LSD

„Dědo, neviděl jsi moje pilulky? Bylo na nich napsáno LSD...“ „Hele, mladej, kašli na blbý pilulky, viděl jsi toho bleděmodrýho draka v kuchyni?“

- Dědeček od vnoučat

LSD
Racionální název	diethylamid kyseliny lysergové
Registrační číslo CAS	50-37-3
Sumární vzorec	C20H25N3O
Molární hmotnost	323,43 g/mol
Teplota tání	80 °C (176 °F)

LSD = Letní Synergie Desodorantů (alternativní původ zkratky: Lehká Syn(es)tetická Droga, Lucie Slyší Diamanty).

Jak všeobecně známo jest, úder pachů voňavek má psychotropní oučinek omamné tvrdé drogy, která má až téměř psychedelické účinky. Tento účinek vzniká synergickým působením naprosto šílených kombinací intensivních pachů převážně ženských odorantů i desodorantů, kdy především v uzavřených prostorách za horkého počasí (a někdy bohužel i ve venkovních prostorách) tyto vyvolají olfaktorický efekt srovnatelný s psychickým ekvivalentem atomové bomby.

Výsledky úporné snahy všemožných obskurních misantopních badatelů vyrobit uměle látku alespoň srovnatelných účinků (pro bojové použití) byly dlouho bezvýsledné. Nedalo se totiž určit, jak přesně by měla patřičná droga vzniknout, jelikož obzvláště ženy to v průběhu celého 20. století s kombinacemi vůní a deodoranů začaly divoce přehánět. Těmi šílenými kombinacemi esenciálních olejů, parfémových kompozic a koncentrovaného lihu skutečně vznikaly silně omamné sloučeniny s výraznými halucinogeními účinky. Zvláště sovětské, později ruské těžkotonážní duchy (духи = парфюмерное ароматизирующее средство), navíc v kombinaci s animální vůní zpocených těl jejich nositelek i nositelů, měly a stále mají v letních vedrech účinky přímo letální. Syntetisovat jednoduchou látku s alespoň podobným psychotropním účinkem se zdálo zcela mimo možnosti i těch nejodvážnějších chemiků.

Až, jako již mnohokrát v historii vědeckých objevů, zapracovala náhoda. Výsledkem oné šťastné náhody je syntetická látka, známá právě pod označením LSD.

Chabý náznak vidění okolí po požití LSD - skutečnost je totiž neskonale barvitější.

Původ

Látku, která nakonec dokázala být ekvivalentem v úvodu zmíněné LSD, poprvé laboratorně připravill dr. Albert Hofmann. V laboratořích švýcarské farmaceutické firmy Sandoz v Basileji tenkrát, těsně před druhou světovou válkou, rozebíral jedovatosti námelové houby, paličkovice nachové. Ta měla protivnou tendenci hromadně otravovat konsumenty námelem napadené žitné mouky a pekařských výrobků z ní vyrobených. Albert Hofmann v té houbě nalezl specifickou kyselinu lysergovou, a protože už ho z toho všeho bádání každou chvíli chytala migréna, zkusil z té lysergovky vyrobit meth-lysergid, který proti tomu hlavobolu zabíral přímo eňoňuňo fajn. Taky přitom bokem vyrobil trochu mnohem jednoduššího diethylamidu, ale zdálo se mu, že je to pro tu migrénu naprd, a tak se na to vybodnul. Časem si ale na ten lysergamid, co si ho pracovně označil číslem 25, vzpomenul, a zkusil si ho v dubnu roku 1943, jen tak, aby nevyšel ze cviku, znovu vyšvihnout. Dopadlo to perfektně, synthesa se kromobyčejně zadařila, a všech deset si mohl olíznout, jak mu to pěkně šlo. To ale ještě netušil, že olíznutí už i jen jednoho jediného prstu by vyvolalo pěknou jízdu, a tak jeho tehdejší jízda domů na bicyklu  byl prvý skutečný megapsychotrip. A protože zde náhle bylo nalezeno cosi, co překonalo i synergický účinek onoho koncentrátu všech, i těch nejnemožnějších kombinací ženských i mužských odérů, nechal tomu preparátu číslo 25 i onu slavnou akronymní zkratku LSD.

Do šedesátých let století dvacátého byly prováděny po celém světě rozsáhlé výzkumy psychických účinků onoho syntetického LSD. Bylo úspěšně používáno mj. jako psychoterapeutická pomůcka, v léčení depresí, schizofrenie, drogové závislosti, alkoholismu a dětského autismu. Brzy si jí také oblíbili všemožní umělci jako zdroj inspirace, nebo i věřící coby entheogen. Od toho byl už jen krůček k rozprsku popularity LSD mezi širokou veřejností, a to zejména mezi příslušníky hnutí Hippies). Jenomže protože tito lidičkové místo výletu do tenkrát zatraceně aktuální války ve Vietnamu preferovali výlety za hranu vědomí, bylo LSD z moci úřední prokleto a s tím i veškeré další substance, na jejichž křídlech se dalo uletět pryč od té ošklivé, syrově nevlídné reality každodenna. Začala nejen tvrdá, ale i natvrdlá "válka proti drogám", a bylo po žížalkách...

Lysergamid Spofa pro dobré spaní

Zajímavostí je, že v komunistickém Československu byl legální výzkum této látky povolen až do počátku 80. let. Vedl ho dr. Stanislav Grof. Když mu pak i u nás tuhle bezpečnou cestu k psychedelickým úletům zakázali, zahnul kramle a dal se na holotropní dýchání, se kterým se časem prodýchal až k Bludnému Balvanu.

Složení

Jiný psychedelický stav navozený LSD, ono dunící světlo krhavé žárovky... nebo jen prostý pohled na modravé plaménky hořáku plynového sporáku.

LSD patří do rodiny ergolinových alkaloidů. Syntetizuje se reakcí kyseliny lysergové s diethylaminem. Kyselina lysergová se získává hydrolysou ergotaminu, který je v relativně velkém množství (cca 2 % sušiny) obsažen v námelu. Účinky LSD jsou vysvětlovány tím, že aktivuje některé neuroreceptory mozkového hormonu serotoninu. Při běžných dávkk...Ááách! Dudududu hjdudjůůů, nó :-)... a to dunící světlo krhavé žárovky, co se zvolna, jak chuchvalce šustivě fialové mlhy v kouzelných kruzích rozlézá do zvonivých štěrbin do sebe svinuté nekonečnosti světa, zní jak hořkosladce chutnající rozechvělá flétna, svými ostrými hroty přejíždějící po napjaté, vibrující pokožce mého náhle tak nádherně nahého těla, zanechávaje tam jen zvolna odeznívající dráhy hluboké, divoce modravé rozkoše - no prostě prvotřídní halušky.

Aplikace

Běžné LSD, vznikající kombinací deodorantů se do těla dostává inhalací, ať už chtěnou či nechtěnou. Uměle vyráběné LSD se napouští do malých papírků, které uživatelé aplikují orálně, z čehož smažky usuzují, že se dá LSD také kouřit. Pokusy o aplikaci účinné látky análně byly prováděny také, ale s nevalnými úspěchy.

LSD v umění

Největšího boomu dosáhla droga v 60. letech minulého století (nutno však podotknout, že v tomto období dosáhla svého největšího boomu každá droga) a to hlavně díky hnutí hippies. Řada umělců se nechávala inspirovat psychedelickými zážitky ze stavů vyvolaných LSD. Je to důvod, proč lidská společnost dosahovala v tomto období největšího kulturního a uměleckého rozmachu v novověké éře. Mezi nejznámější uživatele patřili například Syd Barrett ze skupiny Pink Floyd, Beatles, nebo Jim Morrison. Z českých umělců třeba Henryk Lahola nebo Eva a Vašek.

Keep Calm And Pass The LSD

Po(u)žití

• Dědo, neviděls ty tablety, co je na nich napsáno LSD?
• Ne, ale co dělá ten drak v kuchyni?

Drak, to je určitě D ve zkratce LSD. Celá by pak mohla znít Lev, Slon a Drak, podle zvířat, které nejčastěji vidíte po požití LSD.