Bitva Tučňáků proti Italům
Bitva Tučňáků proti Italům | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
konflikt: Druhá světová hádka | |||||||
Závěrečná bitva Tučňáků s Italy v září roku 1939 | |||||||
| |||||||
strany | |||||||
národ Tučňáků | Itálie | ||||||
velitelé | |||||||
Skipper Rico Kowalski Vojín Pingu |
Benito Mussolini Viktor Emanuel III.
| ||||||
síla | |||||||
Moderní odhad: PETR UZEL: ~ asi 15 milionů tučňáků ~ 1 armádní loď ~ 253 695 vajec ~ 40 děl ~ 145 000 ryb |
Moderní odhad: PETR UZEL: ~ 500 000 – 1 000 000 vojáků ~ 68 lodí ~ 2 křižníky ~ 1 armádní loď | ||||||
ztráty | |||||||
~ asi 125 Tučňácích bojovníků ~ 3 vejce |
~ asi 500 000 mrtvých ~ 173 425 zraněných ~ 27 200 nemocných ~ 1 Diktátor ~ 3 generálové ~ 67 potopených lodí ~ 1 zničený křižník ~ 1 ukradená armádní loď | ||||||
armádní loď Ferrari Littorio |
Bitva Tučňáků proti Italům (italsky La guerra dell'Italia contro i pinguini) neboli Italsko-tučňáčí válka byl vojenský konflikt v září roku 1939 a září 1945, který vyhlásil Benito Mussolini Antarktidě. Hlavním cílem italského expedičního sboru byla kolonizace Antarktidy a prohlášení italského krále Viktora Emanuela III. císařem Antarktidy. Italové provedli vylodění a pozemní operaci, ale záhy byli přečísleni Tučňáky, domorodým obyvatelstvem Antarktidy. Italové, zděšeni jejich vysokými počty, provedli strategický ústup. Drsné podnebí bylo pro teplomilné Italy natolik nesnesitelné, že vojáci za sebou nechávali všechno vojenské vybavení.
Italská okupace Antarktidy se nezdařila a Viktor Emanuel III. se nestal císařem Antarktidy, nikdy však nepřestal se vznášením nároků na věčně ledem pokrytý kontinent.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Benito (nebyl z výsledku vůbec veselý)