Bojkot
Bojkot, alternativně bojkokot, je název pro formu protestu, který se na první pohled může jevit jako pasivní, líný a bez významného dopadu. Skutečnost je taková, že i bojkot mívá velký dopad na společnost, aniž si to uvědomujeme.
Bojkot spočívá v tom, že se lidé aktivně rozhodnou nic nedělat. Může to znít jako oxymóron, ale věřte, že lidem dělá dobrý pocit, když pomyslí, že jejich bojkotování másla zdraženého o 7 korun (všimněte si, že se jedná o prvočíslo) povede ke zničení kapitalismu. Bojkot zpravidla končí uvědoměním si, že tady mají stejně ty nejlepší hranolky.
Efektivita bojkotu[editovat | editovat zdroj]
Míra účinnosti takovéto formy protestu je dobře zřetelná z alternativního názvu bojkokot. Platí to i v angličtině s výrazem boycott, i když zde je historie trochu jiná. Vznikl spojením slov boy z českého boj znamenající boj (neplést s boy, to označuje něco úplně jiného) a Scott čili obyvatel Skotska. Ve středověku se totiž Angličané chtěli Skotů zbavit a naivně si mysleli, že jim bude stačit je pouze ignorovat a oni zmizí. Nic takového se nestalo a Skotové je otravují dodnes nejen s Evropskou unií. Odtud pochází pojmenování bojkot, které dnes denně skloňujeme.
Moderní bojkot[editovat | editovat zdroj]
Od začátku 20. století se lidé zapojení do moderních bojkotů dělí na dva typy:
- bojkotéři, kteří dříve existovali výhradně, leží doma a nadávají na zdražování či mezinárodní korporace, na jejichž stránky však často sdílí své názory;
- bojkaři nebo bójkaři, nejsou-li z Ostravy, plní funkci tzv. bójkování.
Proces bójkování[editovat | editovat zdroj]
Proces bójkování je dnes nezbytnou součástí každého bojkotu. Tento proces spočívá v umisťování bójí na moře a oceány – každá bójka reprezentuje právě jednoho pasivního gaučaře aktivně zapojeného do bojkotu. Umísťují je dobrovolníci, dříve zmínění bójkaři, ve žlutých vestách, aby si jich nikdo nevšiml (žlutá vesta totiž nahrazuje plášť neviditelnosti).
A proč právě bójky? Ať se jedná o bojkot čehokoli, vždy za problémem stojí nějaký bohatý kapitalista. Prohlédněte třeba na Monako a zjistíte, že na privátních jachtách oxiduje každý druhý boháč. Nápad s použitím bójek působí poněkud plytce, není náročný na provedení a funguje v rámci možností efektivně – komplikuje cestu kapitalistům na jachtách zotročujícím průměrné občany svými odpornými praktikami.
Závěr[editovat | editovat zdroj]
Pokud tedy při vašem letním výletu do Chorvatska zpozorujete na moři bójku, zkuste se kromě přemýšlení o placatém tvaru Země zamyslet i nad všemi lidmi, kteří ze svého obýváku svou aktivní nečinností hrdinně bojují proti boháčům. A také popřemýšlejte, zdali se do podobného bojkotu nechcete zapojit i vy sami, abyste mohli mít někde na Zemi svůj pomník – bude sice identický s pomníkem vašeho souseda, ale myslete na to, že ceny hrobů nyní raketově vzrůstají, a je lepší mít aspoň nějakou památku na sebe, než bude pozdě. Takže se zapojte do bojkotu proti drahým parcelám na hřbitovech a máte pomník zdarma. Hlavně se ale nezapomeňte pořádně vysmát lodím, které jsou nucené dělat kolem bójek slalom jako dečka na tělocviku.