Špilberk

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Špilberkovo selfíčko

Steven Špilberk (*21.Srpence 1968) je slovutný východočínský režisér. Narodil se v Brně. Odtud emigroval kvůli útlaku ze strany radikálních Moravanů. Je také známý příslušník Greenpeace, židobolševický spiklenec a proslulý hráč na hřeben.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Špilberkova díla jsou zásadními počinky světové kinematografie na Vltavskotýnsku. Jeho slovutné filmy jsou tak dlouhé, že se většině promítačů v druhé polovině zlomí klika. Je držitelem 176 Oscarů, 75 Nobelových cen a jednoho Zrcadla TýTý, což mu strašně všichni závidíme. Je také držitelem Zlaté nákupní karty Globus.

Špilberkovo dílo[editovat | editovat zdroj]

"Všechno je v prdeli, ve všední den a v neděli, jenom ty filmy sovětský, ty sou vědecký" - Egon Bondy největší filmový fanoušek na Vltavotýnsku O Špilberkových filmech.

Zničená promítačka bez kliky, kino v Krně

1975 - Delfín - Drama o turistickém letovisku na Lipně, kde nebohým turistům provádí při koupání zdivočelé delfíni hejno felaci.

1981 - Indián Jonáš a dobyvatelé ztraceného archivu - Strhující detektivní podívaná o Indiánském náčelníkovy z kmene romů, který v praze heldá ztracený archiv STB za pomoci vědeckých metod.

1982 - EET a Mimozemšťan - Děsivá katastrofická vize o příchodu STBáckého satanáše do Prahy

1993 - Ruský Park - Dokumentární náhled do fungování sovětských zábavních podniků Gulag.

1993 - Špindlerův záznam - Dráma pojednávající o židu Špindlerovy, který v šíleném záchvatu zběsilosti běhá po Německu a vraždí členy Hitlerjungend, což si detailně zaznamenává do deníčku.

1996 - Zachraňte vojína Procházku - Strhující velkofilm z prostředí ČSLA.

2023 - Je třeba zase zabít Segala - Plánované pokračování úspěšného filmu. Do děje se vrací hrdina jako zombic.