Koupák obecný

Koupák obecný (fuskus sandalus) – je známý tažný lichokopytník z čeledi řízkožravých. Vyskytuje se téměř na celém území střední a východní Evropy, zejména na Klatovsku. V teplých měsících (červenec až srpen) migruje ve velkých pospolitostních jednotkách směrem na jih (Chorvatské pobřeží, Marsa alam, Agadir, Antalya, Tunis). Koupák obecný je tvor velmi nesynatropní a velmi nerad se zdržuje v blízkosti lidských obydlí. Má přísně zakázáno skákání do bazénu (napouštění něco stojí).

Koupák obecný

Popis

Koupák obecý patří mezi největší zástupce své čeledi. Samci dorůstají 175 – 230 cm v pasu a jejich hmotnost se pohybuje mezi 180 – 260 kg. Samice jsou oproti samcům značně korpulentnější, dorůstají 190 – 260 cm v pasu a dosahují hmotnosti mezi 150 – 270 kg. V kohoutku dosahuje koupák obecný výšky 160 až 180 cm. Velikost i hmotnost je však velmi proměnlivá a viditelně se liší mezi jednotlivými poddruhy, kdy nejtěžší Koupák obecný, párkožrací (klobasus konzumus) může vážit až 320 kg, oproti tomu koupáci žijící v méně příznivých podmínkách mohou dorůstat pouhých 150 cm a vážit sotva 100 kg. Koupák obecný se vyznačuje hustě zarostlým zavalitým tělem a lysinou na temeni hlavy (pleskovka). Hlavu poté tvoří zploštělý čumák a tlama s mnoha, obvykle třemi až čtyřmi zuby.

Stavba těla

Nejtypičtějším znakem pro samce jsou obloukovité kapsuly vsunuté do polytrimatylentereftalátového vaku umístěného na zadních nohách (tzv. fusekle v sandálách), a které každý rok, obvykle začátkem zimy, shazuje. V období vánoc dorůstají kapsule nové, které mají velmi tvrdou látkovou základnu a jsou velice termostativní, ovšem tuto schopnost postupem času ztrácí, kvůli radioaktivní složce, která se v nohách, vlivem zvýšené letní potivosti vytváří. Dalším důležitým znakem (nejen u samců) je nebývale hustá srst, přes kterou lze místy spatřit pozůstatky bílé náprsenky (lidově: sokolský nátělník). Viditelná je pak funkčnost potových žláz, která svým působením vytváří na přechodech předních končetin a trupu (podpaží) obloukovité tmavé ornamenty, které dle zoologů slouží k vábení samičky v době námluv. Samice se vyznačují výrazně zvýšeným obvodem hrudníku, který však mnohdy není čistě anatomického původu. V případě ohrožení je možné v této části těla uschovat životně důležitou potravu (např. paštiku). Samice jsou povětšinou plaché povahy, ovšem v případě ohrožení rodu, či mláďat jsou schopny velmi agresivních výpadů, při kterých obvykle používají i primitivních nástrojů (štangle salámu, vidle) a jsou schopny ublížit i člověku!

Rozšíření

Koupák obecný je rozšířeným a v mnoha zemích i hojným druhem řízkožravců. Obývá prakticky celou východní Evropu (včetně Slovenska), zcela chybí pouze v její nejsevernější části. Na území Slezska obývá její střední a západní část a zasahuje také na území Moravistánu. Koupák obecný žije v naprosté symbióze s Krokodýlem nafukovacím a Kachničkou koupací.

Ekologie

Samci se mimo říji sdružují většinou ve velkých tlupách na malém území (tzv. pajzlech či putikách). Samice jsou spíše introvertní a starají se o stádo, nicméně není neobvyklé shledat samici i v samčích uskupeních.

Potrava

Koupák obecný je řízkožravý nepřežvýkavec. Složení potravy je závislé na roční době, ovšem nedílnou součástí stravy je hlavně uherský salám a chleba s paštikou, které spásá obvykle ve velkých smečkách na pobřeží Jaderského a Rudého moře. Nedílnou součástí potravy je vitamin B obsažený v pivním roztoku.