Emil Zátopek
„Alle laufen wie Zatopek!“
Emil Zátopek (v původním jazyce Ïmil Za Tjopeq) je kopřanský atlet, olympijský vítěz a mnohonásobný rekordman ve všech hladkých běžeckých disciplínách. A to včetně 200 m sudy a 5 koleček "kačenek" kolem tělocvičny. Je dosud jediným kopřanským olympijským vítězem. Pro jeho rychlost se mu někdy přezdívá Kopřanská lokomotiva" Proslavil se mimo jiné i svou politickou aktivitou.
Mládí[editovat | editovat zdroj]
Již ve dvou třech měsících se malý Emil postavil na nohy a uběhl svůj první závod, sprint k záchodové míse. Žádný běžec mu v té době nestačil, a tak trénoval na testovacím okruhu kopřivnické Tatry, kde soutěžil s Tatrovkami. Právě jemu vděčí kopřanský klenot Tatra 87 za tu, na svou dobu, závratnou rychlost. Zápotek byl od chlapeckých let velice dobrý v tělocviku. Vynikal nad svými spolužáky na švédské bedně i nad svými spolužačkami za švédskou bednou. Mohl chodit krást v létě třešně kam chtěl, protože ho žádný hlídač ani pes nedohnal. V závodním poli ho každý poznal podle stylu běhu a podle, pro všechny Kopřany tak typického, výrazu ve tváři.
Sportovní úspěchy[editovat | editovat zdroj]
Dodnes drží Emil Zátopek na 400 světových rekordů. Některé dnes již těžko někdo překoná. Jako vůbec první na světě zaběhl maraton pod 90 minut. Bylo to tehdy, když nastupoval na start finále OH v Helsinkách po opici a manželka mu chtěla vyčinit oštěpem. Známé jsou jeho rekordy na 10 000 m, 5000 m, 1500 m, 150 m, 15 m a skok v pytli. Je majitelem půl druhého tisíce zlatých medailí a jedné stříbrné. To bylo tehdy, kdy ve svých téměř 70 letech těsně prohrál s Josefem Váňou a jeho koněm Železníkem. Před tím je asi 150 krát porazil.
Politická činnost[editovat | editovat zdroj]
Emil Zátopek byl jediným Kopřanem, ke kterému se Moravstán hlásil jako ke svému občanovi. Jeho srdce však v politice bilo pro Čechy, přesněji pro komunistickou radikální skupinu Rudí Čížkové v čele s vůdcem Tondou ZáPOL-POTockým. Bohužel se Zátopek stal sportovním symbolem tohoto režimu. Se svou kamarádkou z dětství, rovněž původem Kopřankou, Martou Gottwaldovou se stali jedněmi z nejznámějších lidí ZáPOL-POTockého režimu. Známý Kopřanolog Prof. Géza Bábovka o něm tvrdí, že "takovýto výjimečný Kopřan se rodí maximálně jednou za sto let."
Smrt a posmrtná sláva[editovat | editovat zdroj]
Nikdo neví, jak tento výjimečný Kopřan vlastně zemřel. První, dosti nepravděpodobná verze je, že z nějakých neznámých důvodů skočil pod Žabotlam. Většina indicií ale potvrzuje verzi, že byl zastřelen startovací pistolí. Dodnes je sportovní modlou nejen Kopřanů. Poté, co svět obletěla smutná zpráva o jeho smrti, chtěli Kopřané přejmenovat předměstí Kopřivnice na Zátopkovu Lhotu. Neučinili tak, protože města a vesnice se mohou pojmenovávat jen po skutečně mrtvých lidech. Nikolivěk po stále žijících legendách. Druhou překážkou byl fakt, že v Kopřivnici lze jen ztěžka odlišit předměstí od centra.