Pardubice

	Tento článek obsahuje příliš mnoho informací.
	Pokud se je budete snažit všechny vstřebat, může se stát, že vám exploduje hlava.

Chcete-li se pobavit a ne se jen dozvídat nové užitečné věci, podívejte se na heslo Pardubice na české Wikipedii.

„Pardubice, Pardubice, to je díra v republice!“

- Karel Jaromír Erben

„Pardubice, Pardubice! Dám si piva o dvě více!“

- Pivař v jídelním voze

„Asie začíná na vejchod vod Pardubic.“

- starý pardubský přísloví

„Jak významné historické dějiště.. A mnohým Perštejni do dneška dávaj práci.. Střet železnic, přístav i letiště.. Jenom tu dálnici nám čajzli mechováci.“

- Hošan z Pardubic

Tento článek nemá skoro nic společného s článkem Perníkov. To je dobře, kdyby byly stejné, nebyl by důvod, aby se jmenovaly jinak.

Perníkoff
znak vlajka
základní data
status:	statutární město
kraj:	Hradubice
okres:	Perníkoff
historická země:	Bohemia, ovšem přípravy na připojení k Moravě nezadržitelně postupují.
katastrální výměra:	77,77 km²
obyvatel:	90 961 (2009)
zeměpisná šířka:	50° 02' 19" s.š.
zeměpisná délka:	15° 46' 45" v.d.
nadmořská výška:	237 m
PSČ:	530 02
adresa úřadu:	Pernštýnské náměstí 001
starosta:	Matka Ubu

Počestnost pardubických panen dosáhla takového věhlasu, že o nich musel být natočen film

Občané Pardubic

Tento článek na téma "Pardubice"

pojednává o opačném tématu než článek Mechov.

Pardubice (též Koněpůlky, rusky Něskolkodubnice, hradecky Perníkoff, socansky Paroubkovice, japonsky 半馬, místně San Piego) jsou montážním městem na východ od Prahy, na železniční trati Praha–Milovice. Prosluly především tím, že se tam všechno dělá napůl a také největší koncentrací Půlpánů v republice.

Oficiální web města

• http://www.hradubice.cz

Poloha a povrch

Pardubice jsou pravidelně zaplavovány dvěma řekami. A to tak pravidelně, že se dá spíš říct, že Pardubice se jednou za pár let ocitnou nad vodou. Není divu, že v této bažině přežilo trvale jen pár dubů.

Příroda

Sídliště v Pardubicích poskytují ideální útočiště potkanům a králíkům. Kvůli značnému výskytu hlodavců jsou prvky místní architektury nazývány "králíkárny". Za kořistí se začaly stahovat velké šelmy kunovité, naopak zhýčkaní psi a kočky se stávají kořistí potkanů a králíků. Pardubice tedy oplývají fungujícím ekosystémem.

Mezi Polabinami a centrem je obrovská plocha zarostlá vegetací. Poklidné sídlo bezdomovců je však na papíře zároveň horkým bitevním polem mezi několika málo úředníky, co si našli význam spojení „inundační zóna“, a nenasytnými investory, kterým je celkem šumák, jak je těžké udržet Pardubice nad vodou, když koneckonců oni vlastněj i pojišťovnu.

Obyvatelstvo

Obyvatelé Pardubic si, Pardubě a češtině navzdory, říkají Pardubáci. Tedy nikoliv Pardubičáci, jak jim správně říkají přátelé Mechovičáci. Na pověstnej pardubickej smysl pro humor ale ani Mechov nemá. Pardubáci sou totiž dotovaný oxidama dusíku – tzv. rajským plynem – a tak se smějou kde čemu, i když to třeba tak úplně vtipný není. Však von nás ten smysl pro humor přejde, když nám teď zaniká chemická výroba.

Obyvatelstvo se dělí na mírumilovné pracující (Východočechy, Východomoravany, Východoslováky, Východopoláky, Západoukrajince, Dolnosasy, Brabanťany, Američany, Vietnamce a Mongoly) a kořistnickou vládnoucí funkcionářskou elitu, která je vesměs pro-Pražská a pro-Čínská. Dominantní, však nepočetné keltské domorodé obyvatelstvo je po staletí ředěno náplavou levné pracovní síly pro montážní závody. Vedení města tomu říká „konečné řešení zaměstnanosti v regionu“. Kvůli boomu exportních firem, které přitom měla pohřbít silná koruna, je teď ve městě i okolí (URBI et ORBI) výrazný nedostatek především gramotných a pologramotných pracovních sil.

Pardubické přízraky

Kapitolou samou pro sebe jsou pak Pardubické přízraky, především dnes již zesnulý pouliční multiumělec Fanda Zeman a enigmatický démon vlasového stylingu Ing. Krychlič.

Školství

Univerzita Pardubice

Město je zatím vybaveno pouze jednou univerzitou, tzv. vysokoškolského typu. Počtem fakult však již překonává nedaleký Mechov. Kvalitou výuky svého souseda překonává pardubické školství již od dob, kdy zde stálo pouze gymnázium. Finanční úspory v dnešním jinak těžce přiškrceném financování vzdělávání jsou však pouze vedlejším produktem tradičního pardubického jednostupňového systému, který zde existuje již několik staletí, konkrétně od doby, kdy pod jižními městskými hradbami založil jihomoravský rodák Komenský „Informatorium školy mateřské“.

Druhá teze o vzniku univerzity

Pardubická Univerzita byla založena snad někdy již v 15. století kdy Viktorín Boček z Kunštátu a Poděbrad se svým kamarádem z mokré čtvrti Arnoštem Flaškou z Pardubic a Rychmburka, nutně chtěli za účelem neřízených pitek, zřídit nějakou vyšší instituci. Nicméně zřejmě nebyli první, jelikož pár desítek let před nimi se o to zřejmě úspěšně pokusil Arcibiskup Arnošt z Pardubic, který potřeboval mít instituci, kde by mohl pořádat neřízené pitky se svým kámošem Karlem (později IV.). Ale uvádí se i to, že samotnou Univerzitu v Pardubicích založil již Přemysl Otakar II. při své cestě na Moravské pole, kde jak víme byl poražen a traduje se, že byl poražen právě kvůli tomu, že se v Pardubicích pár dní před bitvou tak strašně opil, že po bitve z něj nevytékala krev nýbrž alkohol (hlavně Božkov). AŤ to bylo jakkoliv, právě od dob vrcholného nebo pozdního středověku, se v Pardubicích nachází něco na způsob univerzity, čímž Pardubice opět předběhly Hradec, kde vznikla univerzita až kolem roku 1918, kdy začal Josef Gočár stavět Hradecký okruh a potřeboval si někam ulít peníze, což mu povolili sami Tomáš Garrigue Mechanik a Lojza Rašín. Pardubická univerzita je typická tím, že na ní studuje studentstvo převážně z Hradce a jeho okolí, nicméně tito studenti jsou nuceni pobývati v temných kobkách a je jim též znemožněno, choditi do klubu Áčko. Existují však výjimky. Traduje se, že v Áčku kdysi existovalo jakési Společenstvo hranatého stolu, které právě u onoho hranatého stolu v rohu, vymyslelo a vynalezlo mnoho užitečných teorií a výrobků. Kupříkladu právě z tohoto společenstva pochází: Teorie o baybladech, či Splachovací záchod. Bohužel vynález splachovacího záchodu (vynalezla původně Jana řečená Jana co už není Panna, kvůli svým častým vyprazdňovacím potížím), byl okopírován erasmus studentem Sirem Johnem Harringtonem, který jej dokonce drze vydával za svůj a dokonce jej nainstaloval do komnaty Alžběty I. Tudorovny, která na něm prý prováděla roztodivné věci.

Společenstvo hranatého stolu

Společenstvo hranatého stolu, jest stále existujícím tajným společenstvem v rámci Pardubické univerzity. Bylo založeno posledním účastníkem křížových výprav Velmistrem Templářů Štěpánem řečeným Spáč Nástolečný. Důvod k založení tohoto prestižního spolku byl celkem prostý, Štěpán hledal někoho, s kým by mohl vášnivě diskutovat nad pramenem zlatavého moku a nemusel přitom poslouchat nudné řeči Arnošta z Pardubic, či jistého vladyky Záhravského. Je zajímavé, že členy společenstva Hranatého stolu, se mohou státi pouze a výhradně jen potomci nebo příbuzní původních členů či osoby, které vydrží pít dostatečné množství alkoholu, ale stále jsou při tom schopné inteligentně konverzovat. Nynějšími členy jsou: Velmistr Štěpán XIII., Pavel Koloběžka XIII.,Jana co už není Panna XIII., Svatá Kateřina XIII., XIII. Velkokníže z Planety Bayblade, XIII. dle Štěpána Velkokněžna, Biggus Dickus XIII., 薩拉 十三, St. Profesor Bobo XIII., Souls Thief XIII., Non Alcoholic guy XIII., Waclaw Skorzeny XIII. Vioala dáma von Choteborz XIII., anální komtesa Zuzka XIII., Svatá Hilda řečená Mišulinda XIII. dáma Michaela z Červeného Kostelce, XIII. Vyžaluděný Kutálník Matheus Plebechus. Přísedící člen jest Petr svobodný pán Zilvar XIII., Josef pán ze Skály XIII.,Velkovezír Eoel XIII., Pierina XIII. místodržitelka španělských kolonií, Václav von Balkanen XIII.. Bývalými členy jsou Josef ze Zabijova XIII., Thomas vor Kojakaou XIII.

Sezemická Sorbona

Pardubicko se proslavilo Sezemickou Sorbonou. Jde o vysokou školu vzniklou v městě Sezemice (3 tisíce obyvatel). Unikátní na této univerzitě je, že je to patrně jediná vysoká škola, která nemá žádnou budovu ani kmenové učitele. Tím se liší od tzv. Plzeňské právnické rychlouniverzity.

Velmi příjemné na této škole je, že pravidelné konzultace se konají i v sálech přilehlých restaurací. Absolventi této školy získávají v Česku nevídaný titul Lic. Škola je velmi oblíbená mezi státními úředníky, policisty a místními politiky.

Střední školy

Moudří krajští radní vědí, co je pro Pardubany dobré lépe než sami Pardubané. Proto nenechají zbytečně mnoho místních žáků studovat na gymnáziích, protože jak všichni víme: Řemeslo má zlaté dno. Zatímco sousední Hradec Králové neprozřetelně každý rok obětuje 210 nejlepších dětí a udělá z nich trápící se gymnazisty, v Pardubicích moudří krajští radní jasnozřivě povolují toto zbytečné mučení kvalitním vzděláváním jen 120 žákům. Protože Pardubice potřebují více pracovníků do zhusta načerno stavěných montážních hal, překladišť a do chystané třídírny toxického odpadu ve Spalovně česko-rakouského přátelství, jsou kroky krajských radních nanejvýš moudré. K čemu je člověku v třídírně odpadu nějaký Hálek či É je em cé na druhou?

Městské obvody

Pardubice mají 666 městských obvodů. Každý městský obvod má svou radnici. Pardubice jsou tak zřejmě jedinou světovou metropolí, která má 668 radnic (666 malých + Magistrát + Krajský národní výbor) a nemá metro.

Dubina

Nejrizikovější místo Pardubic, někdy nazývané Ohio. Pokud nejste zastřeleni, okradeni nebo znásilněni, berte to jako velký úspěch. Do této oblasti se doporučuje chráněné vozidlo a vhodný počet vojáků jako doprovod.

Slovany

Oblast s vysokým výskytem těžké techniky. Doporučujeme podplatit domorodce, jinak odtud nevyváznete živí.

Historie města

Rivalem a nejbližším sousedem císařského komorního města Pardubic nad Labem, města perníku, je obyčejné královské město Chrudim nad strouhou. O něco rovnocenějším soupeřem v minulosti byl severnější soused města, známý jako „město parníků“, tedy Kodaň. Dne 9. března 2008 město Pardubice bylo spojeno s městem Hradec Králové a vzniklo jediné město - Hradubice.

Původ názvu

Název Pardubice je dán tradiční snahou místních politiků zlikvidovat ve městě veškerou zeleň. Klatba tradovaná z generace na generaci tvrdí, že časem zůstane v katastru města jen pár dubů. Starší podání mluví o dávném hrdinovi Pardědubovi, je však nyní již prokázáno, že ten působil u Mechova.

Lidová bajka z okolí Týniště nad Orlicí hovoří o dávném proroctví, podle něhož se stanou Pardubice hlavním městem Českých zemí poté, co v nich zavládne mír, spravedlnost, sociální jistoty a beztřicetikorunové zdravotnictví po nástupu bájného Paroubka I. Bradavičnatce – odtud název Paroubkovice, který měl být po staletí předávání ústní lidovou slovesností zkomolen na Pardubice.

Pokud už bychom měli věřit církevním historikům a připustit, že první, kdo dostal ten blbý nápad usadit se v moskyty zamořené bažině, byli mniši cyriaci, pak je nutno zdůraznit, že tento neřád k nám nepřišel z Polska, nýbrž z Lotyšska. Vykládat původ Pardubic z krajně obskurního jména Porydęby je jen další z mnoha lží, ve kterých se rády koupají rádoby elity vezdejší. Vyloženě lotyšskou tvářnost krajiny (placka) a živočišstva (hojnost komárů požírajících rusy) zde popřít nelze, navíc tu je stále cítit jakýsi pobaltský duch (viz i nešťastný osud původního obyvatelstva a jeho posvátných hájů).

Jakkoliv to zní hezky, není to pravda, neboť osídlení tu je prokazatelně mnohem staršího data. Zjevně germánský kořen Paard s významem kůň lze etymologicky sledovat až ke keltskému zdroji: woreido = obzvláště kvalitní dvounohý kůň, jejichž chovu zdejší rovinatý terén musel obzvláště prospívat. V blízkosti se nalézající jediná významnější hora (mj. zdroj mlýnského kamene pro nemalou část keltských Čech) je též pojmenována podle komoňstva. V neposlední řadě je tu znak, jenž velmi pravděpodobně začali Páni z Pardubic používat až po získání zdejší tvrze (dříve uvažovaná spojitost rodu s Malovci z Malovic užívajícími erb podobný nebyla prokázána).

Průmysl

Pardubice jsou označovány jako průmyslové centrum Východních Čech. Severní větry se proto poznají podle zápachu chemičky, západní dle zápachu ropné rafinérie, jižní dle výfukových plynů z kamionů navážejících komponenty do montovny Foxcon a zápachu krematoria. Místní domorodé obyvatelstvo tento zápach raději přisuzuje Kávovinám. Vítr od východu pak přináší respirační problémy jako TBC, nemoc z ozáření a pod.

Elektrotechnický

Elektrotechnický průmysl je ve městě rozvíjen především v nové průmyslové zóně, která byla vybudována na přelomu tisíciletí poblíž Starých Čivic. Z pardubické společnosti Tesla pochází radiolokátory Tamara a Věra pomocí kterých může kdykoli Usama bin Ladin sestřelit jakýkoli americký neviditelný letoun. Aby se tyto radary staly součástí výzbroje NATO, byla do této formace přijata celá ČR.

Foxconn

Foxconn je celosvětovou společností zabývající se poskytováním kompletních řešení v oblasti IT a produkci spotřební elektroniky až po výrobu součástek pro komunikační a elektronická zařízení. Vyrábí všechny součásti osobního počítače s výjimkou čipů. Česky to znamená, že se v Pardubicích montují dohromady součástky dovezené z Asie. Firma Foxcon má od pardubické radnice pozemky zdarma a od státu slíbeny desetileté daňové prázdniny. Odlet montážní firmy na východ krátce po skončení daňových prázdnin, není nijak smluvně ošetřen. Daleko nejpradvěpodobnější je založení zcela nové firmy Foxconn AVC CZ, která dostane své vlastní daňové prázdniny. Nejvýznamnější odměnou zaměstnance je možnost obědvat v době, kdy v jídelně zpívá dětský sbor z Hongkongu.

Panasonic

Továrna společnosti Panasonic byla v Pardubicích otevřena roku 2004. Vyrábí mobilní komunikační zařízení a audio systémy do automobilů pro evropský i mimoevropský trh. Pardubický závod zaměstnává více než tisíc lidí a především bývalou pracovnici pardubického Magistrátu, která se zasadila o levný prodej pozemků pro výstavbu továrny. Výroba má na japonské poměry nebývale vysoké procento zmetků, které jsou pracovníky exportovány mezerami v časoprostorovém kontinuu a následně zprovozňovány propuštěnými inženýry z bývalé pardubické Tesly. Následné nevyzpytatelné cesty trhu pak charakterizuje nejlépe heslo: „Chceš-li nový Panasonic, vyraz do hospy do Pardubic.“

Potravinářství

Pardubice jsou již po staletí známy svým proslulým perníkem. Vedle perníku tu frčí i marihuana , extáze a konina. V padubickém Paramu se vyrábí Univerzální hnědá omáška a v Semtíně Semtex.

Pivovar Pernštejn

Jediná majetková základna početných pardubických - údajně vymřelých - Pernštejnů, významné šlechtické rodiny moravského původu. Restituce tohoto hospodářského celku se jim jako jediná zdařila a to ještě s odřenýma ušima právem meče. Další jejich restituční pokusy (pivovar Zubr, zasypané rybníky, galerií obsazený zámek) nemají valnou šanci na úspěch, neboť pardubičtí kapitalisté nikdy nepřistoupí na arbitráž.

Pod komínem pivovaru zatím feudálové shromažďují síly ke konečnému úderu proti radnici, poddaným slibují úlevy z roboty heslem „Pernštejn: nejlepší relax“ a tajnou zbraň v podobě lektvaru téměř panoramixovských účinků „Pernštejn: pivo, které posiluje“. Konšelé kontrují tím, že vysílají najaté historiky, aby falšovali rodovou historii, podporují cizí značky pivu podobných nápojů, ba přejmenovávají zdejší místopis - viz kauza zrušeného Pernštejnského náměstí, na jehož místě bylo vybudováno náměstí o něco menší s podivným názvem Pernštýnské.

Z rozsáhlého portfolia panského pivovaru se dá pít pouze desítka polotmavá, jedenáctka Vilém, tmavý granát, devatenáctistupňový Porter...

Palírenství

Rychlé šípy podporují spalovnu

Po krachu místního lihovaru se v regionu objevila zcela legitimní potřeba pokračovat v pálení. Cizímu regionu v cizí zemi se nezištně rozhodla pomoci hornorakouská vláda vybudováním zcela bezpečné moderní velkokapacitní spalovny hospodářských odpadů (čti jedovatých fujtajblů). Pro stavbu Spalovny česko-rakouského přátelství prozřetelně vybrali lokalitu na návětrné straně Pardubic, jen pět kilometrů od jejich centra. Moderní bezpečná spalovna bude vypouštět pouze desítky tun jedovatých emisí ročně.

Moudrým umístěním na návětrné straně tak žádný občan krajského města nepřijde o jediný gram vypouštěné rtuti, arzenu, nitrozních plynů, amoniaku či o jedinou molekulu dioxinů či polychlorovaných bifenylů. Ministerstvo životního prostředí se zavázalo, že provozem spalovny hospodářských odpadů nedojde ke snížení kvality života jediného tetřeva hlušce, okouna ani mřenky.

Doprava

Orientační plán metra v Hradci Králové

Stanice metra Třída Míru, která se v Pardubicích právě buduje, vizualizace (viz dále)

Plíživá smrt pro Pardubice.

Pravidlo 2N: Neprojedeš, nezaparkuješ.

Kolová Doprava

Nejvýznamější způsob dopravy. Tento individuální způsob dopravy vystřídal cca v roce 1958 individuální dopravu jezdeckou (koňskou). V Pardubicích platí tzv. „Pravidlo 6P“:

• Pardubický cyklista je nejlepší cyklista.
• Pardubický cyklista je nejrychlejší na světě.
• Pardubický cyklista má vždy přednost.
• Pardubický cyklista nepoužívá zvonek, namísto toho hlasitě volá.
• Pardubický cyklista jezdí za každého ročního období.
• Pardubický cyklista má vždy rezavý řetěz.

Rovinatá krajina a nejrozsáhlejší síť jednosměrných cyklostezek na světě předurčují Pardubice k tomu, aby se staly Mekkou cyklistů. Každý správný cyklysta alespoň pětkrát denně provádí modlitbu symbolickým zabočením směrem k Pardubicím. Navíc se zde kradou kola o 15-66% méně než v sousedním Mechově.

Železniční doprava

Křížení dvou železničních tratí. Velké problémy dosud působí, že Hitler onehdá s bandou cikánů a pilkou na železo ukradnul půlku železničního mostu na Rosice, aby měl materiál na tanky. Německo dosud nevydalo ani tanky ani most.

Když máš dost času a odvahy, tak za dvě a půl hodiny dojedeš vlakem až do Poličky (60 km).

Letecká doprava

Letiště se smíšeným provozem. Smíšený znamená, že když tu netrénují gripeny, tak tu přistávají dopravní letadla přivážející Rusy za obchodem a odvážející Čechy za sluncem.

Námořní doprava

Pod Kuňku se může návštěvník svézt na remorkéru Arnošt. Spojení druhým směrem město zatím nemá, ovšem proslulá betonářská lobby již plánuje vyžebrat ze státního rozpočtu ubohých několik bilionů rychle tvrdnoucích korun, aby jednou či dokonce dvakrát do roka byla splavnost Labe na tolik zvýšena, že by sám John Silver v nafukovacím člunu mohl z Hamburka až do Pardubic zavítati, kde by se mohl pokochati absolutní neprovázaností města s dálniční sítí. Voodoo ekonomové odhadují, že by osly vlečené čluny mohly vykázat jednu biliontinu až jednu triliontinu nákladu přepravovaného do Pardubic po železnici.

Důvodů pro urychlené vybudování tohoto Kanálu pro splachování peněz (krátce Pardubický tunel kanál) je několikero:

• Je to tak debilní nápad, že nebude-li realizován co nejdříve, nebude pravděpodobně realizován nikdy.

  A to by přece byla škoda.

• Další komunikační kanál posílí přivtělení Přelouče k Pardubické diecézi.

  A to se bude hodit v boji proti odbojným Pernštejnům (přeloučské vedení již podniklo vstřícný krok ve věci přejmenování náměstí).

• Na právních výlohách už bylo do kanálu spláchnuto z různých rozpočtů přes 700 milionů českokorun.

  Jestli se urychleně nedostaneme přes miliardu, tak se nám bude Hradec zase smát.

• Ale no tak...

  Už to přece plánujeme sto let.

• Buď bude průplav, nebo pyramidy.

  Jinak se nám bude Hradec pořád smát.

• Zanedlouho dojde k realizaci České přehrady.

  Takže nebude-li realizován Kanál co nejdříve, nebude realizován nikdy.

• Železniční koridor je katastrofálním způsobem nevyužit pro nákladní dopravu.

  Bude-li využíván k suplování lodní přepravy v období nesplavnosti (podle expertiz 362 dní v roce), nebudeme muset prodat koleje do starého železa.

• Nebude-li projekt uhrazen z veřejných peněz, nenajde se vůl, který by do toho vrazil šesták.

  To by nepotěšilo Satana.

Kanál Svitavy-Litomyšl bude mít pravděpodobně tuto skotskou předlohu.

Environmentalistická klika, která po posledních volbách byla zvolena primátorkou města, ovšem chce jít ještě dál. Vybudováním průplavu Svitavy-Litomyšl by došlo k dokončení kanálu D-O-L, který Moravané pilně staví již od roku šestnáctsetněco. Z těchto dvou měst dál bude splavnost zajištěna speciálními plavidly vybavenými čtyřmi koly pro případy nižšího stavu vody. Pohon plavidel bude zajištěn koňmi, neboť hlavním účelem D-O-L je zajistit dopravu v dobách nedostatku ropy (zde vidíme další důkaz toho, že stavové moravští jsou ve všem včetně prozíravosti výše, než jejich cajzlovští kolegové). V těchto úsecích bude plavba dosahovat dokonce rekordní rychlosti 5 uzlů. Kapacita průplavu sice nebude velká, ale v době po konci ropné civilizace bude naprosto dostačující.

Silniční doprava

Pardubice jsou silničním uzlem. Pardubice jako průmyslové město generují velké množství silniční dopravy. Místní politici zodpovědní za koncepci dopravy navázali na (ne)řešení silniční dopravy uvnitř Pardubic v dobách komunismu. Ani koncem roku 2006 tak Pardubice nemají schválený územní plán obsahující vizi silničního obchvatu města.

Zcela nefunkční roštový systém komunikací přivádějící veškerou dopravu včetně tranzitní přímo do vnitřních částí města způsobuje značné dopravní problémy. Pokud se někdy podaří schválit územní plán města, mohlo by budování silničního okruhu začít nejdříve v roce 2010. Již teď je však jasné, že ze dvou variant obchvácení města vyhraje ta delší, v bažinách technicky těžko realizovatelná, dražší, nelogičtější a zbytečnější, tedy Severní varianta.

Pardubice vždy trpěly dopravou, nutnost obchvatu začali radní pociťovat už na konci 18. století, kdy koňské povozy nemohly projet pod Zelenou branou. S budováním obchvatu se sice začalo, ale díky zpronevěře a podivným machinacím okolo stavby nám zbyla jenom památka na obchvat v podobě sídliště Dubina, které mělo být prvním záchytným parkovištěm a sídliště Polabiny druhým. Zub času udělal ovšem své a tehdy již komunistické vládě bylo jasné, že peníze na dostavbu obchvatu horko těžko sežene.

Muselo by se totiž přestat sypat peníze do bezedné jámy, sousedního města, Mechova. Proto se tedy rozhodlo k výstavbě levné králíkárny Polabiny a Dubina. Dnes by Pardubice potřebovaly obchvat jako sůl, ale již, bohužel, není místo, kam obchvat umístit. Neutěšenou pardubickou dopravní situaci by vyřešil snad jen tunel pod celým městem. S jeho výstavbou je počítáno do roku 2084, ovšem základy byly položeny nedávno na Masarykově náměstí, maskovány za multifunkční kulturní centrum.

V roce 2017 Švýcaři přispěli radnici na rekonstrukci přednádraží a tak byl vytvořen tzv. Charvátův špunt, když silnice ze tří směrů jsou vedeny do jednoho pruhu u nádraží, kde dříve byly pruhy dva.

MHD

• V letech 1908-1958 zajišťovaly dopravu po Pardubicích tramvaje. [1]
• V současnosti je ve výstavbě metro. [2]
• Jako provizorium do doby dokončení metra provozuje MHD společnost DPMP (Di Pěšky Městem Pardubice).[3] Plán metra zde.

Architektura

Na protest proti rivalskému sousedu na severu (Hradec řečený Mechov), kde osvícení konšelé při vytváření koncepce rozvoje města vsadili na renomované architekty (kdysi i Gočár), pardubičtí radní zrušili útvar hlavního architekta, jako přežitek socialismu, kapitalismu i feudalismu. Sami pak moudře rozhodovali o vzhledu města, o jeho koncepci i o nových stavbách. Jedině díky této originální metodě mohly v centru města vyrůst dvě krásné krychle s hernami a výprodeji mobilních telefonů, neotřelý skleněnobílý remake získala budova Unichemu, nyní ředitelství jakési pojišťovny.

Vrcholem pardubické architektury se stala kancelářská budova Magnum, v roce 2008 nově postavená na místě legendárního hotelu Veselka. Ten byl v polovině minulého století odstřelen, protože bylo zjištěno, že stojí na nevhodném místě, kde by žádná budova stát neměla, protože vadí přímému průhledu od nádraží na Zelenou bránu. Odstřel budovy Magnum prozatím naplánován není.

Radostí všech Pardubanů se stal nákupní Palác na Masarykově náměstí, nově nazvaném Betonovým rynkem. Všichni Pardubané jsou nyní pyšní, že radní neuposlechli názorů samozvaných odborníků, kteří tvrdili, že podobná nákupní centra patří na okraj měst. Radost z otevření megahypermarketu přímo ve středu města zažívají zejména asijští prodejci levného, ale kvalitního zboží, i provozovatelé nonstop heren, kteří nyní obsazují zkrachovalé uvolněné obchody v centru. Z hypermarketu byl potěšen i pan primátor, který považuje přítomnost pobočky Klubu fajných Cikánů v Paláci za důležitou věc. 1

Sport

Mezi lidem je rozšířený adrenalínový běh přes silnici, když se semaforu současně rozsvítí zelená autům i chodcům.

Hokej

Hokejisté měli štěstí, že v bráně byl Slovák

V Pardubicích sídlí hokejový klub HC Moeller Pardubice, který v roce 2005 vyhrál českou extraligu. Málokdo tuší, co znamená Moeller, nikdo neví, proč firma vyrábějící jističe, potřebuje zviditelnění prostřednictvím masivního sponzoringu extraligového hokejového týmu.

Hokejový klub byl v roce 2009 přejmenován. Z HC Moeller Pardubice se stal HC Eaton Pardubice. Tzv. jižní příznivci to při fandění vyslovují „Dynamo Pardubice“. Tento tým pak vyhrál o rok později znovu extraligu.

A v roce 2011 byl klub opět přejmenován tentokrát na HC ČSOB nePojišťovna Pardubice. V roce 2012(tedy po dvou letech - všimněte si že je to prvočíslo) opět vyhrály extraligu.

I kdyby se název změnil ještě tucetkrát, fanoušci budou pořád křičet staré a dobré DYNAMOOOOOOOO.

V roce 2015 se fanoušci dočkali a klub se nově jmenuje HC Dynamo Pardubice. Avšak o rok později ale extraligu nevyhrály. Naopak se topí v bažině udržení se v nejvyšší soutěži.

Novější zdroje ukazují že tým najímá nejen prosté Sedláky, hrady a košťata. Jsou velmi blízko k výhře extraligy, jediný soupeř je HC Popeláři Třinec.

Fotbal

V Pardubicích dříve existovalo i několik lepší než Sparta Prahafotbalistů. V minulosti byli po výzvě místních politiků pochytáni. Jejich volný výskyt nebyl v posledních letech zaznamenán. Fotbalové stadiony jsou nyní vedeny jako územní rezerva pro výstavbu hypermarketů či nových budov pro stále se množící úředníky. Zatímco fotbalově zdatnější sousedé se svým mechovým pažitem úspěšně čutají ligu, zdejší pokus o výstavbu reprezentativního stadionu skončil katastrofou. V popkultuře dosud přežívají reminiscence na tuto tragickou epizodu místních dějin, která byla jinak na příkaz OSN zaretušována i v učebnicích dějepisu. Jsou to pojmy jako: perníková chaloupka (dodnes k vidění na jihu města, maskovaná jako „pelhřimovské krematorium“), spalovač mrtvol (natáčený tamtéž), holokaust (velice zjemněně ztvárněn v předchozím), obří lízátka (dnes u sousedů slouží coby svítidla).

Proto musí Pardubice hrát 1. ligu v Mladý Bolce.

Každoroční významné společenské, kulturní a sportovní akce

Letní kino Pernštejn

Místní feudálové moravistánského původu ve snaze zničit zdejší podnikatelskou kliku investují vždy přes léto zisky svého panského pivovaru do kulturního projektu, který poskytuje poddaným filmy zadarmo. Konzumace piva Pernštejn je na akci povinná. Existence letního kina je trnem v oku provozovatelům kamenných multiplexů. Ti povolali 99 Pardubáků, kteří protestují proti existenci letního kina a dovolávají se internacionální pomoci s cílem kino zrušit.

Velká pardubická

„Velká pardubická“ jako vžité označení pro lokálně adorovanou varietu Konopí Indického.

Výroba koňského masa – příprava na akci Vše z koní, která probíhá v pardubických restauracích bezprostředně po dostihu. 117. ročník se běžel 14. října 2007. Navíc dostihový spolek neorganizuje jen Velkou Pardubickou, ale je to krásný tunel na to jak vytahat peníze města do soukromých kapes. Spolek podniká ve využití dostihového závodiště v Pardubicích k pořádání dostihů a jiných sportovních a kulturních akcí, chovu domácích a zoologických zvířat a poskytování souvisejících služeb, zprostředkování obchodu, velkoobchod – specializovaný maloobchod – realitní činnost, správě a údržbě nemovitostí, reklamní činnosti a marketingu, pořádání výstav – veletrhů – přehlídek a obdobných akcí, pořádání kulturních produkcí – zábav a provozování zařízení sloužících zábavě, organizování sportovních soutěží, zprostředkování služeb, poskytování tělovýchovných služeb, provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a zařízení sloužících regeneraci a rekondici a provozování cestovní agentury. To vše pro širokou veřejnost několika málo desítek papalášů, za peníze necelých 100.000 mecenášů. Město zde odvádí ukázkovou správu: smlouvy, které uzavřelo samo se sebou je odhodláno dodržovat za každou cenu.

Zlatá přilba

Jízda motorek po kruhovém objezdu, okolo kterého jsou tribuny pro diváky. 60. ročník se uskutečnil v říjnu 2008, žně pardubických prostitutek.

Czech Open

Největší šachový festival na světě: to se v létě stovky intošů zavřou na zimní stadion a hrají šachy, piškvorky a sudoku.

Pardubický vinařský pulmarathon

Asi nejvýraznější projev nově nabytého moravanství měšťanů. Kořeny vinařství ve městě lze vystopovati do 70. let minulého století, kdy se městem šířily fámy o nevyhnutelném zrušení vezdejšího pivovaru kvůli výstavbě sídliště Závodu třídního boje (po revoluci zbaběle přejmenováno, podobně jako původně Královská posléze Bojová třída byla přejmenována na Míru) a prostý lid začal se připravovati na nutnost podomáckého obstarávání kultury. Zatímco víno se dá vypěstovat na balkonech obrácených k jihu snadno, chmelu nátěrové hmoty tehdejších fasád značně škodily a tak dobré klima, aby si šlo vypěstovati přímo lahváč na stromě lahvovníku, jako se tomu děje v pusztě okolo Uherského Brodu, Pardubice nemají.

V souvislosti s oslavami připojení města k Moravě se hoteliér Bujnoch mladší, proslulý tím, že se nechal operativně změnit na Moraváka, rozhodl uspořádat i burčákovou slavnost. Odtut by to byl už jenom krůček k slavnému běhu, kdyby byly Pardubice lépe vybaveny veřejnými záchodky. První rok to trvalo účastníkům tři kola po širším centru města, nežli dorazili do cíle, a ke cti radnice rozhodně neslouží, že se situace v dalších letech o nic nezlepšíla.

K tužení vlasteneckého ducha a mučení sem zbloudivších cizáků (především Sasové, Čechové, Slováci a jiné Keňské kmeny) sloužila moravská lidová píseň reprodukovaná sice z popelnice namísto reproduktoru, nicméně o to hlasitěji. To bylo na nátlak organizací hájících nelidská práva částečně napraveno lepší aparaturou a ubráním decibelů.

Další neopominutelnou výhodou akce je absolutní vyřešení dopravních problémů ve městě. V průběhu závodů nejsou s dopravou ve městě absolutně žádné problémy. Doprava ve městě je totiž preventivně zcela zrušena a omezena zátarasy je i přeprava pěší (DPMP) na což dohlížejí brigádníci z ústavu pro choromyslné. Nezbývá než doufat, že jejich integrace do společnosti a blahodárný zákaz vší dopravy se rozšíří na větší část roku a Pardubice tak konečně dospějí ve společnost bez bariér.

Pardubická juniorka

Mistrovství ČR jednotlivců v kategorii staršího dorostu v tenise, obvykle konec prázdnin, kdysi to vyhrála starší dorostenka Navrátilová, komunisty později násilně přejmenovaná jako Nevrátilová.

Pernštýnská noc

Městské slavnosti, červen, dobrý důvod jak se mládež může vymanit vlivu rodičů a vrátit se nad ránem. Staré město pulzuje, na náměstích jsou zbudována pódia pro hostující soubory nejen z Moravy, ale i ze zahraničí (z Čech a Slotenska), kolem největšího parketu vyrůstají stánky s perníkem. Nakupujících býva tradičně víc než tanečníků, což trochu kazí atmosféru. Pernštejni se od prodeje alkoholu a perníku mladistvým samozřejmě distancují, proto akce nese jméno podle radničního „vkusu“.

Festival smíchu

Divadelní festival v VČ Divadlo Pardubice (únor), promítání videa z výběrových řízení na pardubickém Magistrátu.

Památné stromy

Do jednoho pokáceny, musely ustoupit hypermarketům a billboardům.

Málo známým faktem je, že Tyršovy mokřady - jediný močál na světě s instalovaným pouličním osvětlením - bývaly po téměř půlstoletí lesostepí, nežli na vedení města přišla potřeba utopit nějaké peníze z evropských fondů. Krom ekonomického přínosu všem zainteresovaným firmám (především té s velkolepou reklamou v kině) plní tato bažina především funkci obrannou, zrovna jako kdysi za Pernštejnů, jen už není primárně určena proti Švédům, neb ti tu volit nemohou.

Totemový dub Pardědub zvící výšky bez tří centimetrů 80 metrů, který se nacházel na blíže neurčeném místě, musel ustoupit parkovacímu místu okresního tajemníka strany. Zbylí druidisté proto při výročích křepčí u méně památných dřevin. Např. u populace dubu letního u zimního stadionu v Pardubicích, perníkem vonících věčně kvetoucích japonských dřevin za radnicí na Wernerově nábřeží, nebo U Lípy.

Co kdo řekl o Pardubicích

„Pardubice, Pardubice, to je prdel v republice.“

- Obyvatelé Prahy

„Nikdy více Pardubice“

- Arnošt z Pardubic o Pardubicích, když byl jmenován pražským arcibiskupem

„V ODS nikdy nebude korupce, abych já o ní nevěděl!“

- Jiří Stříteský o moci a vlivu Pardubic, když byl jmenován pražským arcibiskupem

Poznámky