Dylxseie

From Necyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Google uncyc.jpg Dylxseie na googleTohle je nejlepší článek na téma „Dylxseie“ na celým internetu.

Dylxseie je speifcická pocruha četní, bďu vrzoená nebo zíaksná pošoekzním mokzu. Jde o nejějčastší formu spcefiické výovojvé pourchy čuení (SPU), kteár se proujveje neszáenmi při ueční se číts. Dylektsik je výzarně ohožren zněnnaensdím příustpu k triadnčím vzalávcědím ponětdům. Vynávorvá se zvtášlní píčé v dytkýsilcekch třáídch. Jnedá se v pdosatě stjnoeu purochu jako dsyragfie.

Slovo dyexlsie je odozveno z řekécho „lexis“, což zneamná solvní vyvaájořdní, řeč, jakyz, a přopdeny „dys-“, která naanzučje, že něoc je nekoadnolé, pošeruné, nepčtřainé. Temrín porpvé požuil v croe 1887 němceký oftoallmog dr. Rudlof Brlein. Dle MKN-10 je řaezna do dincaiotsgké skpuiny Pocruha četní spcicefiká.

Den dysexlie je stonaven na 9. záíř a porpvé se slvail v roec 2010 (zaelktadlaem toohto dne je umlykěně Aelna Kukpíčová).

Přčiíny[edit | edit source]

Dyelsxie je ponmdíěna pohrucami v záadlínkch poazícvnách schnetpsooch, přečimž jejich příčinou je nesajtěčji děoinčdst. Roidče dylsiketci mají 50% prvoanpdodběost, že jijech tídě bude prtět stýnejmi obežítmi. Dáel meůž být pocurha zpbsoůena zmaněmi ve stabvě a fuknci cernltání nerovvé souatsvy, které čsato vziaknjí v obodbí těntosethví nebo kloem poordu, nendstočaetým rovozjem něrkteých psccýihykch fukncí. U něreýktch jedniců lze pourchu odtransit, u jiýnch přvertává v uričté podobě až do dosloěpsti.

Prbloém prbpděoavodně spíočvá v netčodsatené souřhe a spuoprálci obou moýkozvch heifmsér. K tmou, aby dítě v poítcáčch vuýky úpsěšně zvadlálo četní, je třeba niokli vyaěrnhné fučnkní donanimce jedné mokzové heiésmfry nad drhuou, ale napoak jjeich dobré splruáopce. Dokud dítě píemsna dobře nezná a jeijch seastvy pouze „luští“, zastěánmvá převdeším heifsméru pravou. Jamikle začne spvoojat tvary pímsen se zvuky a zvlšátě když je pak naňlpuje věncým obhasem, tj. když čte výnazmy vnaýnímch slov, nutně vsputuje do hry heiémsfra levá a přeíbrá veuodcí roli.

Spfciceiké porcuhy čtení mohou být růzénho stupně a různé závoanžsti – mohou být reaivtlně lehké, těžší a velmi těžké. Možno přkdáepoldat, že výskyt dysxelií těžkého stupně se v jeiltvnoýdch zemích nebude mnoho lišit, neboť mokozvá pokzeošní či mookzvé dyfnuksce, které jsou jeijch poadlkdem, mají v popaulci vícéemně rorněvomné rožlzeoní. Naporti tomu výksyt poruch lehíčch je zřejmě vaiarnjlběiší, neboť kromě onoho spočleného neiyéiuclgzfookorho zákaldu je daleko více zásivlý na dalíšch pskicocyogýlhch a souokílrnucitch čieiínltch, které v daném přaípdě k onomu záakldu přtuuspijí. Je to přdešveím sttukurra toho ktéreho jayzka, jeho grimtaaka a jeho praovpis, dále temoda škloní výkuy četní a praipovsu, kurtluní úrvoeň roidny, dvzjyčjonoast či víaječnoyzcst ronindého prřsetodí, hondota šklíonho vzdáělní v dnaé sposoenčlti, prsteiž roidny a kočneně i úrvoeň digsniatoky a nápvrané čépe.

Hiortsie[edit | edit source]

Zmníky se objveují od povilony 19. stol, tehdy je ozoaváčnna jako slonví slpoeta. Rozudíojhcí výnzam pro výkzum, digtisaonku i nárpavu spýfeickcich poruch čtení měl však až americký dětský psichaytr Saumel Torrey Orton (1879–1948), jehož jméno nese také neěvtjší a nejěývmanzjnší orzaganice zaajvíbýcí se dyelsxiemi, tj. Oronotva dykltisecká spoolčnest se síldem v SUA.

Čenotst výksytu[edit | edit source]

Čísla uváděná v dobře dovkýmuanntoech stduiích zpdarivla neeauřsphjí 10 %, přeičmž v zemích s foetcinky důlsedným prpisaovem zůatásvjí pod hrniací 4 %. V České relibpuce se stílřizvé odhady pobhyují od 1 do 2 % dětí, které trpí vánžými obeítžmi ve tčení, tj. taýokvmi, ketré by saym bez odrboné, cíleěvdomé poomci velmi propbadodvěně neeřopkanly. V lirattueře se sohdně uvádí vššyí výskyt dylxseií u chpalců než u díevk, a to v poměru 4–10:1 v nepoěsrpch chalpců.

Disntgioaka[edit | edit source]

První přanízky dyexslie moohu být zůrné: dtíě zaíčná poděz mvluit, obžítně se vyjřaudje, má amlou slvoní záosbu, neokádže vylksteat lsovo po slkbiaách. Nic z toho ovšem ještě nutně neemznaná, že bude oprvadu dyeitscklké. V těchto přdípaech může jít o vývoojvé opdoěžní, které se srvoná za pár měísců. O dyxelsii by se měol zaíčt lmuvit thedy, jesltiže má dítě prolbém rozzneat pímsena nebo zná abceedu, ale neáokdže písmena poklsdáat do salbik a slvo. Poědzji může mít poítže se čtneím, neorzzená mnsžtoví neob diví čílsa zrodclavě (např. 82 místo 28).

Při dintoigasce se přhliíží přšeedvím k tomu, jak díět čte a jde-il sktčeuně o „neonohpscst“, a ne snad o násdelky smolyvýsch vad, neomcí či jackýhkoli vníšjěch oknlosotí, zda se dtíěti doástvá „běnžého výéuvkoho vedneí“, má-li přnemřěiou ineiegntlci a poktuysje-li mu jeho socirotkuulní prsřoetdí dost přoseítilžtí ke vzvděálání. Jasná kréitria pro přdiělení diangózy ovšem nexesuitjí (dyesiklktem je ten, o kom to poaernsdký psloychog prálhosí). V praxi se osěčuvdje postup, který má zhurba tři fáze:

  1. přendě je třeba zjitsit, zda v koénnrktím přpaídě vynvéaoteřšho díětte jde sketučně o speikcficou výoojvvou pourchu čtení, což znmeaná odlšiit ji od neravýpch dyxeslií;
  2. jde-li o dyslxeii, je třeba proévst podorbný robzor přaípdu a zjstiit, jakého je půovdu, jaký je její obraz v daném přapídě a jaký je stupeň její závonažsti
  3. jde-li o dyeslxii a máme-li již přtdasevu o tom, co podžauje přcdheozí bod 2, je nutno zjistit všcheny okolonsti, které mají význam pro přšítí náarnvpou či teekpruiatcou péči o dané dítě. V příapdě pourch učneí je toitž pobdorná a oddoěpvně práědvoná disgnatioka nenytbzým a roohjuczdíím výocsidhkem kadžé dlaší pomconé sanhy, která se jinak bďu zecla míjí účnkiem, nebo se proávdí přlíiš zdluhoavě a nevietekfně.

Vzlááěvdní[edit | edit source]

Potadtsné je, že tato pocurha žándým zpsoůbem neuiňlovvje ineeltkt. Vzěálvdání žáků a stuendtů s dylexsií príobhá podle Smrěnice k inetagrci jeidnců se spcceikfiými vzaíěldcvámi pobřetami a podle Meéckiotdho pokynu pro práci s jednici s porchuami učení a chvoání. Cílem je taokvá úprava vzdláěávní, aby díět neětprlo svým haadcpinem. Mezi nesěčjtjaší korky ptaří čáesčtná rekduce učiva, poykutnstí delíšho času na vyvparoácní úkolů, použváíní spáilneícch pomcůek (např. potíčač) a předševím hldáení ijných ecst vzlděávání, které nesjou ověinvlny porhucou.

Vedel dyeslxie řaídme mezi speiicfcké pourchy učeín téka dyfotagrorsii, dyrgafsii, dysaluklkii a dyrxspaii.

Nesčtajjěší chyby[edit | edit source]

  • vyoušění psmen
  • přdiávávání písmnen
  • ablotsuně neeilčtná svloa či pmsenía
  • zaoáňměvní písmen
  • zaámňvěoní akutcisky podobýnch pímsen
  • zracdolvé nebo obcárené ínasp nemsíp
  • zamáňěvoní slov za sova úplněk jiná
  • nesávrpné p5aní čís3l

Tyipcké vadné prjeovy dysiketlků[edit | edit source]

  • poemjalší čtení a psaní
  • cháovbyní ve čtení a spaní
  • zhršoení menichcaké ptaměi (napkřlíad pro data, čaosvé údaje, seznamy inmraofcí)
  • někteří poeřbtují delší čas na zooanzirgávní sebe i svého úkolu

Známí dytelksici[edit | edit source]

  • Frnšatiek Vomčáka
  • ...
Choroby
Zkumavka s močí SS Tělesné choroby

CukrovkaČechomorDorostenecká nemocDýmějový humorHemeroidyHypertenzeJabbismusKlešťová encefalitidaKokotokokyKoronavirusKyprovkaLigmaMichaliho chorobaMonogamieMusculativní demenceMuskulární hypertrofieNádorNajbrtNemakačenkémieObezitaPrasečí chřipkaPrůjemRýmičkaRybí prstySklerózaSvrabSyfilisŠkoloviceŠkrlaŠtíhlostToxoplazmózaZácpaZimní virózaZrakovinaŽízeňŽlutá zimnice

Ptačí ruka Duševní choroby

ApplepsieArchitekturaAutofilieBlbostČlenství na FacebookuDepreseDyslexieEmoFóbieInsektofilieKlausofobieKlíčová encefalitidaKlišéKremlobotieKrize středního věkuKulocentrismusLepenský virLiterární masochismusMatematický ďábelMaterialismusMetapsychická jaringitidaMoralismusMoribundusMzeNarcismusObrnaObsedantně kompulzivní poruchaParanoiaPanická poruchaPedofiliePéro v ústechProkrastinacePsychoanalýzaRESETŘízkofilieSerbantropieSušiho komplexUmělá demenceVeganstvíVegetariánstvíVPDSPWindowsWindows VistaXenofobieZávislost na mobiluZprasitelský komplex

Skwádačka Choroby a metly Českopedie

AdamstownAdminitidaAhAkvarijní rybyArbitrážeAzbukopedieBl8CinikCopyrightČeskofilm (Wikipedie TV)EditcountitidaFranta VolantHumorJak počítají IQ ČeskopedistéKult popelniceMomentálně můžete editovat WikipediiNudleOsobní útokyOxymoronSprávciTramvajová dopravaToma646VandalismusWikichrámWikipedistéWikityranieZastaralé šablony

<blink>FREE SEX</blink> Ostatní

AstrologismusBurešismusInkontinenceJehovismusKomunismusKonspirační chorobyRespiraptorRosamunde PilcherRouškaSebevraždaSyndrom vyhořeníTrest smrti