Kabala

Tento článek nemá nic společného s článkem Cestující do Tel Avivu bez šátku na kufru. To je dobře, můžeš založit nejmíň další čtyři nepodobné a vzájemně je rozdělit.

Plánek kabalistického problému (sefirot)

Kabala (בקלה) je takový překladatelský oříšek, jinak také problém židovského obchodního cestujícího je doposud nevyřešený tradiční problém matematické teorie grafů, topologie, mezinárodní dopravy a hebraistiky.

Princip

Princip problému tkví v úkolu obchodního cestujícího vyrazit z domovské pobočky v palestinské izraelské osadě Malchut (מלכות‎) do Kataru (כתר, neboli قطر) a to tak, aby po cestě navštívil všechna ostatní sídla na plánku (kterému se říká sefirot, ספירות), tedy i Jesod (יסוד), Hod (הוד), Tif’eret (תפארת), Gevaru (גבורה‎), Chesed (חסד), Binu (בינה), Chochmu (חכמה), ideálně i neviditelné město Da’at (דעת‎).

Problém

Záludnost je v tom, že ve skutečnosti není hlavním cílem obchodní schůzka v Kataru, ale cesta samotná (je to tak, i cesta může být cíl). Ta záludnost teprv přijde. Každá spojnice měst je označena hebrejským písmenem. Cesta jest tedy posloupnost písmen, tedy slovo či věta. Kdo má rozum, rozuměj. Aby cesta měla smysl, musí dávat smysl. Zatím vyšel vždy nesmysl.

Kabalista dohledává případný význam sestavené kombinace písmen

Rešení?

Vyřešit tento problém v době současné dokáží akorát hlenky čili slizovky (Mycetozoa). S hlenkami lze setkat skoro všude, ve vlhkém počasí vylézají na pařezy, vlhké kameny a podobná přívětivá místa. Ačkoli nemají žádný nervový systém, vykazují stupeň inteligence mnohdy přesahující i průměrnou inteligenci obyčejných lidí. Dokážou například nalézt optimální cestu bludištěm, mají prostorovou i časovou paměť, jsou schopny učení a vykazují i vysokou schopnost strategického rozhodování. Nedeterministicky polynomiální problém, jakým je právě problém obchodního cestujícího, je i pro lehce retardovanou hlenku, jakou je například vlčí mléko červené (Lycogala epidendrum) směšnou maličkostí.

Akorát že se s hlenkami stále nedaří nalézt společný jazyk.

Tajemství

Střeženým kabalistickým tajemstvím je, že skutečný smysl slov je jinde než v jejich běžném významu. Každé písmenko má totiž číselnou hodnotu. Teprv sečtením hodnot písmenek dostaneme skutečnou hodnotu výroku potažmo cesty. Pokud nám nevyjde nějaké hezké prvočíslo (zněle vyslovená Necyklopedie - נעציקלופעדיא - dá krásných 521), ale třeba 666, jsme v hajzlu.

---