Robert Fico
| Robert Fico | |
|---|---|
 | |
| Datum narození | 1.9. 1939 |
| Místo narození | Bratislava |
| Datum úmrtí | 20?? |
| Místo úmrtí | Bahamy |
| Příčina úmrtí | otráven jedem |
| Národnost | italská |
| Jiná jména | Robero Fica, Hróbert Ficko |
| Povolání | voják, politik |
| Titul | Al |
| Plat | 100,000 |
| Váha | 120 kg |
| Politická strana | SMER |
| Nábož. vyznání | islám |
Robert „Miloň“ Fico (italsky Roberta Fica) je hornouherský vojevůdce a diktátor.
Mládí[editovat | editovat zdroj]
Robert Fico (nebo také Hróbert Ficko) se narodil na Žitném ostrově. Jeho otec chtěl, aby byl malý Robert námořníkem, a tak ho roku 1??8 posílá na Námořní školu v Bratislavě. Zde se mladý Robert seznámil s profesorem tunelismu Václavem Klausem. Na škole nevydržel dlouho, po dvou rocích byl vyloučen, za to že svému spolužákovi Andreji Kiskovi rozbil brýle.
Zanedlouho si Robert našel práci u firmy Škoda. Zde Robert pracoval jako projektový manažér, ale stále více ho lákala armáda. Proto se 28.20. 1??9 dobrovolně přihlásí k speciálním jednotkám - Hinkovým gardám. Zde se seznámil ze svým nejlepším kamarádem, budoucím polním maršálem Mariánem Kotlebou. Při návštěvních dnech poznal svou budoucí manželku, sestru Mariána, Elisabeth.
To, že zanechal studií, se brzo doneslo k Robertově otci. Jak to zjistil, sedl do Trabantu maďarské výroby a jel zmlátit svého syna do Bratislavy. Když spatřil svého syna při výcviku, vlily se mu slzy do očí [zdroj?]. Po návratu domů oznámil Robertově matce s úsměvem a slzami na krajíčku, že se jako hlava rodiny rozhodl popřít Roberta jako syna. Tento krok však Robertovi spíše pomohl, jelikož sociální systém byl na Slovensku již tak rozvinut, že jako sirotek dostával 50,000 Slovenskokorun měsíčně. Kvůli tomuto se stal Robert Socialistou.
Jelikož jeho vztah s Kotlebovou sestrou trval již dlouho, tj. celé dva týdny, rozhodl se jí požádat o ruku, nohu a půlku Kotlebovic pastoušky. Po dlouhém rozhodování, kde tak učiní, se nakonec rozhodl pro to nejromantičtější místo v celém severouherském kraji - v Košicích. V novorománské čtvrti Lunik 9 si před ní klekl, vytáhl zpoza zad krabičku, otevřel ji a se staženým hrdlem pravil: „Vem si mě, jinak tvému bratrovi proříznu padák." Slovo dalo slovo a s Elisabeth měli 11.09. ???1 svatbu. Po 2 měsících Elisabeth Ficová vrhla malého hranola, který byl do kronik zapsán jako Štěfan.
Vojenská kariéra[editovat | editovat zdroj]
Po té co složil slib Hlinkových gard, který zní: '''Sloužit vlasti, práci, rodině a multikultiprogresivní vládě je ctí! Na stráž!''', se rozhodl že bude kariéristou. Doba mu přála a 29.11. 19?? vypukla První slovenská bolševická revoluce, pod vedením bolševického revolucionáře, protiústavního soudce Štefana Harabina. Za dva dny Harabinova armáda obsadila pahorky AI KAV OLS na severu země a mířili na Bratislavu. Armáda musela zasáhnout. Fico se chopil iniciativy a ze svou dělostřeleckou baterií [1], zmobilizoval armádu a v pohorkách z pahorkatiny zaútočil na pahorky. Bitva trvala 7 dní se značnými ztrátami - Ficovy jednotky - 560,000 mužů a Harabinova horská armáda padla celá - 7 mužů. Krvavá bitva probíhala i na předměstí Košic, kde jednotky pod velením Mariánka Kotleby čistily město od komunistické propagandy. Nejdéle se držel Lunik 9, protože tam se nikomu nechtělo.
Po pádu Pahorků se přesunul Harabin i s bolševickou radou na prosperující východ. Na Slovensko byla poslána Maďarská expediční mise pod vedením maďarského plukovníka Bély Bugára. Expediční jednotky se připojily do války v bitvě o Zvolen, kde porazil 0,123785 násobnou přesilu bolševiků. Fico a jeho dělostřelectvo postupovali na Rudý východ. Když v Bitvě u Nových Luk porazil bolševickou armádu, přišla mu depeše z Blavy ve znění:
My vás ujistit musíme, že vaše zásluhy v Bitvách s Bolševiky jsou značné.
Proto z moci mé svěřené vás povyšuji z vojenské hodnosti majora
povyšuji na generála brigády!
Gen. štáb
Judr. gen. kpt. Andrej Danko
Fico se oficiálně stává brigádním generálem. Jeho armády poráží bolševiky, menševiky i středněviky. Dne 03.12.19?? podepisuje Harabin kapitulaci, ale Fico s armádami pokračuje v bitvách. Otáčí vojsko a pochoduje na Bratislavu. Vláda brzo kapituluje a Fico vytváří novou vojenskou juntu [2].
Politická éra[editovat | editovat zdroj]
Následně vytvořil vládu ve složení:
- Premiér/Vůdce - Robert Fico
- Ministr Obrany/předseda vlády - JUDr. kpt. kkt. gen. Andrej Danko
- Ministr Vnitra/Financí - Béla Bugár
Ostatní zbytečná ministerstva byla zrušeno. Zklamán byl Marián, jelikož si myslel, že z jeho jednotek vytvoří Fico oficiální armádu. To se nestalo, jelikož oficiální armádou se stala původní oficiální armáda pod velením JUDr. kpt. gen. Andreje Danka. Marián byl na oba naštvaný, že se rozhodl informovat do exilu bolševického revolucionáře Štefana Harabina, tento telegram však zachytili separatisté Pancho Kollára. Ty následně prodali důležité informace z telegramu, Bélovi Bugárovi. Ministerstvo vnitra vytvořilo oficiální zprávu, kterou následně posílá ministerstvu obrany. JUDr. kpt. gen. Andrej Danko posílá tuto zprávu na prověření NKU ministerstva financí. Ministerstvo financí s konečnou platností a závěry posílá dokument předsedovi vlády. Předseda vlády JUDr. kpt. gen. Andrej Danko posílá dokument Robertu Ficovi. Ten když se dozvěděl, co se stalo před 2 a půl měsíci. Svolal vůdce (Mariána) a velitele Hlinkových gard do Gorilího bytu. Zde jednotky armády JUDr. kapt. gen. Andreje Danka zlikvidovaly velení Hlinkových gard. Tato složka byla složena s Stranou nasraných Slováků.
Fico se nyní jmenoval vůdcem státu. To se nelíbilo opozici - novináři a germanistovi Richardu Sulíkovi, arabistce Zuzaně Čaputově, veliteli rudých separatistů Pancho Kollárovi, bolševickému revolucionáři Štefanu Harabinovi. I sám Béla začínal mít pochybnosti. Za nedlouho vyvolává válku Maďarsku. Následně se do bojů proti Slovensku připojuje i Ukrajina. Fico sice vyhrává v slavné bitvě u Segedín, ale celá jihoseverní armáda pod vedením Bély přestupuje na stranu maďarského Viktora I. Tuto zradu bral Fico těžce,...
Následně na Bratislavu zaútočily mírové sbory a jejich socialistický vůdce Andrej Kiska. Ten poráží Fica, byla to první Ficova prohra. Na stranu Fica přichází Italská mexická-afroamerická-finská-indická-evropská armáda, zkráceně italská M.A.F.I.E.
Následovala Bitva o Mukačevský průsmyk, kde Fico i s celou svojí armádou prohrál. Tato porážka byla tak významná, že Fico uprchl na Bahamské ostrovy. Jeho prozatímním nástupcem se stal šéf italské M.A.F.I.E Peter Pellegrini. Ten v květnu 20?? podepsal kapitulaci. Prezidentem se stala Zuzana Čaputová. Bugár byl adoptován Viktorem I., jako jeho nástupce. JUDr. kapt. gen. Andrej Danko odešel do důchodu. Rozpoutala se pak Slovenská občanská válka. Orákulum tvrdí, že Fico dožil svůj život v bohatství na Bahamách a umírá roku 20??. Ovšem jedná se o nepřesnou předpověď, protože i ty křišťálové koule dneska vyrábějí děcka v Číně a je to samý aušus.
Novověk[editovat | editovat zdroj]
Posledního září r. 2023, což je shodou okolností 30., proběhly v Horních Uhrách volby do Rady staršin kmene, jak je v zaostalých krajích zvykem. Robert Fico se svým SMERem získal nejvíce hlasů a obhájil tak v očích západní společnosti národní titul Najväčši kokot. Společně s Václavem Klausem, Milošem Zemanem, Andrejem Babišem a maďarským grófem Viktorem I., řečeným Velkohubým vytvořili pomyslnou alianci, která si klade za cíl vlézt ruskému caru najednou do konečníku. Na výsledek se těší zejména fanoušci fistingu, protože se tím možná ukážou zcela nové možnosti.
