Středozemní moře
Středozemní moře je velká vodní plocha nacházející se mezi Eurasii a Afrikou. Tato vodní plocha je nazýváná mořem pouze, protože je spojena s oceánem Gibraltarským průlivem. Jelikož byli lidé líní obeplouvat Afriku postavili na druhé straně moře Suezský průplav, který je tak úzký, že se tam občas nějaká ta loď zasekne.[1] Největším ostrovem ve Středozemním moři je Sicílie, s tímto tvrzením nesouhlasí hnutí Sardinských statkářů, kteří Sicílii považují za poloostrov díky mostu spojujícím ho s pevninskou Itálii.
Části Středozemního moře[editovat | editovat zdroj]
Středozemní moře se dělí na několik podmoří.
Jadranské moře[editovat | editovat zdroj]
Jadranské moře, též nesprávně zvané Jaderské moře je Čechy moře nejoblíbenější, protože se rozkádá na pobřeží Chorvatska. Dalšími státy u Jadranu jsou Itálie, Řecko či Albánie. Jadranské moře je vlastně jenom velké údolí mezi Apeninami a Dinárskými horami, které nechal v 3.stoletím př. n. l. zatopit Alexandr Makedonský.
Jónské moře[editovat | editovat zdroj]
Jónské moře je malý průliv mezi Jadranem a zbytkem Středozemního moře. Přes Messiho průliv mezi Sicílii a Apeninským poloostrovem je spojeno i s Tyrhénským mořem.
Moře Italsko-francouzského přátelství[editovat | editovat zdroj]
Moře Italsko-francouzského přátelství všeobecně spíš známo pod názvem Tyrhénské moře je vodní prostor mezi Apeninský poloostrovem, Sicílií, Sardínií a Korsikou. Do roku 1945 se nazývalo Mussoliniho moře.
Gejské moře[editovat | editovat zdroj]
Gejské moře je moře mezi Řeckem a Tureckem, jeho jméno je také spojeno s místním ostrovem Lesbos.
Kreténské moře[editovat | editovat zdroj]
Kreténské moře je moře rozdšlují Gejské moře od ostrovu Kréta, toto moře vzniklo na popud silně homofobních Kreténů z Kréty.
Liguánské moře[editovat | editovat zdroj]
Liguánské moře, zkráceně Ligurské moře je nazýváno podle výskytu vzácného druhu liguána vodního. Nachází se na pobřeží Monaka.
Baleárské moře[editovat | editovat zdroj]
Baleárské moře je známo především díky ostrovu Mallorca, kde také bylo referendum o přejmenování na Malorské moře, s tím však nesouhlasili obyvatelé Menorcy a Valencijského zálivu
Alboranské moře[editovat | editovat zdroj]
Alboranské moře je po Gibraltarském moři druhé nejzápadnější moře ve Středozemním moři. Nachází se mezi Španělsko-katalánskem a Marokem.
Gibraltarské moře[editovat | editovat zdroj]
Gibraltarské moře je sice nejmenší, ale za to nejvýznamnější moře v této části Atlantiku. Hloupí odpůrci tvrdí, že se jedná pouze o pláž a přístav, ale lidé zabývající se Taxonomíí Středozemního moře zjistili, že to není pravdou, že Gibraltarské moře je opravdu samostatnou jednotkou podmoře.
Menorské moře[editovat | editovat zdroj]
Menorské moře je další velmi podceňované moře. Táhne se od pobřeží Menorcy, západní hranici tvoří ostrov Mallorca a moře je na jihu zakončeno souostrovím Cabrera.
Židovské moře[editovat | editovat zdroj]
Židovské moře je oblast mezi Izraelem a Kyprem.
Lví záliv[editovat | editovat zdroj]
Lví záliv je bezpodmořní oblast mezi Balearským a Liguánským mořem.
Marmarské moře[editovat | editovat zdroj]
Marmarské moře je malá vodní plocha mezi Bosporem a Dardanely. Je významné především tím, že tvoří hranice Evropy a Asie.
Černé moře[editovat | editovat zdroj]
Černé moře je známo především tím, že se v něm nachází pouze jeden jediný ostrov, i v Gibraltarském moři je jich více.
Azovské moře[editovat | editovat zdroj]
Azovské moře je moře na sever od Černého moře spojené s okolními moři pouze přes Kerčský průliv. Toto místo kdysi byla pevnina, ale Rusko ji odpálio, pevnina vyletěla do vzduchu a vznikl z ní ostrov v Středozemním moři dnes známý jako Kypr, proto Azovské moře tento ostrov značně připomíná.