Jan XXIII.

Útěk Jana XXIII. z Kostnice

Jan XXIII. alias Baldassare Cossa byl vzdoropapež z patnáctého století zvolený místo zemřelého vzdoropapeže Alexandra V.

Papežské schizma

Zdálo se, že v římskokatolické církvi (tenkrát ještě zádná jiná nebyla, kromě té východní pravoslavné) byli dva (a pak tři) papežové, ale to se jen zdálo; ve skutečnosti byl jeden papež a jeden vzdoropapež, akorát se jeden považoval za papeže a toho druhého považoval za vzdoropapeže a nikdo dodnes neví, kdo byl papež a kdo vzdoropapež a rozhodnutí o tom, kdo přesně byl papež a kdo byl vzdoropapež necháváme na Bohu. Bylo to takhle:

Po smrti Řehoře XI. v roce 1378 Římané chtěli, aby nový papež sídlil v Římě a nikoliv v Avignonu. V konkláve hned první den zvolili papežem Urbana VI., který byl ale nějak duševně nemocný a chudáky kardinály týral, dopřával jim jen jedno jídlo denně; choval se k nim nanejvýš urážlivě atd. Francouzští kardinálové si mysleli, že Urban VI. nemůže být papežem a prohlásili jeho volbu za neplatnou a papežský stolec za uprázdněný (prej rozhodl obrovský tlak římského obyvatelstva, tj. že Římané by utloukli kardinály, kdyby rozhodli jinak; ve skutečnosti rozhodlo to, že byl chudák Urban VI. pomatený) a zvolili nového papeže Klementa Gottwalda VII.

Podle jedné theorie dělají Francouzi všechno proti míru ve světě. Několik příkladů: 1) můžou za to, že papež musel přesídlit do Avignonu, 2) nechali zlikvidovat templáře, 3) můžou za tohle papežské schizma, 4) osvícenství, 5) VELKÁ francouzská revoluce, 5) Napoleon, 6) Versajlská smlouva po první světové válce - vrátili Sovětskému Rusku Ukrajinu a spol., kterou prohráli ve válce a nenechali ji nově vzniklému Rakousku ani Československu ani nikomu jinému, 7) politika epísmentu (nevim, jak se to správně píše) v době okolo Mnichovské dohody, 8) dneska kvůli nim EU podporuje muslimy a teroristy v pásmu Gazy proti Židům, taky kašlou na křesťany, skutečné oběti izraelsko-palestinského konfliktu, 9) možná by se ještě něco našlo. Není ta theorie náhodou dogma?

V tu chvíli začalo velké papežské západní schizma. Jeden papež druhého exkomunikoval i s jeho stoupenci, takže celé křesťanstvo bylo exkomunikované (zůstali sice na východě pravoslavní, ale ti byli všichni exkomunikováni už v 11. století). Dodnes se neví, kdo z nich je papež a kdo je vzdoropapež.

Římští kardinálové se odvrátili od jediného papeže, který nebyl vzdoropapež a proti vůli obou papežů svolali koncil do Pisy (tam co stojí věž šejdrem). Odsoudili oba papeže zhruba takto: „...rozhoduje, upřesňuje a vyhlašuje... proti oběma papežům, kteří se ostudně přou o papežskou hodnost,... že oba... jsou usvědčenými heretiky a bludaři a ... a ...“ Bohužel to byla pravda. Zvolili tedy nového papeže, Kréťana Alexandra V. Nic tím sice nevyřešili, místo dvou papežů byli tři, ale Alexandr V. pak zemřel a po něm už jsme konečně u Jana XXIII.

Podrobnější údaje naleznete v článku Papežské schizma.

Život a smrt Jana XXIII.

Kariéra před kostnickým koncilem

Jan XXIII. přijal jméno Jan XXIII., až když se stal vzdoropapežem, do té doby se jmenoval Balssadare Kosa Cossa (nejspíš při fußballe hodně kosil). O jeho životě se ví houby. Známý je jenom proto, že se nechal zvolit vzdoropapežem. Narodil se (možná) v roce 1370, kdy ještě neexistovala Necyklopedie, kam se mohl jeho životopis zčerstva zaznamenat, dnes si to už málokdo nikdo nepamatuje, takže o jeho životě se ví houbec, jenom se ví, že se nechal zvolit vzdoropapežem. Navíc byl vyškrtnut z církevních dějin, takže nikoho nikdy nezajímalo, co byl zač.

Aby se mohl nechat zvolit vzdoropapežem, musel se ale napřed stát katolíkem, pak jáhnem, pak knězem, pak ho musel papež jmenovat biskupem (teda aspoň dneska by to tak muselo být), pak musel být vysvěcen na biskupa nějakým jiným biskupem. Když byl vysvěcen na biskupa, musel ho papež jmenovat kardinálem. Když byl kardinálem, velel tomu pisánskému koncilu, kde sesadili dva papeže a zvolili třetího papeže Kréťana Alexandra V., jak píšu výš, a nic s tím nevyřešili, místo proklaté dvojatosti nastala prokletá trojatost. Kardinál Cossa byl tedy věrný papežovi Alexandru V. a když zemřel, byl zvolen jeho nástupcem a přijal jméno Jan XXIII. Sídlil v Pise v Itálii. Byl spíš válečník než biskup, porád na něj útočil soused - jeden italský král - a tak se pokoušel hledat pomoc u českého, římského a německého krále Zikmunda Lucemburského a navedl ho k tomu, aby udělal v Kostnici koncil a tam ho prohlásil papežem.

Kostnický koncil

Zikmund Lucemburský uspořádal v roce 1414 v Kostnici koncil, aby tam vyřešil tu prokletou trojatost s třemi papeži. Jan XXIII. si kvůli tomu bohatě zaplatil ochranu od svého dalšího souseda. Původně si tam chtěl nechat potvrdit, že jenom on je papež a že ti dva jsou vzdoropapeži. Myslel si, že musí vyhrát, protože ta třiadvacítka v jeho jméně značí, kolik hodin denně se modlí a kdo se víc modlí, ten je víc papež; toto pořekadlo žije stále, např. mezi vietnamskými obchodníky v podobě „čím víc proužků, tím víc ADIDAS“. Benedikt s třinácti a Řehoř s dvanácti hodinami přece nemají žádnou šanci. Řehoř XII. si zas myslel, že to znamená, kolik kdo má bastardů, čim míň, tím líp - dvanáct bastardů je přece míň než 23 i 13 a Benedikt XIII. si zas myslel, že čím menší prvočíslo, tím je to lepší. Proto si to jeli na koncil do Kostnice vyjasnit.

Jan XXIII. i oba dva papežové prohráli. Zjistilo se, že Martin V. bude papežem, protože řadová číslovka za jeho jménem značí, na kolikátý pokus dokáže poslat člověka do vesmíru. Martin to dokázal na pátý pokus, jmenoval se Gagálin (podle husy neboli gagála obecného) nebo tak nějak. Jeho první pokus - Jan Hus - dopadl neslavně. Když Jan XXIII. nevyhrál, utek i s jedním kámošem (za přispění toho souseda, kterého si zaplatil), ale chytli ho (není se čemu divit, jenom se koukněte na obrázek nahoře, vždyť ho málem vyklopili) a zavřeli ho do vězení, kde v té době seděl i jeho jmenovec Jan Hus, kde měl čekat, než přijde jeho případ na řadu.

Náhrobek Jana XXIII.

Jan Hus XXIII. po koncilu kostnickém

Po koncilu kostnickém, kde se definitivně rozhodlo o papežském schizmatu tak, že zvolili Janova kámoše, který s ním utekl z Kostnice novým papežem Martinem V. a kde sesadili ty tři papeže; Jana XXIII., opět jako Baldessara Cossu, zavřeli do vězení. Odseděl si čtyři roky, chudáka, zameškal tam to krásné upálení kacíře Jana Husa, a pak ho pustili a umřel jako kardinální biskup ve Florencii. Má pěkný náhrobek. Prej si ho rozhodně nezaslouží, podle mě se to neví. Každopádně církev ho vyškrtla ze svých dějin, tzn. že ani jeho obrázků moc není a nemůžou být ani na Necyklopedii.