Jean Lafitte (Kudla)

Jean Lafitte (Kudla) na obrazu od Václava Klause

Jean Lafitte (zvaný též jako Kudla; 1797 - 1826) patřil k nejzákeřnějším a nejnebezpečným pirátům 18. století v Tichém oceánu.

Životopis

Dětství

Malý Jean se narodil zřejmě 21. května 1797 na Haiti. Pocházel z velice chudé rodiny - otec byl převozníkem a matka vlastnila malý krámek s občerstvením. Dva bratři Jeana, Giuseppe a Elcirr, neměli svého bratra nijak v lásce. Vyznačoval se totiž ohromnou brutalitou už v raném dětství, kdy nemohl chodit ani do školy, kvůli vulgárnímu chování nejenom ke spolužákům, ale i k učitelům.

Jediným přítelem Jeana v jeho dětství, byl Jean Charlot, s kterým v Jeanových 12 letech založili desetičlennou "partu", okrádající mladší a slabší.

Mladší sestra Charlote, měla naopak svého bratra v lásce, a tak byla už od dětství velice sprostá - od 5 let chtěla napodobovat svého bratra a následovat ho na každém jeho kroku. Když Jean zjistil, jaký je její zájem ho následovat, ji po dvou letech snažení také přijal do své "party". Naučil ji, spolu se svými přáteli, základům "drsnosti" a vulgarity.

Pirátská vlajka

První plavba

Jean se svou partou potkali kolem roku 1805, zvláštního člověka z velice prapodivnou, až děsivou pověstí – Williama Kidda.

Kidd naprosto změnil Jeanův pohled na svět; naučil jej základům boje s mečem a později i ze zbraní, naučil jej také vyciťovat situaci, a rychle reagovat, což mu za jeho života zachránilo několikrát život. Kidd probudil v Jeanovi navždy nelítostnou agresivitu. O několik let později vzal Jeana na první plavbu lodí, do přístavu ve Francii. Jean už Williama až do svých 25 let nespustil z očí, a plavba lodí ho v té době velice zaujala. O několik let později, však Williamovu lod přepadli piráti, a Williama z posádkou zabili. Malého Jeana však nechali žít, a když se všimli jeho agresivity, dokonce ho nechali na lodi, a uznali ho čestným členem posádky.

Dobová rytina znázorňující Jeana Lafitte, v pozadí je město Port Royal

První přepadení a následky

I když Jean zažil několik živých přepadení, pořád v jeho tělu hořela touha, být velitelem těchto akcí. A tak o si sám se svými přáteli postavil loď, dlouhou dobrých 15 metrů. V roce 1815, přepadá první námořní loď jejího veličenstva, kde uloupí v přepočtu na Kč 50 000 korun, a několik otroků, kteří mu budou sloužit na lodi.

První lup se Jeanovi tedy velice povedl. Druhý lup se odehrál jen o dva týdny později, kdy přepadl další loď Jejího Veličenstva - tentokrát uloupil přes 100 000 Kč a zásoby potravy na dobrých šest měsíců.

Po pěti podobných přepadeních, se stal obávanou hrozbou Tichého oceánu. Asi vůbec nejúspěšnější lup se odehrál u ostrova Haiti, kde přepadl loď, převážející zlato, a šperky, potraviny, vzácné látky a památky Tichého oceánu - zde uloupil přes 69 000 000 Kč.

Smrt

Při přepadení obchodní lodi roku 1826, po něm jedna dívka vrhla sekeru, která se mu zabodla přímo do srdce. Jean v okamžiku umírá, a jeho posádka prchá z osudného místa. Už se nikdy nedají do hromady a v roce 1830 jsou všichni členové posádky odsouzeni k trestu smrti.

Technika přepadení a jednání se zajatci

Lafitte vyjednává s kapitánem

Technika Jeanových přepadení, je až do dnes nedoložená. Říká se však, že Jean nechal nejdříve posádku, aby vyšla na neznámou palubu. Jean šel vždy jako poslední. Posádku lodi, přivázali k lodním sloupům, a kapitán šel vždy vyměnit vlajku za pirátskou.

Nejčastěji poté posádku zabili mečem, objevují se však i zmínky, že byla loď zapálena a posádka na ní zanechána.

Kapitán obchodního plavidla býval piráty a bukanýry popraven jako poslední. Z úcty k šarži ho nikdy nepodřízli jako to dělali jeho námořníkům, nýbrž dostal kulku.

Celkový lup

Majetek Jeana se pomalu vyšplhal na 400 milionů korun, čímž se zařadil na 3. místo mezi nejagresivnější a nejúspěšnější piráty. Jeho brutalita k posádce však byla největší v historii pirátství vůbec.

Stáří

Přestože si v mládí nakradl obrovské sumy, byl ve stáří relativní střední třída. Většinu peněz prostě prochlastal, což se podepsalo na jeho játrech (střevech, žaludku a dalších). Ve stáří se teda uchýlil do města Port Royale na Jamajce, kde si pěstoval svoje "veselý políčko" a žil si z jednoho milionu, který mu zbyl. Jeho největší zálibou bylo zapalovat knihovnu a spoustu dalších domů. Když v roce 1826 umřel, ve městě bylo o 100% bezpečněji. I přesto bylo ve městě nebezpečí o 300% větší než v obvyklém anglickém městě. Port Royale se nakonec rozpadl, a to také díky tomu, že většina domů byla chatrná z obavy, že za chvilku shoří.