Coregasmus

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Necykloverzita-razitko.svg NECYKLOVERZITA
se zaručuje za správnost informací v tomto článku.
Tento článek může být překopírován a použit
jako plnohodnotná diplomová práce.
Palec.png

Tento článek může obsahovat výsledky vlastního výzkumu!

To je ale moc dobře, protože vlastní výzkum zaručuje faktickou správnost, kterou často nespolehlivé nebo lživé zdroje neposkytují.

Corega.jpg Coregasmus? To je uctívání toho lepidla na zuby?“

- Vanda Zubatá, fitnesska
Merge-arrows.png Tento článek se tematicky překrývá s článkem Orgasmus.

To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.

Merge-arrows.png Tento článek se tematicky překrývá s článkem Pekáč buchet.

To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.

Když budeš takhle makat dostatečně dlouho, divoký orgasmus je zaručen

O tomto podivném jevu vědecký svět rozumbraduje již od profláklých šedesátých let století dvacátého, a teprve až poslední dobou v tom začíná mít alespoň trochu jasno.

Coregasmus je novější slangové označení něčeho, co bylo již dávno známo: v řeči anglické coby "runner's high", nebo polopaticky popisně "excercise induced euphoria či přímo natvrdo exercise-induced orgasm (EIO)". Teda jako když jednomu běhání či cvičení dělá tak dobře, že kvůli tomu dokonce zanedbává obvyklejší zdroje rozkoše.

Poprvé se termín „coregasmus“ objevil v roce 2007. Použila jej, a o tomto fenoménu i vydala odborný článek, neúnavná badatelka ve vědách orgasmologických, Cassandra Forsythe. Kterážto badatelka se poté stala váženou profesorkou na státní univerzitě v americkém Connecticutu.


Jak to začalo[editovat | editovat zdroj]

Divoký orgáč při jízdě na kole, na vrnivém motocyklu či na neosedlaném koňském hřbetě už zažilo tolik lidí, že jeho výskyt vlastně jen málokoho překvapí. Ovšem esoterický svět fitnesácký se nově zabývá i jiným druhem orgasmu. Orgasmem, který se pravidelně objevuje při posilování hlubokých břišních svalů, kterým se ve fitness hantýrce říká core. Ale napřed je třeba fitnesáčtiny neznalým vysvětlit, kde se tyto záhadné svaly nachází a jakou plní funkci.

Core má být jakési jádro či střed těla. Je to skupina svalů, které se taky odporným termitem označují coby hluboký stabilizační systém páteře. Je to něco, co je lidu obecnému skryto pod zásobami, které jsme si zařídili pro stavy budoucí nouze a hladomoru. Mezi tyhle skryté tajuplnosti se řadí pánevní dno (což ovšem není to, na čem škvíříme svůj ranní hemendex), přímý sval břišní, bránice, vzpřimovače páteře a zadní snopce vnějších šikmých břišních svalů. Má to v sobě každý kompletní člověk či člověčice, a to i ten, kdo vůbec netuší, že by v sobě pod bohatými tukovými polštáři něco takového měl mít. Jiným možným označením této skupiny svalů je svaly mrdné, protože právě tenhle svalový komplex je nejvíce aktivován v průběhu činnosti souloživé či masturbativní.

Když se tato dvě slova, core a orgasmus sloučí, vznikne onen příšerný výraz coregasmus. Blbé, ale už zažité. Může se nám to nelíbit, můžeme proti tomu protestovat, ale to je asi tak všecko, co se proti tomu dá dělat.

Leda tak vyzkoušet, jestli to i na nás bude fungovat.

Světoznámá Indiana Jones University v letech 2018 až 2019 realizovala široký výzkum týkající se výskytu coregasmu. Studie byla primárně zaměřena na ženy, ty totiž měly podle předpokladu výzkumníků na vyvolání coregasmu větší šanci. „V případě žen je coregasmus co do prožitku podobný vaginálnímu orgasmu" zněl jeden ze závěrů výzkumné zprávy. Z celkového vzorku 370 žen jich tehdy 124 zažilo vrcholný orgasmus vyvolaný cvičením a 246 jich zažilo při cvičení alespoň příjemné sexuální potěšení.

Další závěr výzkumu upozorňoval na to, že "také u mužů existují anatomicky specifické způsoby, jak tento typ orgasmu vyvolat", a to "druhotnou stimulací prostaty blízkými svalovými skupinami“. Zatímco u žen coregasmus jednoznačně souvisí se stahy pánevního dna, v případě mužů je rozhodujícím faktorem stimulace prostaty, kde, kromě dna pánevního, hlavni roli hrají dolní partie přímého svalu břišního a zadní snopce vnějších šikmých břišních svalů. Výsledný prožitek tohoto typu orgasmu přitom má mít "výrazně delší trvání a bývá i intensivnější než standardní orgasmus penilní". Z výpovědí zúčastněných mužů vyplývalo, že takto vznikající vzruchy jsou konsistentnější, a tudíž se mohou doslova „rozlít“ po celém těle, což je jinak spíše specifikum orgasmu ženského. Poměrně zajímavým zjištěním bylo, že zkoumaní muži mohli v průběhu coregasmu i ejakulovat, ačkoliv jejich penis přitom zjevně nebyl plně erigovaný. Z celkového vzorku 57 mužů dosáhlo intensivního erotického prožitku 29, z těch pak orgasmu s následnou ejakulací dosáhlo 7 zúčastněných.

Výzkum výskytu coregasmu u žen[editovat | editovat zdroj]

Jedno ze zaručených cvičení pro vyvolání coregasmu

O orgasmu vyvolaném cvičením či alespoň o erotické rozkoši cvičením vyvolané se zmiňuje už notoricky profláklá studie legendárního badatele ve věcích sexuálních, Alfreda Kinseyho, už z hlubiny roku 1953. Kinsey tam upřesňuje, že s oběma prožitky mělo zkušenost nějakých pět procent žen, které se výzkumu účastnily a byly ochotné se k tomuto prožitku přiznat.

Zdroji orgastického potěšení těchto podivuhodných samic bylo zvedání činek, jízda na kole, šplh na tyči či laně či tanec tamtéž (poledancing), běh až nadoraz (runner's high), ba i jóga. Ovšem v naprosté shodě však bylo tímto ženstvem uváděno, že pro vyvolání vydatného orgáče bylo absolutní špicí cvičení, které tyto divé samice dovedly určit naprosto přesně; totiž "hanging leg raises" neboli zvedání nohou ve visu, původně určené pro posílení jejich už tak dost vymakaného břišního svalstva. Takže oddělat se až na samu hranu zemdlení a užívat si přitom postupně se rozvíjející divoký orgáč, stupňující se až k výšinám přímo nadzemské blaženosti. Neboť veškeré ta mučba a trápení těla těmto divokým kočkám očividně přináší právě tuto divokou orgasmickou rozkoš; rozkoš takovou, jakou dokáží vyvolat divoké záplavy endorfinů, či kanabinoidní hormon blaženosti, zvaný anandamid[1], provázející zátěž, cíleně dotaženou až na samu hranici snesitelnosti.

Muži to umí taky![editovat | editovat zdroj]

Na svaly břicha a tělesného jádra coby zřídla neodolatelného potěšení poukazují nejen zkušenosti divoženek, ale i zpovědi mužů. Nemálo z nich se s náhlým a neskutečně mohutným erotickým prožitkem, který nejnověji tak magicky přitahuje pozornost vědců i fitnesáků, setkali už ve věku nějakých sedmi až dvanácti let. Nejčastěji k tomu docházelo při šplhání na stromy a zavěšení se širokým úchopem ve větvích. Popis v jazyce anglickém je ZDE:[2]. Zde je pak překlad onoho popisu:

„Četl jsem onehdy na netu cosi o ženském coregasmu. Podle toho, co jsem četl, (některé) ženy při provádění základních cviků na dolní část břicha, jako je zvedání nohou ve visu (pull ups), jsou schopny se sexuálně vzrušit a dokonce dosáhnout orgasmu. Orgasmus tu obvykle nastává v okamžicích nástupu fyzického vyčerpání z cvičení.

Jsou tací, kteří tvrdí, že coregasmus je jen mýtus. Já, jako muž, o ženském coregasmu osobně svědčit nemohu, ale sám jsem tento jev prožíval roky. Nepamatuji už si na svá první vzrušení, ale prožíval jsem je už dlouho před pubertou. Při šplhu na lano, při visu ve větvích stromu nebo shybech na hrazdě na hřišti jsem v určitých posicích prožíval jakési příjemné pocity tam mezi nohama. Je jasné, že kdybych v těch pozicích vydržel a dále šponoval ty správné svaly, nakonec bych dosáhl toho, o čem jsem tehdy neměl povědomí, totiž plný orgasmus.

O záležitostech sexu, natož orgasmu, jsem tenkrát v tom věku nic moc nevěděl, ale ty zvláštní pocity se mi opravdu líbily a to pak vždy přinášelo na mysl podivné myšlenky. To až v dospělosti mi došlo, že to byly prožitky sexuální.

Aby se cvičením dosáhlo orgasmu, to dá hodně tvrdé práce, je to fyzicky vyčerpávající a nebyl jsem si taky tenkrát jistý, jestli dobře činím, takže jsem to nedělal moc často. Z nějakého důvodu jsem měl pocit, že to je něco, co bych dělat neměl, něco, o čem bych nikomu neměl dávat vědět, ale když už jsem to dělal, věděl jsem, že se cítím skvěle.

Na několik let jsem se těchto prožitků i vzdal, ve prospěch přímější cesty, jak už to kluci mají tendenci dělat. Pak, někdy kolem puberty, když jsem jednoho dne šel sám cestou v lese, padl na mne zas jednou pocit nadrženosti. Vzpomněl jsem si v tu chvíli i na ty zvláštní pocity, co jsem měl, pocity, které mi přinášelo zavěšení se za rozpjaté ruce. Zahlédl jsem vedle i větev stromu, která vypadala pro ten účel přímo ideálně stvořená a protože nikdo nebyl kolem, rozhodl jsem se, že svému pokušení podlehnu. Vyskočil jsem, zachytil se za větev, a když už jsem tam v plném vzepětí visel, zkoušel jsem zaujímat různé posice a setrvávat v nich. Tak dlouho, dokud jsem mezi nohama nepocítil to důvěrně známé vzplanutí rozkoše. Bylo to stále silnější, a tentokrát se nakonec stalo něco, co nastat muselo. Právě na vrcholu nádherného pocitu jsem si uvědomil i nezadržitelný nástup typických pulsujících kontrakcí v dolní části pánve. Když jsem nakonec z té větve sklouzl zpět na zem, už si nešlo nevšimnout, že mám v kalhotách tak trochu mokro. Rozepl jsem se, a cosi hustého, bělavého uvnitř... Bylo jasné, že je to semeno, ten vrcholný pocit byl orgasmus a to, co jsem prožil, byl nefalšovaný coregasmus.

Právě tenkrát ve mě vzplanul nový zájem o to, co jsem si tehdy nazval "závěsný orgasmus". Během let dospívání jsem často využíval tělocvičné hrazdy, hambalky v garáži, prostě cokoliv, za co bych mohl v soukromí zavěsit. "Závěsný orgasmus" mi tak obyčejnou masturbaci plně nahradil.

Nejspíš i proto teď mám tak vymakaný vršek těla i břicho.“

- http://thecoregasm.blogspot.com
Až na doraz... a pak to přijde!

Jak na to?[editovat | editovat zdroj]

Základem dosažení orgasmu při cvičení jsou dostatečně vyčerpané, krásně unavené svaly. To je moment, kdy se do těla začnou vylévat ony zbožňované endorfiny, indukující prožitek "chycení druhého dechu". Nastává pravá chvíle neprodleně přejít na cviky na břicho[3]. To se vzápětí přihlásí o slovo endogenní kanabinoidní ligand anandamid, zřídlo rozkoše, jehož název jeho objevitel Lumír Hanuš odvodil ze sanskrtského slova ananda, což znamená „blaženost“ a „dokonalé štěstí“. Pokud navíc patříte k těm, co mají tendenci těsně před přicházejícím vyvrcholením byť i jen krátce zadržovat dech, vstoupí do hry ještě noladinether a α-endopsychosin, které vás vykopnou až k nadzemským výšinám nekontrolovatelného, přímo paroxysmatického superorgáče. Tady máte jedinečnou šanci padnout do závislosti, takže si na to dávejte Bacha, případně i Beethovena.

Není to samozřejmě jediná cesta k dosažení těchto vrcholných výší orgasmických. Jsou i jiné, neskonale pohodlnější způsoby, jak tuto metu rozkoše dosáhnout. Leč konečný cíl je všem těmto cestám společný.

Jak takový orgáč v posilovně vypadá, je možno shlédnout ZDE:[[1]]

Nebezpečí spojená s coregasmem[editovat | editovat zdroj]

Divoká rozkoš a bažení po ní snadno vyvolá vznik a rozvoj závislosti na těchto prožitcích. Snadno tak může dojít ke vzniku syndromu AMHS. Čím častěji si totiž tuto rozkoš dopřáváte, tím víc máte hardvér vymakanější a tím víc úsilí to dá dopracovat se oné magické hranice, za níž se rozprostírá ona kýžená orgasmická blaženost. Je zde jasná positivní zpětná vazba, která je v pozadí každé závislosti a která neodvratně vede k oné už neblahé blaženosti, vzrůstající nade všechny meze. Je totiž venkoncem úplně jedno, na čem ujíždíš, konce jsou vždycky stejné.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Induction Machine Picture.JPG Další vysoce odborné články obsahuje naše
Vysoce odborná knihovnaTM