Dynamit

pitva dynamitu

„Bum bác bum bum au“

- zvuk dynamitu

Dynamit (někdy také TNT) je výbušnina (Co víc chcete vědět?!).

Vznik[editovat | editovat zdroj]

„Moje továrny na dynamit zřejmě ukončí války dříve než všechny ty vaše kongresy.“

- Alfréd Nobel o vynálezu dynamitu - mýlil se.

Dynamit vynalezl švédský chemik Alfréd Nobel v roce 1866. V roce 1867 mu došlo, že si dynamit nepatentoval a tak si ho patentoval. Původně se jmenoval Kieselgur-dynamite (Kieselgur je německy křemelina, dynamite je řecky plná síly), ale to si nikdo nepamatoval a tak se začalo říkat dynamit. Spousta lidí, kteří na tom začali vydělávat to nazvali Nobelův magický úžasný neuvěřitelný výbušný prach (aby to znělo efektně).

Alfréd výbušnin udělal víc. Což se nelíbilo ostatním a tak ho začali nazývat obchodník se smrtí (nebo tak nějak). Jemu se to ale nelíbilo a tak udělal Nobelovu cenu míru (původně to měla být Nobelova cena dynamitu).

Využití[editovat | editovat zdroj]

těžba drahých kamenů
ničení
války
vykrádání bank
střílení
teroristické útoky

Války[editovat | editovat zdroj]

Alfréd tvrdil, že:

„Ten den, kdy dva armádní sbory budou schopné zničit jeden druhého během sekundy, se všechny civilizované národy s hrůzou odvrátí od války a rozpustí své armády.“

- Alfréd o dynamitu - opět se mýlí.

Opět se ale strašně zmýlil. Mělo to opačný účinek. Doopravdy se to stalo nějak takhle:

„Ten den, kdy dva armádní sbory budou schopné zničit jeden druhého během sekundy, se všechny civilizované národy s radostí vrhnou do války a nakoupí dynamit.“

- vědecký tým Necyklopedie o dynamitu

Prodej[editovat | editovat zdroj]

Na dynamitu se dá velmi dobře vydělat. Jelikož je k použití dynamitu potřebná rozbuška, která se prodává zvlášť je to ještě jednodušší. Tady je návod, jak si na dynamitu snadno vydělat velké prachy: