Hoaxium
Hoaxium je chemický prvek nejrůznějšího výskytu, jehož koncentrace roste spolu s hustotou komunikačních prostředků a omezeností jejich uživatelů. Prvek se dnes vyskytuje ve všech skupenstvích a formách, a to pravděpodobně po celém vesmíru a mnohdy dokonce dokáže ohýbat realitu a měnit skutečnost.
Výskyt hoaxia v minulosti[editovat | editovat zdroj]
První popisy hoaxia máme již ze starověku, kde se nejspíš tvořilo podstatnou část tělesných schránek nejrůznějších živočichů, převážně nebezpečných, nadpřirozených a děsivých. Ačkoli pro to nejsou žádné přímé důkazy, odborníci z Vědeckého týmu Necyklopedie či z Necykloverzity (katedra mystifikací a koláčků štěstí) by jistě nalezli významné stopy hoaxia v těle většiny tvorů, se kterými se setkali Herkules (hydra obdařená bonusovou regenerací, obr Atlas podpírající nebe, nemejský lev s neprorazitelným kožichem) či Odysseus (drak Skylla, vodní příšera Charybda, Kyklopové, Sirény).
Postupem času byli objevováni další a další tvorové žijící na bázi hoaxia - jednorožci na dvoře čínského císaře, podivní humanoidi v království kněze Jana (které vůbec proslulo díky bohatým nalezištím tohoto podivuhodného prvku), krakeni stahující lodě do hlubin či leviatani maskující se jako ostrovy.
Když na konci středověku započaly zámořské plavby, bylo objeveno dokonce několik ostrovů tvořených hoaxovými masivy, obvykle se jednalo o země s příjemným klimatem, úrodné, s pokročilou kulturou, patentem na štěstí a zázračnou ekonomikou. Zřejmě tyto nálezy umožnily těžbu a izolování čistého hoaxia a jeho následné průmyslové využití; do dnešních dnů se totiž dochovala těla různých ještěřích lidí, mořských panen a chimér tvořené velice koncentrovaným hoaxiem.
Hoaxium v dnešním světě[editovat | editovat zdroj]
S rozvojem komunikačních technologií ve 20. a 21. století se hoaxium dostalo mezi široké vrstvy lidské populace. Po celém světě se rozeběhly různé zázračné dopisy s vysokým obsahem hoaxia, které přinášely štěstí, zdraví a lásku všem, kteří je zkopírovali a rozeslali dále. S nástupem internetu se tato kouzelná poselství ještě zmnohonásobila.
Posléze se hoaxium rozšířilo do nejrůznějších předmětů a míst, se kterými lidé přichází dennodenně do styku – z hoaxia jsou narkomanské jehly zapíchané do sedadel v metru a kinech či například černé sanitky unášející nevinnou mládež. Hoaxium dokonce začal ke svému životu využívat zvláštní druh škvorů, kteří mají v oblibě lézt lidem ve spánku do uší, klást tam vajíčka a vyžírat mozek.
Spolu s tím se ale ze společnosti oddělili takzvaní hoaxioví baroni, obvykle Afričané, kteří díky těžbě hoaxia zbohatli. Těží se ruda hoaxit, z které se jejím rozpuštěním v kyselině fluorovodíkové a následným odstřeďováním, separací a vysušením získávají dva druhy , lehké hoaxium (také tzv. fake, velmi levné, ovšem nestabilní) a těžké, pravé hoaxium s dobou čtvrtrozpadu zatím nestanovenou. Jako by ale bylo hoaxium prokleté, všichni z nich se ocitli v nelehké životní situaci a nyní musí prchnout ze své země. Aby si zachovali alespoň část svých financí, nabízí lidem v pokojnějších zemích, že jim přenechají polovinu svého majetku, když jim na nějakou dobu zapůjčí svůj účet i s přístupovými údaji, aby na něj mohli své peníze převést.
Nedávno byl Vědeckým týmem Necyklopedie objeven prvek fakenewsium (Fkn), který bylo možné objevit až díky pokročilým separačním metodám, jelikož má chemické i fyzikální vlastnosti velmi podobné hoaxiu.
|
|