažil vtěstnat jejich oběžné dráhy mezi pravidelné mnohostěny a patrně byl prvním pozemšťanem, který uvažoval o tom, jak se naše Země jeví při pohledu z vesmíru.

Na objednávku Rakouské kosmické agentury (NASA) vyrobila sondu Továrna na rozličné předměty Kohn & Roubíček v Chocni, materiál dodala firma UHK z Hradce Králové. Z Chocně byla sonda dopravena po železnici do Benešova a 7. března 2009 odstartovala z tamního kosmodromu Konopiště. Sonda obíhá po vlastní dráze kolem Slunce v dostatečné vzdálenosti od Země, tak aby ji nerušilo opilecké hulákání z Brna. Její dalekohled je namířen do souhvězdí Labutě, Draka a Lyry. Tato souhvězdí jsou ve směru, kterým Slunce obíhá kolem středu galaxie, takže díky sondě Kepler vlastně vidíme naši budoucnost za nějakých 200 000 let.

9. dubna sonda pořídila prvních několik stovek zkušebních snímků. Na všech byla tma. Technici z řídícího centra ve Fuckingu si pak uvědomili, že zapomněli odeslat povel k sejmutí krytu teleskopu. Na následujících snímcích se tak již objevila hvězdná obloha. Zmíněné snímky tmy nyní důkladně analyzuje Vědecký tým Necyklopedie. Proslýchá se, že již nalezl odpověď na kardinální otázku, proč je některá tma černější než jiná.

• 

  Astronom Johannes Kepler, podle něhož se sonda jmenuje.

• 

  Takto vypadaly první snímky pořízené dalekohledem.

• 

  Po odklopení krytu teleskopu vypadaly snímky takto.

Chcete-li se pobavit a ne se jen dozvídat nové užitečné věci, podívejte se na heslo Vesmírná sonda Kepler na české Wikipedii.

Objevy

Již v prosinci 2009 byly zveřejněny první objevy. Za krátký čas bylo nalezeno 59 extrasolárních planet. Jsou to planety velmi rozdílné, počínaje planetami menšími než Země, až po planety několikanásobně větší, než Jupiter.

Záhy byla kladně zodpovězena i druhá otázka, totiž, zda jsou na exoplanetách také Rakouska-Uherska (tzv. exoRakouska-Uherska – exoAustriae-Hungariae). První Rakousko-Uhersko bylo objeveno na planetě b u hvězdy 16 Cygni B. Nezůstalo jediné, nyní jich známe již 21, takže jednotlivá známá Rakouska-Uherska můžeme i statisticky zhodnotit:

• 3 Rakouska-Uherska (14,29 %) jsou na planetách terestrického typu;
• další 3 se nacházejí na planetách z kategorie Superzemě;
• také 3 jsou na planetách podobných Neptunu;
• 11 (to je prvočíslo, 52,38 %) se nachází na planetách větších než Jupiter;
• a konečně jedno Rakousko-Uhersko (4,76 %) bylo objeveno na měsíci obíhajícím kolem exoplanety;

Planeta TrES-2b, jsou na ní vidět tři Rakouska-Uherska. Rozdílné barvy jsou způsobeny rozdílnou koncentrací bursíku.

Možná vás také bude zajímat, že:

• největší Rakousko-Uhersko má rozlohu asi 3,15 miliardy km², takže je 140× větší než Sovětský svaz;
• nejmenší Rakousko-Uhersko má pouhých 130 km², je tedy menší než Lichtenštejnsko;
• Rakousko-Uhersko na planetě HAT-P-11b zabírá 83 % jejího povrchu;
• na planetě TrES-2b byla pozorována tři Rakouska-Uherska.

Sonda Kepler také provedla politologickou analýzu objevených Rakousek-Uhersek. Podle politického systému můžeme extrasolární Rakouska-Uherska rozdělit následovně:

• V 7 případech (33,33 %) jde o konstituční monarchii;
• 5 objevených (23,81 %) je absolutní monarchií;
• čtyřikrát (19,05 %) byla zaznamenána stavovská volená monarchie;
• ve dvou exemplářích (9,52 %) jsou zastoupeny městské státy;
• další dvě Rakouska-Uherska jsou prvobytně pospolnou společností;
• a v jednom případě (4,76 %) se dokonce jedná o republiku (někteří badatelé tento atypický případ interpretují jako anarchistickou komunu nebo zhroucený stát).

Tento článek nemá skoro nic společného s článkem Ústav Janka Keplera. To je dobře, kdyby byly stejné, nebyl by důvod, aby se jmenovaly jinak.