Kolumbovo vejce
Kolumbovo vejce je vědecký termit pro zjevné, normální a prachsprostě obyčejné řešení sofistikovaného problému, které chytráci nevidí. Přijde na ně obyčejný člověk, protože použije selský rozum.
| Chcete-li se pobavit a ne se jen dozvídat nové užitečné věci, podívejte se na heslo Kolumbovo vejce na české Wikipedii. |  |
Původ rčení[editovat | editovat zdroj]
Ve rčení vystupuje jakýsi Kryštof Kolumbus, podprůměrný navigátor, ale slušný lodník. Ten po svém návratu z Ameriky večeřel v rodném Španělsku s ostatními lidmi, protože nerad jedl sám a také rád vyprávěl barvité historky z Nového kontinentu, které si nikdo nemohl ověřit a tak mohl popustit uzdu své fantazii. Narozdíl od slovutného učence barona Prášila si Kolumbus vymýšlel tak okatě, že výkřiky "Que te follen!"[1] byly častější, než Kolumbovo usrkávání zvětralé cervézy, nebo co to u večeře pili.
Když jeden z přítomných škarohlídů prohlásil, že dojet do Ameriky umí přeci každý, Kolumbovi nezbylo než souhlasit. Je to pravda, stačí nasednout na zaoceánský parník, po cestě chlastat a flirtovat s ostatními pasažéry[2], koukat se na kolemplující velryby a nadávat na racky, co vám ukradli sendvič z ruky a při druhém přeletu vás označkováním na rameni povýšili minimálně na majora. Případně můžete letět eroplánem a pak můžete Ameriku objevit z výšky, což má výhodu v tom, že se vám pravděpodobně neudělá špatně od mořské nemoci, ale ze závrati. Též krmení rybiček zvratky je z letadla obtížnější, ale to je drobnost.
Kolumbus na nařčení o snadnosti uskutečnění objevu nového kontinentu reagoval zpupně, tak jako vždy. Namísto toho, aby přiznal, že Ameriku objevili Vikingové a on tak žáné prvenství nemá - požádal škarohlída, aby postavil vejce na špičku. Škarohlíd samozřejmě pohořel, neboť oblý povrch vejcete vytrvale způsoboval kyv, v jehož důsledku vejce provedlo odkul a v jednom případě i pád na zasviněnou podlahu. Kolumbus, protože byl nejen sedmilhář, ale také vykuk, vejce naťukl a ono mu stálo[3].
Nejenže se zachoval hanebně, nesportovně a nečestně, ale samozřejmě ani nepřiznal, že se toto řešení dozvěděl z večerníčku o Hurvínkovi a z Haškovy knihy Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, kterou mu ještě jako malému Kryštůfkovi předčítala jeho kojná Marie Kabrhelová, která do Španělska emigrovala za lepším životem z Bruntálska. To vše protože byl charakteru křivého a ponižování ostatních mu činilo potěchu.
Význam rčení[editovat | editovat zdroj]
Rčení se postupně dostalo do slovníků v celé Evropě a postupne se ujalo celosvětově a zlidovělo. Proto se používá jen v knihách tištěnými v Čechách a to ještě jen těch přehnaně intelektuálských, protože slušní lidé používají spíše "Po bitvě je každý generál.". Což je výrok připisovaný Napoleonovi Bonaparte, který jej měl pronést 18. června 1815 za poklusu okolo Waterloo a zjevně si jej moc nepromyslel, protože generálské mzdy byly vysoké a to si francouzská státní kasa nemohla dovolit. Naštěstí byli jeho kumpáni dost zaměstnáni během a kontrolou tepu a tak nevznesli požadavek na zvýšení mzdy včas.
Obecně se má za to, že rčení popisuje situaci, kdy něco udělat nemusí být nutně těžké, ale těžké je na ten fígl přijít. Nebo tak něco.
- ↑ Jedná se o španělskou ustálenou frázi, která by se do obecné Češtiny dala přeložit zhruba jako "Toť k nevíře!".
- ↑ Případně pasažérkami, domácími mazlíčky nebo upoceným topičem - to dle vkusu každého soudruha.
- ↑ Zde je na místě drobná úvaha - pokud dokázal Kolumbus vejce naťuknout, aby mu stálo, muselo jít o vejce vařené a to dost pravděpodobně vařené natvrdo. Pokud by bylo naměkko, stálo by sice dost pravděpodobně také, ale vzhledem k tomu, že se vaření vajec řídilo přesýpacími hodinami, jedná se o velmi nepravděpodobný scénář a to i v situaci, kdy nebylo dřeva na otop nazbyt, jak tomu v chladných španělských večerech bývá.