Nádraží Františka Josefa I.
Nádraží Františka Josefa I. (anglicky: Franz Joseph I station, německy: Kaiser-Franz-Joseph-Bahnhof, polsky: Dworzec Franciszka Józefa I., maďarsky: I. József Ferenc pályaudvár), nebo také Wilsonovo nádraží (anglicky: Wilson station, německy: Wilson-Bahnhof, polsky: Dworzec Wilsona; celým názvem nádraží prezidenta Wilsona), oficiálně Praha Hlavní nádraží (anglicky: Prague Main railway station, německy: Prag Hauptbahnhof, polsky: Dworzec Główny w Pradze), zkráceně Praha hl. n., Pražáky ovšem nazývané spíše Hlavní, Hlavák nebo Wilsoňák či Wáguson, věčně opilými studenty také Hlen, je největší nádraží v Praze.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Nádraží bylo postaveno roku 1871 za účelem císařovy návštěvy Prahy (ze stejného důvodu vznikla, jak napovídá její název, dráha Císaře Františka Josefa z Vídně přes Třeboň, Tábor a Benešov do Prahy). Takto narychlo vybudovaná stavba ale pochopitelně nevydržela příliš dlouho, a tak se muselo už po třiceti letech celé nádraží postavit znovu podle návrhu architekta Coca-Coly Fanty. Tehdy byly také zastřešeny koleje, aby zbytečně nemokly, nerezivěly a především nezkorodovaly!!
V následujících letech se nádraží sice několikrát přejmenovávalo, ale jinak se tady nic důležitého nedělo. Teprve za osvícené vlády komunistů byla k nádraží přistavěna nová odbavovací hala (na místě Vrchlického sadů s umělou jeskyní, jezírkem a vodopádem, pamatujícím příjezd prezidenta Masaryka do Prahy 21.12.1918) a přilehlý parčík byl přejmenován na Sherwood podle působiště Robina Hooda, známého anglického ochránce vykořisťovaného pracujícího lidu.
V posledních letech se do provozu na nádraží Františka Josefa zapojily vedle dosud obvyklých parních lokomotiv i moderní Žabotlamy, představující vlajkovou loď Českých drah.
Metro[editovat | editovat zdroj]
Během stavby nové odbavovací haly vyšla bohužel najevo jistá drobná chyba projektu: Ukázalo se, že když se buduje nová odbavovací hala v místech, kudy dřív vedla k nádraží tramvajová trať, nezbude po dokončení haly pro tramvaje žádné místo. Zdálo se, že cestující budou muset chodit na vlak pěšky, ale pražští dopravní odborníci přišli na geniální řešení - tramvajová trať se zakope pod zem a novou odbavovací halu tak jednoduše podjede. Toto řešení uvítali i poslanci blízkého Federálního shromáždění ČSSR, kterým tramvaje projížděly pod okny a rušily jim zasedání. Stavbě podzemní tramvaje tak zdánlivě nestálo nic v cestě.
Když ale bylo budování tramvajových tunelů v plném proudu, navštívili Prahu sovětští experti, kteří označili tramvaje za buržoazní přežitek, protože soudruh Brežněv má radši sovětské metro. Proto svým československým kolegům důrazně přátelsky doporučili přehodnocení projektu a nahrazení tramvají plnohodnotným metrem EČS (eště čekej soudruhu), pro které by mohly být dodávány kvalitní sovětské vlaky (ty naše nechali "vysrážet" na Kačerově). Českoslovenští soudruzi samozřejmě tuto radu nebrali na lehkou váhu, projekt byl skutečně přepracován a vzniklo tak Pražské metro.
Rekonstrukce[editovat | editovat zdroj]
Podobně jako je tomu v Brně, i pražské hlavní nádraží se potýká s problémem bezdomovců. V Brně bylo zvoleno radikální řešení: postavení nového nádraží v odlehlé lokalitě uprostřed močálů, aby se tam bezdomovci nedostali a nemohli obtěžovat řádné cestující. Pražáci o přesunu nádraží také uvažovali, ale nikde v okolí Prahy se nenašla vhodná lokalita, protože somráci jsou všude.
Proto bylo zvoleno jiné řešení, jak se bezdomovců zbavit - původní nádraží bude nákladně zrekonstruováno a modernizováno (vymění se několik dlaždiček), špinavé hospody a stánky s buřty budou nahrazeny novými luxusními obchody, takže bezdomovcům bude blbé se tu dál poflakovat, v drahých restauracích nebudou mít peníze ani na rum, a tak se radši odstěhují jinam. (Podobný postup byl s úspěchem využit při rekonstrukci usedlosti Ladronka). Zakázku na rekonstrukci nádraží od ČD (ještě v době, kdy se ČD přeli se SŽDC, čí vlastně nádraží je) získala italská rodinná firma Grandi Mafioni Na nádraží již také od roku 1994, oznamoval zpoždění vraků oblíbený hlas Vency Knopa, který tam vyřvával do roku 2008. V létě toho roku, zde byl vykopnut trapnou Andulou, která jej vytlačuje i v jeho ostatních stanicích. Andula přispěla ke snížení počtu bezdomovců, kteří aby nemuseli poslouchat její trapné kecy, raději odešli na Václavák.
Reakce[editovat | editovat zdroj]
Plán na rekonstrukci nádraží samozřemě vzbudil nelibost mezi těmi, kterých se to bezprostředně týká. Zdejší bezdomovci protestují, že jsou tím ohrožena jejich lidská práva a několik jich přistoupilo k protestní hladovce (omezení všech přijímaných potravin pouze na tuzemák zvládli obdivuhodně, bohužel tím nepřilákali žádoucí pozornost médií). Předseda odborového svazu českých bezdomovců přistoupil k radikálnějšímu řešení a pohrozil stávkou všech pražských bezdomovců, pokud se bude v rekonstrukci nádraží pokračovat. Názory politiků na situaci se různí. Zelení přišli s návrhem, že by se mělo nádraží prohlásit rezervací, aby se tu mohl zachovat tradiční životní styl pražských bezdomovců (na způsob amerických indiánů). Pavel Bém se však vyjádřil jednoznačně proti.
Nové spojení[editovat | editovat zdroj]
Kromě rekonstrukce samotného nádraží byla také vybudována nová trať, která konečně umožnila plnohodnotné železniční spojení Prahy se všemi významnými městy v Evropě i v Asii (zatímco do té doby musely vlaky jezdit po bývalé vlečce přes Žižkov). Bohužel během přípravy tohoto Nového spojení nastaly potíže s výkupem pozemků, takže nakonec skoro celá trať musí vést pod zemí a zbytek po mostě. Při zahájení provozu v noci z 31. srpna na 1. září 2008 přenocovali na nádraží nejen bezdomovci, ale také šotouši, protože poslední vlak po staré trati odjížděl v 0:18 a první vlak po novém jel v 4:21.
Tím však ambiciózní plány se železniční dopravou v Praze nekončí. Uvažuje se také o trati, která by ústila v tunelech pod nádražím, čímž by Praha navázala na nejskvělejší tradice sovětského stavitelství a získala zbrusu nové dvoupatrové nádraží.
Vlaky mají v době rekonstrukce nádraží mírně ztížený provoz
Moderní obchodní vybavenost
v odbavovací hale
Výňatek z turistického průvodce[editovat | editovat zdroj]