Svoboda
„ | Svoboda, volnost, bagety —Jedno z hesel Velké francouzské revoluce |
“ |
„ | Rovnost, volnost, brněnství —Jedno z hesel Velké Brněnské revoluce |
“ |
Svoboda je základní, nedělitelná veličina, kterou každá osoba dostává do vínku, a se kterou se na druhou stranu nedělitelně pojí zodpovědnost.
Zákon zachování svobody[editovat | editovat zdroj]
Platí známé rčení, že má svoboda končí tam, kde začíná svoboda jiného. Z toho logicky plyne, že nejlepší způsob, jak dosáhnout větší osobní svobody, je omezit svobodu jiného. Například dvakrát větší svobody je možné dosáhnout úplným odstraněním svobody jiného — jeho vraždou a rychlým zaplněním místa, odkud zmizela jeho svoboda, aby se tam nevecpal někdo jiný. Mezi nejsvobodnější národy novodobé historie tak v tomto duchu můžeme zařadit Kambodžany za Rudých Khmerů, Hutuy v 90. létech 20. století nebo Němce za 2. světové války.
Naopak každým darováním života se svobody vzdáváme. Při porodu dítěte žena ztrácí polovinu své svobody, při porodu dvojčat ztrácí dvě třetiny a podobně. Protože muž nerodí, jeho svoboda je s příchodem dítěte zachovaná a muži jsou tedy obecně svobodnější než ženy. S růstem světové populace průměrná míra svobody klesá, dnešní průměrný člověk je asi tisíckrát méně svobodný než Neandrtálec a každá další generace je průměrně až o desítky procent méně svobodná než ta předchozí.
Politické svobody[editovat | editovat zdroj]
Svoboda nabývá mnoha podob. Nejpraktičtější jsou svobody politické:
Ve vyspělých byrokraciích stát garantuje každému občanu tyto svobody pomocí systému nařízení, trestů a především formulářů, kterými lze občana dohnat k zodpovědnosti za jeho svobodná rozhodnutí.