Zdravý rozum
Málokdo je ochoten připustit, že by postrádal zdravý rozum. Málokdo je ochoten připustit, že by postrádal smysl pro humor. Intuitivně cítíme, že obě věci spolu souvisejí, a tedy bychom se o zdravém rozumu měli dočíst i na Necyklopedii.
Vědecký tým Necyklopedie zahájil pátrání po věrohodných zdrojích. Předem prozradíme výsledek: pátrání bylo snadné, výsledku bylo dosaženo přímočaře, start - cíl. Gúgl po reklamách na nějaké knížky (ty by bylo potřeba číst, neřku-li koupit) doporučí na první stránce také Českopedii. Super! Víme už, že článek o humoru mají kvalitní, je to volně šiřitelné, čteme:
„ | Výraz zdravý rozum (či prostý rozum atd.) se v češtině používá jako ekvivalent latinského výrazu sensus communis tj. obecné smýšlení (řecky koiné aísthesis (ϰοινὴ αἴσθησις), angl. common sense, ...
V češtině má podobný význam i spojení selský rozum (nebo jako adjektivum, zdravý rozum), nebo i zdravý selský rozum[4][5], jímž se označují prosté realistické úvahy. Tento prostý rozum však selhává při hodnocení ... —Českopedie, heslo „Zdravý rozum“ |
“ |
Vědci jsou spokojeni. Je to jistě definice kruhem, ale osoba obdařená zdravým rozumem ani jinou definici nečeká. A jako třešnička na dortu je tam to ... (nebo jako adjektivum, zdravý rozum)..., to vypadá vzdělaně.
Někteří členové týmu mají ale jakési zbytky školních vědomostí ... adjektivum je snad přídavné jméno ... co tím Českopedie přesně míní? ... vědec cítí vědeckou odpovědnost ... autor je on-line, zeptáme se ... obratem přichází odpověď:
- rozum = podstatné jméno... Podstatné jméno (též substantivum)
- zdravý = přídavné jméno, selský = přídavné jméno. Přídavné jméno: Přídavné jméno (též adjektivum)
- tedy adjektivum upřesňuje vlastnost substantiva, např. zdravý rozum / selský rozum
- zdravý a selský jsou v tomto případě synonyma: Synonyma, též slova souznačná, jsou slova nebo slovní spojení se vzájemně stejným nebo podobným významem
- podobnost významu vznikla vývojem slovního spojení, někdo používá selský rozum někdo zdravý rozum, oba mají na mysli podobný význam slovního spojení
- tedy, pokud někdo chápe obsah a význam adjektiva pochopí, že ve spojení selský rozum bylo adjektivum zaměněno a spojení má tvar zdravý rozum přičemž je myšlen podobný význam
- významová podobnost synonym (konkrétně pro tento případ) zdravý a selský umožňuje i spojení zdravý selský rozum aniž by celkový význam uvedením obou adjektiv v jednom slovním spojení nějakým způsobem měnil celkový význam. Pořadí slov je voleno spíše z důvodu výslovnosti a libozvučnosti.
- pak tam jsou taky reference, slovník, v dokumentu je možno použít hledání (Ctrl+F)
- tedy v žádném případě nechybí zdroj
- tedy význam i zdroje považuji celkem za dostačující, naopak mám dotaz na někoho ... (následuje invektiva na potenciální odpůrce)
Takže závěr: Vědecký tým Necyklopedie to má mnohem, mnohem jednodušší než českopedisté.
Zdroje[edit | edit source]
Poznámka pod čárkou[edit | edit source]
Z vlastního výzkumu starého zákona a většiny těch sraček kolem Abramova boha.
Když buch (buch nebo emzák vždyť je to jedno, výsledek je stejnej) stvořil člověka, tak byl (ten člověk) téměř dokonalej. To znamená že neměl, dokonalej rozum, ale takzvanej zdravej rozum. Bohužel po jedný tý božský události, kdy buch vyvraždil všecko živý na planetě (přežila to pouze, prominentní hrstka lidí a spousta obětních zvířat), tak lidi obdaroval životností asi tak sto dvacet let a (mimo jiné) zbavil je toho prokletýho zdravýho rozumu. No a aby člověk byl něco víc než zvíře tak byl vybaven tím selským rozumem. Selskej možná proto že buch vyžaduje krvavý obětiny, a sedlák by měl mít vždy dostatek košér zvířat k obětování. Z toho plyne, jestli má dnes někdo ten zdravej rozum, tak je pouze předpotopní model a jesli je někdo vybaven tím selským rozumem tak je obyčejnej popotopní mutant, zbytek lidí zjevně žádný (ani náznak) rozum nemá. Hybridy mezi těmito geneticky modifikovanými osobami a mutanty ani nehodlám zmiňovat, neboť jich je za ta léta (zázračného oplodňování lidských pannen, dívek a žen) takových druhů že až z toho jde hlava kolem.