Absurdní objekt
Absurdní objekty jsou všechny objekty, které jsou absurdní. Tyto objekty se řadí do podskupiny superhrdinové, protože ve vesmíru existují především, aby zabránili zničení některého z tuctu rozměrů.
„Povedzte Kefalín, čo vy si predstavujete pod takým slovom absurdné?.“
Historie[editovat | editovat zdroj]
Absurdní objekty se pravděpodobně začaly vyskytovat zároveň se vznikem vesmíru. Některé spekulace dokonce hovoří o možnosti, že sám vesmír je jedním velkým absurdním objektem. Podrobný popis absurdnosti vesmíru najdete v příručce „Stopařův průvodce po galaxii“. Ovšem běžnější absurdní objekty vznikají až na Zemi ve středověku. Tehdejší vlna absurdnosti se v pozdější době projevila především na vzhledu tzv. pohádek, ve kterých vystupují absurdní objekty jako hlavní postavy a dohromady tak tvoří absurdní příběh. Tento pojem se však neujal a dnes se používá spíše jeho zkrácenina - pohádka. Na konci středověku nastal absurdně absurdní klid absurdity, kdy se většina absurdních objektů stáhla do ústraní a přežívali pouze v jeskyních nebo v Rusku. Další absurdní objekty zpozoroval až Jára Cimrman. Ten je všechny podrobně popsal a vydal o nich knihu - Podrobná encyklopedie Absurdnosti. Není přesně známo, co se s encyklopedií stalo, ale je velice pravděpodobné (leč je to absurdní), že všechny výtisky této knihy pozřel některý absurdní objekt, aby si zachoval svou identitu. Tenhle incident Járu Cimrmana velice rozzlobil, a tak se on sám začal prohlašovat za Absurdní objekt, ačkoli je téměř jisté, že jím není. Od té doby se již nikomu nepodařilo zaznamenat jakékoli poznatky ohledně těchto objektů.
Pozorování[editovat | editovat zdroj]
Přestože nemůžeme o většině absurdních objektů shrnout nějaké podrobné informace, můžeme absurdní objekty pozorovat. Existuje několik způsobů, jak absurdní objekt vyvolat a udržet stabilní po dobu, kdy jej budeme pozorovat - tzv. pozorovací doba.
- Hadrové srážky - pokud si sestavíme dostatečně nestabilní čistící urychlovač hadrů (LHC), tak můžeme za jistých okolností ohrozit vesmírné rozměry natolik, že vyvoláme přítomnost Absurdního objektu a ten zamezí nebezpečí. Avšak objeví se zpravidla jen na okamžik a poté musíme velmi náročný pokus opakovat. Tento způsob pozorování v současné době provozují pouze Švýcaři, Frantíci a VTN.
- Časové paradoxy - stačí se vrátit v čase a pokusit se spáchat atentát sám na sebe. V okamžiku, kdy se chystáte vystřelit (popř. seknout, bodnout, kopnout, žduchnout apod.) se před vámi zjeví absurdní objekt a zabrání vám provést danou činnost. Tyto objekty bývají zpravidla normální, ovšem v daný časový úsek a na daném místě se jeví vysoce absurdně. Byly pozorovány (avšak nezaznamenány) případy náhodně zjevené zdi, plachty, padáku, kyslíkové bomby, dětské stříkací pistolky aj.
- Náhodné pozorování - s velkým náskokem předčí všechny ostatní způsoby pozorování, protože se vyskytuje nejčastěji. Stačí prostě nemyslet na to, že se stane něco tak absurdního, jakože se před vámi objeví mrtek, udělá dva kotrmelce, pukrle, pak nastoupí do metra a odletí zpět na svou rodnou planetu, a s největší pravděpodobností se právě to stane. Pomocí tohoto druhu pozorování nejspíše zpozoroval všechny druhy absurdních objektů Jára Cimrman.
Zvláštní případy[editovat | editovat zdroj]
Existují také zvláštní případy Absurdních objektů, se kterými se běžně setkáváme, ale neuvědomujeme si to. Jedním z nich je například Nic, což je jeden z mála absurdních objektů, které fungují naopak. Je to ve skutečnosti spíše absurdní proces než objekt, protože spočívá v tom, že najednou místo něčeho je nic.
Dalším příkladem Absurdního objektu jsou veškerá prvočísla. Jejich absurdnost je tak absurdní, že by bylo absurdní snažit se ji tu popsat, proto to neudělám.
Ve vesmíru se nachází nekonečně mnoho absurdních objektů a jejich kombinací, přesto se jednou pokusím všechny je sepsat tak, jak to kdysi udělal náš světoznámý filosof, fyzik, dramatik, spisovatel, vynálezce, lyžař a učitel, Jára Cimrman.