Chorvaté

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jedním z nejznámějších Chorvatů současnosti je fotbalista Dado Prso

Chorvaté jsou převážně obyvatelé Chorvatska, což je národ slovanského původu, žijící převážně na hranici dvou subkontinentů - Evropy a Balkánu. Významná chorvatská menšina je také v Austrálii či v Německu (horních 10 000). Chorvati jsou velice mírumilovní, pokud ovšem je nenaštvou Srbové. Jsou rovněž považováni za zakladatele Moravstánu (viz šachovaná orlice "v chorvatské zbroji"). Do roku 995 měli Chorvati významný vliv i v Čechách a byli blízko jejich ovládnutí. Byli ale zákeřně vyvražděni přemyslovskými monarchofašisty. Chorvati jsou proslulí svojí statečností (boje s Maďary, Turky, Benátčany a Srby), ale také trendem zvyšování cen na Jadranu. Civilisté, kteří jsou na tom často na štíru jako návštěvníci Jadranu Češi, s tím ale často nesouhlasí. Říká se, že Chorvati dodnes na dálku podporují Moravstán v boji proti Pražákům.

Příchod Chorvatů[editovat | editovat zdroj]

Popsal v písni "Dolazak Hrvata" chorvatský národovecký folkrockový zpěvák Marko Perković Thompson. Podle pověsti bílý rytíř se zlatým mečem po Bohu požadoval kus svaté země, který poté předal do rukou statečných Chorvatů (kteří přišli snad z území dnešního Moravstánu v širším slova smyslu). Bůh mu tehdy prý říkal: „Ljubi svoju zemlju na njoj ti sagradi dom. I brani je krvlju svojom povezan si s njom. Ljubi svoju zemlju ljubi blagoslovljen plod. I ponosno po njoj hodaj svoj zemaljski hod...“ Což znamená asi: „Miluj svoji zemi na ní vystav si domov. A braň ji, jsi s ní svázán svojí krví. Miluj svoji zemi, miluj blahoslavený plod a hrdě po ní putuj svoji pozemskou pouť...“ Tato slova si národ vzal k srdci a řídí se jimi dodnes.

Chorvatsko jako součást Srboslávie[editovat | editovat zdroj]

Roku 1918 byli Chorvati násilně vymaněni z vlivu monarchie Franty Pepy Prvničky a začleněni do království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od r. 1929 Srboslávie). I přes separatistické snahy militantní organizace Ustaša a sérii až neskutečně složitých právnických kliček jejího předáka advokáta Dr. Ante Paveliće se osamostatnili jen na krátkou dobu. Krvavý prasopes Tito však Srboslávii obnovil a aby toho nebylo málo, ještě komunizoval.

Vlastenecká válka[editovat | editovat zdroj]

Tzv. „Domovinski rat“ je smutnou, leč zlomovou událostí v moderních chorvatských dějinách. Chorvati si v ní vyhráli existenci nezávislého státu a zapřičinili se tak o pád "Velkého Srbska" neboli Srboslávie, která se formovala již od konce 1. světové války. Mezi ústřední osobnosti války na chorvatské straně patří dr. Franjo Tuđman a generál Ante Gotovina. Oba jsou Chorvaty považováni za hrdiny, nechápavou evropskou veřejností jsou považováni spíše za zločince.

Konečně božský mír[editovat | editovat zdroj]

Poté co dozněly zvuky války a uhasly územní spory, zamířily na malebné jadranské pobřeží, kterého Chorvatům patří po pádu Srboslávie po zásluze největší kus, miliony turistů, zejména pak Čechů, kteří zde dělají neskutečnou rotyku a erotiku. Chorvatům za pobyt platí pohazováním pet láhví a kelímků od jogurtů a v neposlední řadě plechovek od konzerv a paštik po plážích. Podobně jako třeba Holanďani nebo Němci. Vůbec nejhorší jsou ale Pražáci. Pražské holky zde hromadně znásilňují místní Chorvaty, přestože se Chorvatům doslova hnusí jejich zarostlý klín, který se dostal dokonce do národních písní. Chorvatská policie je nestačí zatýkat.

Politická situace je zde lepší než v Česku. Právě proto je Chorvatsko na úkor ČR po zásluze v Radě bezpečnosti OSN. Na rozdíl od Česka nebo Pšonkstánu nejsou Chorvati v NATO, a tak nemusí potupně provozovat sport zvaný americký rektální alpinismus.

Slavní Chorvaté a rodáci z Chorvatska[editovat | editovat zdroj]

  • Davor Šuker – slavný fotbalista a svůdník žen
  • Marco Polo – cestovatel (etnický Ital) z Korčuly
  • Joe Sakic (Josip Šakić) – kanadský hokejový reprezentant chorvatského původu
  • Vojislav Šešelj – neprávem opomíjený komik
  • Goran Ivanišević – slavný tenista, wimbledonský vítěz
  • Dražen Petrovič – nejlepší evropský řemeslník skrze košíky
  • Josip Broz-Tito – Krvavý pes, původem Chorvat, ale od roku 1945 Srboslávec
  • Ante Pavelić – záhřebský advokát a vlastenec a od roku 1945 nedobrovolný velvyslanec v Argentině
  • Nikola Tesla (napůl Srboslávec) – zakladatel pardubického hokeje, světový rekordman v počtu patentů a nejslavnější elektrikář na světě

Je jich hodně, za Chorvaty mohou být považovány i některé osobnosti Moravstánu. Co Chorvat, to osobnost.