Česko-Norská válka
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Česko-norská válka vypukla 29.2. 2016, když Česko napadlo Norsko kvůli odebíráním nezpůsobilým rodičům únosům českých a jiných asijských děcek.
Účastníci[editovat | editovat zdroj]
- Navrhovatelé (Česko, Polsko, Švédsko, Finsko, Dánsko, Slovensko, Rumunsko, Belgie, Nizozemsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Slovinsko, Řecko, Turecko, Ukrajina, Bulharsko, Blitva, Slotyšsko, Šestonsko, Skotsko, Jimbo, Severní Irsko, Jižní Irsko, Ostrov Muže, Island, Baskicko
- Odpůrci (Norsko, Maďarsko, Moravskoslizsko, Rusko, Bělorusko, Kazachsrán, Uzbekistán, Německo, Srbsko, Španělsko, Portugalsko, Anglie, Katalánsko, Breizh[1])
Průběh[editovat | editovat zdroj]
- 29.2. 2016 - Navrhovatelé napadli odpadní jímku nedaleko hlavního norského města
VolaOsla, čímž rozšířili značné množství smrdíku, prdíku a smrdíjakopesu po okolí, vítr tyto látky odvál směrem k městu a způsobil zde ostravu mnoha obyvatel, exlo 43 lidí a dvacettřikrát víc a ještě 13 bylo dočasně vyřazeno z boje. Odpůrci na to zareagovali útokem na most mezi Dánskem a osmkrátnobelovkutomucojiměldostatneudělskem, který zničili a přerušili tak útokovou trasu pres Dánsko a Švédsko.
- 9.3. 2016 - Odpůrci napadli Dánsko a Polsko, Navrhovatelé jim to oplatili útokem a zabráním Královecké oblasti, nesmyslné exkrávy mezi Litvou a Polskem, ta byla mezi tyto 2 země rozdělena.
- 23.3. 2016 - Pokračuje útok Navrhovatelů na Rusko, ten však byl náhle stornován a ti se obrátili k útoku na Norsko. Ivani jim se za to pomstili útokem na Čechistán, díky tomu MOA vstoupila do války na straně Odpůrců.
- 9.5. 2016 - Rusáci oslavili 42. výročí pražského metra útokem na něj, jen spolu s MOA zmasakrovali asi 95 600 Cajzlů a nezpůsobili tedy žádné škody.
- 31.5. 2016 - Po útoku na Práglmetro útočí Odpůrci na zbytek tohoto města, ke zmíněnému datu 150 666 zabitých a 222 084 Cajzlů, první pokus Čehůnů vzdát se.
- 17.6. 2016 (na svátek Samsona) Odpůrci dobyli Prágl, Češi a okamžitě i ostatní Navrhovatelé se vzdávají, válka končí.
Následky a důsledky[editovat | editovat zdroj]
- Ukradená díťata zůstanou v Norsku
- Rusko přišlo o Královeckou oblast, ta je rozdělena mezi Polsko a Litvu.
- Nezávislost Skotska (k němu připojem ostrov Muže), Cymry, Katalánska, Baskicka a Moravistánu
- Sjednocení Irska
- Ve střevoasijských státech zákaz ruských jmen.
- Sjednocení Rumunska s Moldavskem a připojení jižní Bez Arábie a severní Bukvice k němu (Rumunsko totiž přešlo k odpůrcům)