Moravský pavilon v Benátkách

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Merge-arrows.png Tento článek se tematicky překrývá s článkem Brněnská kultura.

To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.

První Moravský pavilon na fotografii je maskován za českou lékárnu. Snímek je pořízen těsně před jeho otevřením za 50. let. Z důvodu infiltrace agentů BIS do prostoru Benátek a možné narušení slavnostního otevření ze strany Ministerstva kultury Čech, je označen raději italským názvem nad vchodem: "Farmacia Checcia".

První moravský pavilon se otevře na 80. Benátském bienále 7. června 2047 v 16.30. Pavilon je umístěn v reprezentativních prostorách paláce ze šestnáctého století Palazzo Bisoni Santa Klausina, Calle della Erben ve čtvrti Canareggio, kde stála stará česká lékárna založena doktorem Broggiou, prasynovcem barokního architekta, který se prodejem prášků z afrických brouků přivydělával k rentiérské almužně v době rokoka. Na zahájení je připraven k přípitku nápoj Morava Libre a bude uvedena premiéra moravské výstavy „Malíř Moravský pod vlivem Mouchy Cece“, která představí práci šestnácti současných moravských umělců z osmi zemí (Moravané z Moravy (Česká republika), Moravané od Moravy (Srbsko) a z USA moravští indiáni, potomci mise moravských bratří, především Cheyenové, Delavarové, Mahagonové, Mohawkové, Mohykáni a jiní z obce New York, také Manhattanové in memoriam).

Návrat Manhattanu do lůna Moravy[editovat | editovat zdroj]

K osudu Manhattanů se vyjádří osazenstvo Pavilonu zasláním protestní nóty předsedovi Valného shromáždění OSN, ve kterém osazenstvo pavilonu požaduje radikálně a ihned vrácení celého území (nejen dolního) Manhattanu až po Harlem původním obyvatelům, tedy moravským indiánům. Poté přejmenování celé této osady na Nový Nový-Bydžov tedy anglosasky New New-Bitejob a finanční kompenzace vzniklé okupací tohoto území podvodnou koupí realizovanou Holanďany a Angličany a později OSN a USA, která se uskutečnila ještě v dobách feudalismu, tedy je neplatná.

Obeslány k účasti jsou také země, kde žijí v říji početné moravské komunity či tam někdo zná cyrilici nebo Gomenskégo či nějaký jeho komiks. Vlastní patro má rozsáhlá etnografická sbírka promoravských indiánů, Apačů, Quinnipiaků, Unquačogů, Wampanoaů, Naugatuků a Matabesiků atd.

Zahájení[editovat | editovat zdroj]

Po slavnostním zahájení a zpěvu Magdaleny Vložené a Mohawk gospelu sborem indiánských dívek se bude konat od 18.00 ochutnávka vín, klobás, okurek, zabijačkových specialit, vizovické ovocné pálenky, ohnivé vody, jelítek z bizona, mustangovský ovárek a různých moravských koláčků a také panelová diskuze evropských kulturních a politických představitelů, včetně romských a prorómských umělců a komentátorů o budoucnosti umění na Moravě a v indiánských rezervacích na východě i západě a severu USA.

Obsah[editovat | editovat zdroj]

Řečníci, nad nimiž převzal záštitu starý dobrý kníže Lichtenborbón, se budou zabývat některými ze základních otázek existence Moravanů a moravských indiánů. Bude se bát zřetel na díla a jejich obsah, na konotace a také denotát obsažený v tomto Pavilonu. Jelikož je to první pavilon, který byl vytvořen na etnickém základě cyrilometodějském.

Poslání[editovat | editovat zdroj]

Je samostatný Moravský pavilon nezbytný? Existuje něco takového jako je „moravské umění“? Pomůže vytvoření samostatného prostoru pro moravské umělce jejich sociální inkluzi v Čechách nebo naopak bude její překážkou?

Umělci[editovat | editovat zdroj]

Čeští umělci po staletí Moravany romantizovali, spojovali je s obrázky Velkomoravských šamanů Cyrila a Metoda, či je viděli jako polonahé emigranty v Polsku a Holandsku, kde se živí jako učitelé latiny s plnovousem a neumělými komiksy pro děti v torně, viděli je jako tanečníky při sabatech ve Velkých Losinách na Kamenech Petrových (kupř. Václav Kaplacký, otec kytičkového architekta Bubliny) a Moravanky jen jako čarodějnice, které šťastně bubnují na bubínky z lidských lebek a jsou hodny jen kladiva či upálení. Zároveň však většinou světoví evropští kulturní arbitři a různí kunsthistoričtí veltmani moravská díla nepřeceňovali a oceňovali je kategorií, která jim přísluší, tedy jako běžnou produkci na úrovni kýče či epopeje Mouchy Cece.

Výběr vystavujících umělců[editovat | editovat zdroj]

  • "Jiří Ševčuk" - malíř z ukrajinské moravské komunity od Dněpru, žijící v Las Vegas. Věnuje se nivnické abstraktní výšivce.
  • "Michael Rýč" - muž, jenž dokáže obléci svetr jako kalhoty. Vystupuje až na konec výstavního programu. Předvede i jak to jde na WC.
  • "Milan Lyžák" - plenérista, malíř zátiší s lyžemi a vynálezce mamutího sjezdu s mamutem za pultíkem
  • "Roman Fanta" - majitel baru a výzdobkář
  • "Zdeněk Koza" - moravsko ostravský kantor Halfar
  • "Jiří Patroblok" - malíř a zedník z Litovle
  • "Čihák Noshiro" - moravský Japonec
  • "Ten,co ztratil kreditní kartu a je mu to jedno"- herec a malíř, moravský Mohykán a basketbalista
  • "Gejza Kondor" - uherský malíř z Uherského Ostrohu, odborník na profil Matyáše Korvína
  • "Dominik Wang" - majitel černokostelecké uzeniny, v rámci své performance ukradne někomu auto a udělá z něj kopeček