Kvadratura kruhu

Kompletní pahýl

Tento článek je sice krátký, ale dozvíte se z něho vše. Nemá smysl, abyste o dané problematice sháněli jinde další informace. Nenajdete je.

„Je nemožné přežít pohyb rychlostí větší 60 km/hod, létat stroji těžšími než vzduch a spočítat kvadraturu kruhu!“

- Francouzská akademie věd

Chcete-li se pobavit a ne se jen dozvídat nové užitečné věci, podívejte se na heslo Kvadratura kruhu na české Wikipedii.

Praktická aplikace kvadratury kruhu na stadionu v Číně

Kvadratura kruhu je fyzikální veličina, která udává, nakolik je ten který kruh kvadratizován, lidově řečeno, jak moc je kruh hranatý.

Kvadratura se značí písmenem $Kv$ a měří se buď v takzvaných kvadráčcích, které se píší jako $Q$, nebo ve vzdálenostech mezi vrcholy, což se potom měří v metrech. Výpočet kvadratury je velice jednoduchý, stačí užít vzorce $Kv=N[Q]$, kde $N$ je počet vrcholů daného kruhu (to se spočítá takzvaná bodová kvadratura), nebo vzorce $Kv=x[m]$ , kde $x$ je číslo, které přečteme na pravítku při měření vzdálenosti mezi dvěma vrcholy (vyjde nám tzv. délková kvadratura).

Tento obrázek nemá s kvadraturou kruhu nic společného. Využití našel až ve jihovýchodním Moravstánu, kde posloužil jako podklad pro sušičky zbytkového ovoce, které vyjímečně nejde do kvasu. Přímá konzumace ovoce (bez přepálení) je na Slovácku a Horňácku považována za hřích.

Tyto jednoduché vzorce ale ani zdaleka nepokrývají všechny možné případy. Jestliže je totiž nějaký kruh kvadratizován pod viditelnou úroveň, aneb vzdálenosti mezi jeho vrcholy jsou tak mizivé, že nám vrcholy splývají, je nemožné je spočítat a pomocí vzorce zjistit kvadraturu. Kvadratura se proto počítá jen u dostatečně kvadratizovaných kruhů, méně kvadratizované kruhy jsou přenechány teoretickým fyzikům a matematikům. Ti stanovili takzvanou nulovou kvadraturu, jež nastane, bude-li délková kvadratura nějakého kruhu rovna jednomu zblu, což je nejmenší možná vzdálenost, která už není bodem, a absolutní kvadraturu, což je bodová kvadratura, která se rovná čtyřem. To už potom nejde o kruh, ale o čtverec.

Kvadratura kruhu nedělá problémy ani mimozemšťanům, jak dokazují kruhy v obilí.

Využití kvadratury kruhu

• Informatika - určení, z kolika pixelů musí být složen kruh, aby byl kruhem.
• Polygrafie - určení, z kolika teček musí být složen kruh, aby byl kruhem.
• Školství - určení, kolik pravítek potřebují žáci na sestrojení kruhu, nemají-li kružítko.
• Kickbox - pomáhá určit, jak správně skopat soupeře do kulaté krychle.
• Bicyklová reparistika - určení, kolikrát je třeba udeřit kladivem do pochroumaného kola, aby bylo opět kulaté.
• Železniční doprava - při brzdění se železniční kolo postupně kvadratizuje, pro dosažení správného zvuku. Fyzikálně je to vysvětlené tím, že plocha kruhu je $\pi r^{2}$, přičemž π je konstanta a může se zanedbat, takže zůstane $r^{2}$, což je čtverec. Proto vlaky drncají.

Trojkolka po kvadratizaci kol pro jízdu na periodicky kulatých cestách

• Automobilová doprava - vedlejší účinek je větší drncání než u železnice, používá se poměrně málo.
• Sport – Hranaté atletické ovály jsou levnější na výstavbu i údržbu. Vyzkoušeno v Číně.[1]

Kvadratizace kruhu

Kvadratizace

Související informace obsahuje Regál Matematika©

Kvadratizace je proces, kdy se z kruhu stává čtverec. Lze ji přesvědčivě demonstrovat buď na kvadratizačním stroji (běžná cena 100 000,-Kč), nebo jednoduchým obyčejným kladívkem (běžná cena 70,- Kč). Někteří vědci ve schématech vidí geniální nastínění vzniku fraktálů, jiní konečnou odpověď na základní otázku života, vesmíru a vůbec, My víme, že je to 42, proto se jim můžeme jen smát.

Kvadratická nemoc

Povídá manžel manželce: "Mám kvadratickou nemoc." "A to je, proboha, jaká?" "Mám chuť na druhou."

Tento článek se tematicky překrývá s článkem Kruh. To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.