Kostnický kosmodrom

Stavba kosmodromu v Kostnici

Kosmodrom v Kostnici je historicky první doložený kosmodrom. Byl postaven v německé Kostnici kolem roku 1410 za účelem letu člověka do vesmíru. Bylo použito tehdejších středověkých postupů, z čehož vyplývala celkově špatná konstrukce odpalovací rampy (ze dřeva) a okolního zázemí. Stavbu inicioval tehdejší papež, aby se dostal blíže k Bohu. Nemohl ale být hned prvním kosmonautem pro případ nehody, a tak za sebe začal hledat náhradu.

Vedení kosmodromu[editovat | editovat zdroj]

Vedoucím celého kosmodromu byl jmenován Chuck Norris, tehdy známý pod jménem Chuckinger von Norrisburgenthalstein. Jelikož ale v době startu prvního kosmonauta právě trénoval svůj pověstný kop s otočkou, nemohl se věnovat bezpečnosti prvního startu a nepřímo tak zavinil smrt prvního kosmonauta - Jana Husa.

Výběr kosmonauta[editovat | editovat zdroj]

Za účelem výběru prvního kosmonauta se sešel tzv. Kostnický koncil, který hledal vhodné kandidáty. Po příjezdu prvního kandidáta Jana Husa bylo brzy rozhodnuto. Ani se Husa neptali, jestli chce, nebo nechce a začali ho připravovat na první let. Nasadili mu speciální čepici pro průlet atmosférou. Na dýchací přístroj se tak nějak vysrali, ale stejně v té době ještě nebyl vynalezen...

První a poslední start[editovat | editovat zdroj]

Plánované datum startu prvního člověka do vesmíru bylo stanoveno na 6. 7. 1415. Plánovaný let měl probíhat po balistické křivce s maximální výškou zhruba 170,5 km. Poté měl následovat volný pád atmosférou a dopad do Bodamského jezera asi 50 km od Kostnice. Po nezbytných přípravách byla zahájena odpalovací sekvence, ale v průběhu odpočtu znenadání vzplála celá rampa a následný požár zabil i kosmonauta Jana Husa. Než se oheň podařilo uhasit, nezbylo z něj nic...