Hadriánův val

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

„Hadri-ánó! Hadri-ánó!“

- árie z veselohry se zpěvy Drákula
Skotská rowdie (v červeném) při vzrušené debatě s příslušnicí anglických hooligans.

Hadriánův val je protihluková stěna oddělující tiché, mírumilovné Skoty od uřvaných anglických fotbalových fanoušků. Oproti všem předpokladům se nachází na jižní hranici Skotska.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V dobách Římské říše nebyla demokracie a tak bylo jasné, co je správné a nikdo nedržkoval, lidé měli čas na vrhcáby, smilstvo, obžerství a alkoholismus. Jednalo se o tzv. zlaté období lidské civilizace a období rozkvětu inteligence. Vzhledem k rozmachu státních dotací a slibně se rozvíjející spolupráci se soukromým sektorem se spoustu staveb realizovalo v režimu PPP a tak stavby rostly jako houby po dešti.

Římský císař Hadrianus, jehož jméno pochází ze staromoravského označení alkoholika "hadra" a nikoli z latinského spojení hadri a anus, jak by se nabízelo, měl velmi ochranitelské pudy a hodlal svou říši bránit před cizáckými vlivy. Dnes bychom to označili za protekcionismus, ale tehdy se to tak nebralo. Ze seancí nad doutnajícím čarodějným bejlím ponikelské báby dobře věděl, že z Británie jednou bude zem plná distingovaných gentlemanů v buřinkách a žen tak krásných, že z Angličanů udělají nejlepší mořeplavce na světě, takže se rozhodl je od odbojných Skotů odštítit vybudováním valu napříč celým britským ostrovem, tedy v délce 117,5 kilometrů[1]

Chcete-li se pobavit a ne se jen dozvídat nové užitečné věci, podívejte se na heslo Hadriánův val na české Wikipedii.
Nehopsající Wikipedie.png

Protože despocie je veskrze efektivní způsob řízení státu, přeskočil studii vlivu na životní prostředí, výběrové řízení a nařídil stavbu zdi vojáky. Na základě nařízení se na stavbě podílely tři římské legie (II., VI. a 7.B.), což byly předchůdkyně Pomocně technických praporů, tzv. Černých baronů a tím se ušetřil kapitál, který se mohl investovat do rozvoje pravostranné mlunomobility. Bohužel, obyvatelé dnešních britských ostrovů myšlenku nepřijali, protože trvali na dávno překonaném používání levostranných koní. A to i přestože se již v té době od koní upouštělo - například v Pardubicích již dávno stačil půlkůň.

Původní záměr zahrnoval tříproudovou silnici, aby mohly římské vojenské želvy jezdit oběma směry a ještě zbylo místo na pruh pro sanitky, hasiče, uživatele velocipédů a papaláše. Při kontrole rozpočtu byly ovšem některé drobnosti vyškrtnuty, a tak namísto mimoúrovňových křižovatek vznikaly kruhové objezdy a želvy musely jezdit jen jednosměrně. Pruh pro papaláše, tzv. boss lane, zůstal, ale rychlost byla výrazně omezena z důvodu použití hrubých kamenů a akutního nedostatku zubařů v oblasti.

Již v průběhu stavby podali Skotové několik stížností k soudu ve Štrasburku pro diskriminaci a segregaci obyvatelstva na základě barvy vlasů, dud a absenci spodního prádla pod sukní, ale jejich stížnosti nebyly vyslyšeny. V duchu původních, staletími prověřených tradic, se Skotové rozhodli pro nájezdy a v několika případech i uspěli. Větší úspěch ovšem slavila pokoutná distribuce medoviny, kdy se pak celé stavební oddíly setly a přerušily stavbu. Takovým oddílům se poté začlo hanlivě přezdívat setniny.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

K Hadriánově valu dorazila okolo 17. století civilizace a tak jej místní začli recyklovat na stavbu chat, chalup, stájí a garáží pro luxusní automobily, čímž transformovali val v souladu s teorií entropie v rozval. S příchodem památkářů na počátku 20. století nastal pokus o zvrácení tohoto trendu, ale neúspěšně. V poslední době došlo též k dezintegraci stromu Robina Úda a celý val může být vyškrtnut ze seznamu UNESCO. Vzhledem k cenám stavebního materiálu na Britských ostrovech to nemusí být nutně špatná zpráva.

Po konci Druhé světové války našli v Hadriánově valu inspiraci Němci. Protože Němci dělají všechno lépe, precizněji a hlavně blíž k obyvatelstvu, aby se turisti nemuseli trmácet kamsi do přírody, postavili zeď uprostřed Berlína, čímž zvýšili turistický ruch. Protože zeď bez vojáků není pořádná zeď, přidělali tam i velmi šik věžičky a psovody. Jakkoli se Berlínská zeď stala popkulturním symbolem a mluvil o ní dokonce i americký prezident[2], nekvalitní beton nevydržel a v roce 1989 se zřítila. Tato katastrofa se podepsala na místních obyvatelích a fanoušci 1. FC Union Berlín a Herthy BSC na sebe dnes bežně pokřikují na ulici, trhají si trička a vyměňují štulce[3]-


  1. Současným pohledem na ceny liniových staveb - tedy silnic a dál nic se může taková stavba zdát jako příliš megalomanská a finančně náročná. Je třeba si ovšem uvědomit, že u nás se ceny stanovují za jeden kilometr a v Británii se staví v mílích, které jsou mnohem větší, je jich tedy zapotřebí mnéně a tím se dosahuje značných úspor. Například zde se prostavělo jen 73 mil a úspora tedy činila celých 38%.
  2. Máme na mysli slavný citát "Pane Gorbačove, strhněte tu zeď!", který dokazuje, že američtí prezidenti poměrně často nevědí, kde jsou a kdo je jaké národnosti, protože v Evropě je pro ně vše na jednom místě.
  3. Pravda, sem tam i facka padne, ale nechtěli jsme PT čtenáře příliš děsit.