Korytské povstání
Korytské povstání je ozbrojený konflikt mezi obcí Bezděkov u Klatov a její poddanskou vesnicí Koryta. Krize začala už roku 1961, kdy se vesnice stala součástí obce Bezděkov. Avšak válka vypukla až o 71 let později, dne 18. 3. 2022.
Začátek války[editovat | editovat zdroj]
Tento posvátný den 18. 3. 2022 se rozhodli korytští partyzáni znovu osvobodit svou vesnici. Vyzbrojili se v místním JZD a nasedli do opancéřových traktorů a vydali se vzhůru do Bezděkova. To však nevěděli, že bezděkovská hasičská i polovojenská armáda je na útok korytské traktoristické divize už několik měsíců připravena, ale velmi špatně a typ bezděkovského boje by se dal přirovnat k tomu francouzskému (takže okamžitá kapitulace). Následně se traktorová divize vrátila zpět do Koryt, kde vyhlásila samostatnou Korytskou monarchii, což Bezďáky (obyvatelé Bezděkova) rozzuřilo a tak začala válka mezi Koryty a Bezděkovem.
Bitvy[editovat | editovat zdroj]
Po první prohře Bezděkova a vyhlášení Korytské monarchie se Bezděkov rozhodl naverbovat většinu svých bojeschopných obyvatel z místního pivovaru vyzbrojenými jízdními koly. A provést útok na Koryta. Což se jim velmi vymstilo, díky dobré znalost místních polích se korytská armáda vyzbrojena traktory, kombajny a multikárami utkala s Bezděkovem na jednom z místních polích, nacož Bezděkov nebyl připraven a jen o pokusu vůbec se dostat s koly na bojiště zapadl v místních lesích a musel svou bojovou techniku nechat Korytům.
Zahraniční názory[editovat | editovat zdroj]
Podpora Koryt[editovat | editovat zdroj]
Do místa dění přijel podpořit morálku korytských partyzánu i samotný Pavel Novotný na své multikáře, aby jim předal jeho velitelské znalosti a jako dárek věnoval Korytům i několik jeho bojových multikár.
Na politické scéně Koryta podpořil i prezident svobodných Lub (velkoměsto za Klatovy) John Nejedlý. Protože i Luby mají dlouhodobé problémy se svou samostatností (boje za kuřecí závody ležící na území Lub).
Podporu Koryt vyjádřil i Kim Čong Un a řekl, že kdyby bylo potřeba vyslal by ze Severní Koreji jadernou hlavici přímo na Bezděkov.
Konec konfliktu[editovat | editovat zdroj]
Usmíření přišlo až v roce 2023, po několika neúspěšných pokusů bezděkovských ozbrojených jednotek získat zpět Koryta, kdy byla podepsáno příměří a oficiálně ztvrzeno všemi vysoce postavenými generály na obou stranách.
Strany[editovat | editovat zdroj]
| Koryta | Bezděkov |
|---|---|
| Korytší partyzáni | Bezděkovští hasiči |
| Korytská Traktoristická Divize | Bezděkovští Rolníci |
Partyzánská akce[editovat | editovat zdroj]
Po oficiálním konci konfliktu obě strany nepřestávali ve zbrojení, a to v podobě "teplé války" při níž externě financované ozbrojené skupiny a agenti nahlodávali stabilitu obou stran. Tato agrese vyústila 1.4. 2024 při takzvaném BOMBOVÉM ÚTOKU. Cílem útoku byl atentát na Johna Noneatera.
