Zbyňďovo Chaotické Třídění
Zbyňďovo Chaotické Třídění (krátce ZChT) je druhem bibliografického pořádacího systému, který si však na rozdíl od Deweyho Desetinného Třídění nebo Ranganathanova Dvojtečkového Třídění neklade za cíl opětovné nalezení zkatalogizovaných a zatříděných dokumentů, nýbrž pravý opak.
Třídění se zakládá na patentovaném principu, odborně nazývaném "kam to spadne tam to leží", zkráceně KTSTTL. Tento fakt způsobuje, že se ZChT při bližším i vzdálenějším pohledu, a dokonce i při pouhém letmém zahlédnutí velmi silným dalekohledem, jeví zčásti (velikost této části byla experimentálně určena zhruba na 100%) jako čirý a nefalšovaný bordel. Proto je ZChT mezi knihovníky též láskyplně přezdíváno "ten zatracenej mrdník".
Historie a původ[editovat | editovat zdroj]
ZChT bylo pojmenováno na počest největšího bordeláře na světě, pana Z.B., člověka (byť názory na oprávněnost tohoto titulu se různí) který se stal mezi ostatními bordeláři a prasaty téměř mytickou postavou, poté co v konvici svého kávovaru vypěstoval zelenou fosforeskující plíseň v rekordním čase 1 a ½ týdne. Ke cti panu Z.B. slouží i to, že nemá a nikdy neměl o knihovnictví a přidružených vědách ánunk ani co by se za nehet vešlo.
Metody[editovat | editovat zdroj]
K samotnému zatřiďování dokumentů podle ZChT není na rozdíl od ostatních třídících systémů zapotřebí ani několikasvazkových manuálů ani žádných zvláštních vědomostí; právě naopak, čím větší ignorant třídění provádí, tím lepších výsledků bývá v praxi dosaženo. Známy jsou minimálně dvě metody, kterak dokument podle ZChT zatřídit.
1) První způsob je vhodný pro knihovny s malým počtem uživatelů nebo archivy. Knihovníka postavíme čelem kolmo na řadu prázdných regálů do vzdálenosti vypočtené podle vzorce
kde "L" je celková délka řady regálů a "a" značí Vážený průměr (neformálně Milý průměr) hodnoty síly , s jakou je dotyčný knihovník schopen hodit středně těžkou knihu (obvykle bývá z úcty k Jeho císařskému veličenstvu jako referenční subjekt využívána kniha Modrá, nikoli zelená planeta). Poté zavážeme knihovníkovi oči šátkem a k ruce mu dáme knihy určené k roztřídění. Ty knihovník následně uchopí jednu po druhé do pravé nebo levé ruky (i jakýkoliv větší počet končetin je zde výhodou) a mrští jimi ve směru, kde tuší regály. Takto pokračujeme dokud nejsou všechny dokumenty zatříděny. Knihy, které se do regálu nestrefí, nebo z něho samovolně vypadnou, jsou automaticky považovány za vzpurné a následně upáleny. Nespornou výhodou této metody je možnost zaměstnání tělesně hendikepovaných knihovníků – zaměstnáme-li slepce, nejenže ušetříme za šátek přes oči, ale ještě dostaneme tučné úlevy od Ministerstva práce.
2) Druhá metoda vyžaduje vysokou míru půjčovanosti dokumentů a hodí se tedy spíše pro veřejné městské knihovny, které zpravidla mívají vyšší počet uživatelů. Zodpovědnost za zařazování dokumentů přitom přebírá právě uživatel. Na počátku procesu máme hromadu knih naházených nazdařbůh uprostřed knihovny a náhodně rozestavěné prázdné regály. Čtenář si knihu standardním způsobem vypůjčí, avšak při jejím vracení ji nepředává knihovníkovi, nýbrž poté co knihovník vysloví magickou formuli "Někam to tady dejte," uživatel tak učiní. To vede k postupnému zařazování dokumentů za plného provozu knihovny, aniž by kvůli tomu knihovník hnul byť jen jediným prstem. Navíc knihy, které zbudou i po roce stále na původní hromadě mohou být automaticky považovány za nechtěné a následovně se ziskem odprodány, nebo v zimních měsících použity coby topivo.
Využití[editovat | editovat zdroj]
Jak již bylo řečeno, ZChT slouží především k tomu, aby zatříděné dokumenty nebyly již nikdy, alespoň ne cíleně, nalezeny. Proto se tohoto třídění využívalo mezi léty 1968-1989 ve všech knihovnách ČSSR k zatřiďování her a buřičských pamfletů Václava Havla. Doloženy jsou i případy využívání primitivní formy ZChT páterem Koniášem pro Husovy a Komenského spisy. Velkou perspektivu má také v nových pamětech WOM kde je tento princip dokonale využitý.
Ohlasy[editovat | editovat zdroj]
O Zbyňdovo Chaotické třídění se zajímá několik známých skupin v oblasti topných olejů, alkoholu, tabáku a státních zakázek, je to zřejmě perspektivní metoda.