Islám

Tento článek podvracející svobodu jednotlivce byl zplozen židozednářskými lumpy podílejícími se na tvorbě zrůdného Nového světového řádu! Již dříve se podíleli na útoku na Světové obchodní centrum a financováni jsou Rockefellerem a dalšími přisluhovači rasy Reptiliánů!

Při čtení tohoto článku platí
přísný zákaz pití piva

Muslimky rády nosí pokrývky všeho vyjma očí

Muslimové jsou sice lehce horkokrevní, zato však přátelští

„Mačkáš mi hadís debile.“

- Jana

„Tvůj Bůh je falešný bůh.“

- Teal'c

„Kde začíná islám, tam končí rozum.“

- Tomáš Fuk

Islám je náboženství věřící v Alláha, písečného boha. Islám je neagresivním (narozdíl od hinduismu) progresivním náboženstvím, které vyzdvihuje život, svobodu, rovnost a toleranci. Svatá kniha islámu – Korán – je jedinou knihou před Danteho Dekameronem, která se nestaví proti homosexualitě. Kniha se také od jiných náboženských knih vyznačuje tím, že obsahuje detailní popisy pro výrobu výbušnin a palných zbraní.

Islám vznikl sepisem Koránu v raném období Starověkého Egypta a jedná se tedy o nejstarší náboženství světa. Tajemný učenec a jediný autor Koránu byl však faraónem z Egypta vyhnán a rozhodl se vrátit do země svých otců. Při cestování do rodné Indie jej ale přepadl, obřezal, okradl, zbil a zabil gang tuláků vedených Mojžíšem.

Člověk věřící v islám se nazývá muslim. Značnou část muslimů tvoří Arabové. Arabové mluví arabsky.

V Islámu je zakázáno používat jakékoli UwU znaky (^ a ~).

Islámské školy[editovat | editovat zdroj]

Oslavy dvou Palestinců zachytil fotograf krátce po uzavření příměří, přičemž nechyběly samozřejmé rachejtle (1994)

Skupina mladých Palestinců v památném incidentu zachránila izraelského vojáka (2007)

Skupina mladých Palestinců v památném incidentu zachránila českou průvodčí (2015)

Islámské školy jsou v základě dvě: Sunnité, Šíité a Mormoni. Naopak fanatici jako jsou příznivci skupin al-Káida, Hizballáh nebo Daesh k islámu nepatří ani nikdy nepatřily, nesouvisí s ním, nevěří v něj, neuctívají Alláha, neuctívají Mohameda ani nikdy nikomu nevyhlásili džihád.

Vedle Mekky a Medíny je pro islám svatým místem též město Jeruzalém. Konflikt mezi Izraelem a Palestinou v 90. letech zdánlivě zdárně vyřešili Šimon Peres, Jicchak Rabin, Jásir Arafat a Saddám Husajn, za což jim byla odměnou vedle míru rovněž Nobelova cena. Pořadatelé však měli připraveny jen ceny tři a tak se na Saddáma Husajna nedostalo. Poslední jmenovaný byl tímto aktem neúcty velice zklamán.

Naneštěstí byl o desetiletí později hrdina Jásir Arafat otráven. Gangem sionistických tuláků vedených Mojžíšem. Konflikt se následně rozhořel nanovo. Především tzv. salamisté využívají chaosu, aby rozsévali semeno a teror. Samozřejmě by toho při větší snaze mohli dosáhnout víc, ale… proč se snažit…

Dějiny islámu[editovat | editovat zdroj]

Zatímco učení islámu bylo před civilizací vlivem Mojžíše utajeno, judaismus a následně křesťanství Korán a jeho verše zneužili a dezinterpretovali. Mnohé navíc začlenili do Bible, a to jak do Starého zákona, tak do Nového zákona. Tento šok islám poznamenal a dodnes se „učenci“ Západu a Izraele snaží světu namluvit, že to je právě islám, který čerpá ze dvou Abrahámovských náboženství. Přes tuto demagogii bylo dokázáno, že tomu bylo naopak.

Zlá nenávistná perioda našich dějin končí mezi 7. a 8. stoletím s příchodem rodáka z Mekky proroka Mohameda (Nechť je mír při něm). Mohamed íbn Abduláh íbn Abdulmutálíb bin Saúd byl enigmatickou postavou, který islám vzkřísil a šířil napříč kontinenty vzdor nepřátelům ze všech stran. Nejen, že se se svými souvěrci ubránil a vpád odrazil – dokonce vzápětí zahájil výpravy nejprve do Levantu (zde porazil Židy), dále do Egypta (zde porazil faraona) a i do Persie (zde porazil Sásánovce), poté dále na Kavkaz (zde porazil Sovětské Gruzínce) a do Turecka (zde porazil Seldžucké Turky a Byzantince) a potom rovnou na Balkán (zde porazil sparťanský helénský spolek). Při návratu zpět rozšířil islám do střední Asie (zde porazil Mongoly) a Indie (zde porazil Mughaly) a Indonésie (zde porazil Indonésany). Před svou smrtí ještě stihl dobýt severní Afriku (zde porazil Vandaly), Španělsko (zde porazil fašisty Francisca Franca) a Francii (zde je uvítali) a cestou nazpět porazil ještě Američany a pak už se Mohamed (Nechť je mír při něm) vrátil domů.

Více ve článku křížové výpravy a bitva u Vídně.

Islámský svět[editovat | editovat zdroj]

Muslimky bývají terčem kritiky imámů kvůli svojí vyzývavosti

Islámský svět je dnes velmi často bojištěm, kde se náboženští fanatici střetávají se Západní imperialistickou expanzí. To vše na úkor místních obyvatel.

Blízký východ

Afghánistán – válka, ovládnutí Tálibánem
Bahrajn – mír, občanské nepokoje roku 2011
Belgie – mír přerušovaný teroristickými útoky
Irák – občanská válka
Írán – diplomatické napětí s takřka celým světem, financování terorismu
Izrael – mír
- Palestína – občanské nepokoje (Hamas)
Jemen – občanská válka
Jordánsko – mír
Katar – diplomatické napětí se Saúdskou Arábií a SAE, údajné financování terorismu^[zdroj?]
Kuvajt – mír, poslední (ale obranná) válka roku 1991
Libanon – mír za cenu kompletního rozdělení společnosti do tří částí
Omán – mír, poslední (občanská) válka roku 1976
Pákistán – občanské nepokoje (Tálibán)
Saúdská Arábie – diplomatické napětí s Katarem, údajné financování terorismu^[zdroj?]
Spojené arabské emiráty – diplomatické napětí s Katarem
Sýrie – občanská válka
Turecko – mír, občanské nepokoje roku 2016
- Severní Kypr – diplomatické napětí s řeckým Kyprem

Afrika

Alžířsko – mír, ale diplomatické napětí s Marokem
Egypt – občanské nepokoje
Libye – občanská válka
Maroko – mír, ale diplomatické napětí s Alžířskem
Tunisko – mír přerušovaný teroristickými útoky
Somálsko – totální občanská válka, stát ve fázi naprostého rozkladu (al-Káida)
Súdán – občanská válka
Jižní Súdán – občanská válka
Vadíja – mír

Asie

Barma – občanské nepokoje (ze strany fanatických buddhistů)
Indie – diplomatické napětí s Pákistánem

Evropa

Belgie – mír přerušovaný teroristickými útoky
Francie – mír, ale spolu se stavem nouze^[1]
Německo – mír přerušovaný teroristickými útoky
Španělsko – mír přerušovaný teroristickými útoky
UK – mír přerušovaný teroristickými útoky

Islám v ČR[editovat | editovat zdroj]

Islám vítězně táhne světem. Ani Česká republika, nejateističtější stát na světě, nedokázala vzdorovat učení Alláha. Ještě nedávno si mnozí mysleli, že stavba Petrovské mešity byla pouze nepodstatnou epizodou. Nyní již tito bezvěrci prozřeli. Symboly půlměsíce českou zemi už brzy zahalí. Je to jen otázkou času.

Víra nebo ideologie?[editovat | editovat zdroj]

Pochybní kritici islámu (např. Tomio Okamura) se lidovým masám snaží nakukat, že islám není vírou a že je jenom zvrácenou ideologií. Odborníci (např. Muhamed Abbas) na tuto problematiku mají ale řadu výtečných argumentů, faktů a postřehů:

nenávistným je kritizování islámu (Tomio Okamura)
nenávistným je především kreslení urážlivých karikatur (Jesuis Charlie)
právo šaría je moudré
právo šaría je vůči ženám dokonce velmi moudré
Korán je svatou knihou, jejíž verše vypovídají o náboženské toleranci^[2]

Když kritici již neví kudy-kam, snaží se vytáhnout téma Áišy, Mohamedovy (Nechť je mír při něm) lásky, které bylo v čase jejich svatby 6-9 let (slovy: šest až devět let), což by mohlo působit jako snaha vyobrazit Mohameda (Nechť je mír při něm) jako „pedofila“. Na obranu tohoto svazku je ale třeba poznamenat, že Áiša byla vyspělá na svůj věk – její otec a první chalífa Abú Bakr ji před sňatkem popsal jako mladou slečnu vypadající na 12 let s rašícími prsy a mírným ochlupením v intimní oblasti. Sama Áiša už mívala menstruaci, často i několikrát do týdne. Navíc vyrůstala se samými bratry a tak věděla jak jednat s muži.

Po čase nebylo koho terorizovat a co odpalovat.
Tady rovněž. Někteří odchází.
Bůh písku Alláh dorazí do ČR asi v roce 2023…
…na základě předpovědí expertů České televize.
Na Vysočině to nebude jiné.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Když ve slově džihád vyjmeme první, čtvrté a páté písmeno vznikne nám slovo žid.

Hidžáb se těší dlouhodobé oblibě mezi ženami jakéhokoli věku, a to i v Evropě a Rusku.

Áiša je důvodem, proč Japonci odmítají imigraci.

Po přečtení Koránu si pročtěte také[editovat | editovat zdroj]

Zdroje, súry a odkazy[editovat | editovat zdroj]

Náboženství
Křesťanství	Judaismus	Materialismus	Alkoholismus	Satanismus	Islám	Buddhismus	Chuckmaismus	Idiotismus
Mikrobismus	Kabanosovci	Novopohanství	Hinduismus	Erotismus	Jediismus	Taoismus	Pastafariánství