Až

Až Haš ${\mathfrak {Arsch}}$
znak motto: Už toho mám až až.
základní data
status:	město
kraj:	až na kraji světa
okres:	Až
historická země:	Ažsko
katastrální výměra:	až moc km²
obyvatel:	málo
zeměpisná šířka:	vcelku normální
zeměpisná délka:	daleko od Brna
nadmořská výška:	666 m
PSČ:	345 67
adresa úřadu:	Zbořené náměstí 1
starosta:	Wolfgang Zedwitz Cedvic XXIII.

„Až přijedete do Asche, nezapomeňte navštívit Goethovu skalku.“

- J. W. Goethe

„Od Záchoda se ptá, kdy až tam budeme.“

- Jára Cimrman

„Až se bude psát rok dva tisíce šest, Až se všichni přestěhujem do obrovských měst.“

- Oldřich Řáha

„Až naprší a uschne“

- Jan Werich

Až je v češtině příslovce nebo spojka. Někdy také částice.

Poloha

Až, též Haš, německy Arsch (doslova Prdel) je město, které je shodou okolností nejzápadnějším městem Křivočeska a druhým nejzápadnějším městem Česka (tím nejzápadnějším jsou Hranice, o kterých bude také řeč). Již to je sama o sobě geografická anomálie. Připočteme-li k tomu obvyklý pragocentrismus, je Až považována za nejzapadlejší díru (tedy z Prahy nejvzdálenější), jenže i tento primát jí ukradly výše / níže zmíněné Hranice.

Dopravně se Až nachází na přerušené železniční trati z bavorského Oberkotzen do rovněž bavorského (Řezna) Regensburgu, autem je nejsnáze dosažitelná po německé dálnici A93. Jediné, co můžeme říci k její geografické poloze, co je opravdu trvalé a neměnné, je to, že Až se nachází v pohoří Smrčiny (německy Fichtelgebirge) v nadmořské výšce 666 m n. m.

Historicky se Až nachází v regionu Ažsko (něm. Arschland), což bylo dříve Šebsko (něm. Eghaland).

---

Ve znaku Aže jsou tři prdele ryby.

Dějiny

Až má dějiny. Údajně se tu kdysi vyskytovali Slované, ale k tomu nejsou žádné písemné dokumenty (protože staří Slované byli negramotní), takže to celé může být výmysl nějakého patologického panslavisty.

Teprve příchodem Němců začínají skutečné dějiny. Až ovládali loupeživí rytíři Najperkové, později Zedwitzové, kteří pro Ažsko vydobyli postavení téměř samostatného státečku, přičemž nejednou vyplenili Cheb a jiná města. Když se rozhodli na svém území zavést protitestantismus nikdo jim v tom nemohl zabránit a tak byl ažský luteránský farář v příštích staletích takový malý papež – byli mu podřízeni faráři ve čtyřech okolních vesnicích.

Zásadním přelomem je období osvícenství. Císařovna Marie Terezie pod pohrůžkou jistého násilí vůči Zedwitzům připojila Až k Bohemii a ještě navíc k Chebsku, což musela být pro ažské dvojnásobná potupa. Nejspíše však sama ani nevěděla, kde až Až je. Přesto však Až patřila jakoby více k Německu. Snad všichni významní Němci té doby Až mnohokrát navštívili, nejvýznačnějším z nich byl Johann Wolfgang von Goethe, Češi sem pochopitelně žádní nejezdili.

Ježto Goethovo literární dílo nebylo k jídlu, museli se obyvatelé Aže živit něčím užitečnějším. Proto se naučili spřádat konopná vlákna a zavedli textilní průmysl. Ještě že nikdy neslyšeli slovo „urbanismus“, to by si nemohli továrny postavit šikovně přímo ve městě. A jestli nezemřeli, byli šťastní až do smrti.

V roce 1945 si nějaký Edvard Beneš vymyslel, že Ažští jsou Sudetští Němci a ještě k tomu nacisti, a tak se všichni zdejší protestanti museli vystěhovat. Tím byla dokonána rekatolizace, na kterou si ani Habsburkové netroufli. V tomto období rekatolizace vyhořel také evangelický kostel (r. 1960), zatímco katolický stojí dodnes. Namísto toho, aby se Až ponechala přírodě, bylo tam nastěhováno nové obyvatelstvo. Aby však nic nepřipomínalo německou luteránskou minulost, byla většina města zbořena a postaveny paneláky. Také byl v Aži postaven pomník rudoarmějcům, nejspíš jako dík za to, že se městu nikdy ani nepřiblížili.

Další změny nastaly po roce 1989. Většina staveb ve městě byla nabarvena na růžovo, bez ohledu na to, zda se jednalo o noční kluby, továrny, školy, školky, obchody, paneláky, cokoliv. Za peníze z evropských fondů byl na náměstí postaven kruhový objezd, takže současná Až již dosáhla civilizační úrovně 21. století.

Pamětihodnosti

• Evangelický kostel – vyhořel při „rekonstrukci“ v r. 1960, zbořen 1987
• Radniční náměstí – všechny domy kromě radnice zbourány, nyní vkusně upraveno jako park
• Socha J. W. Goetha – marně jsme ji hledali na náměstí
• Evangelická škola – spadla kolem r. 1950
• Pomník Friedricha Schillera – zvandalizován
• Pomník Theodora Koernera – zničen
• Pomník Friedricha Ludwiga Jahna – ukraden do sběrných surovin
• Pomník císaře Josefa II. – nezvěstný od r. 1967
• Starý zámek – zbořen
• Nový zámek – zbořen
• Bavorské nádraží – demolováno r. 1968
• Hraniční přechod – zrušen po vstupu do Schengenu
• Ažské komíny – vysoké komíny, které již zdaleka ukazují směr do Aže i bez GPS, demolice očekávána v příští pětiletce, neboť GPS již bude mít každý

• 

  Ažské komíny

• 

  Na východ od Aže začíná Azie

• 

  Typický obyvatel Aže

Obyvatelstvo

Ač je to překvapivé, v městě žijí i Neromové, možná dokonce tvoří i výraznou většinu obyvatelstva. Čím se tam mohou živit, není zřejmé. Také místní vietnamská komunita je velmi nepočetná, vzhledem k malému odbytu sádrových trpaslíků.

Jedna z několika škol. Toto je například nejnovější super moderní budova Gymnázia nápravného zařízení Zřícenina.

Školství v Aži

V Aži je mnoho škol, některé z nich jsou ještě z dob Marie Terezie, jiné snad z doby vysídlování původních obyvatel.

• 1. ZŠ – ul. Základní Okruhová - místním nářečím Základní Romská, dříve gymnázium, proto také přezdívka "Gymnázka"
• 2. ZŠ – ul. Šutrová - snad někde u úřadu, nebo u Penny marketu
• 3. ZŠ – ul. Hlavová - tam nahoře směrem jako ven z Aše, přesný popis by byl náročný, neboť se v okolí kromě pár nízkých domů nenachází nic důležitého (ani sběrna, což je vzhledem ke zvýšenému počtu Romů překvapivé)
• 4. Zvláštní a Pomocná škola - ul. Studentská, nikoliv ul. Dementní, jak je v několika nesprávných publikacích
• 5. Gymnázium nápravné zařízení Zřícenina - postaveno nejspíše z bývalé věznice, všech šest, nebo sedm budov má v sobě tolik azbestu, že kdyby se exportoval na východ, třeba do Číny, byli by nám vděční ještě po několik staletí

Okolí

• Hranice v Čechách (Ross­bach) – Toto město uzmulo Aži všechny geografické primáty zmíněné v úvodu. Navíc má evangelický kostel, který nevyhořel. Hranice mají kvalitní železniční spojení s Aží i se zbytkem světa (vlak jezdí jednou denně). Hraničtí novousedlíci mají bohatou fantazii, co se týče geografických názvů, takže zde můžeme vidět turistický rozcestník s těmito údaji: Hranice, hranice – 0,5 km / Hranice – 2 km / Hranice, jiná hranice – 4 km / Trojmezí 5 km / Trojmezí, trojmezí 7 km.
• Podhradí (Neuberg) – V roce 1910 měla obec 3000 obyvatel. V roce 2010 má 30 obyvatel. Z toho plyne, že v roce 2110 bude její populace činit 0,30. V obci je zřícenina hradu, trosky horního zámku a zbytky dolního zámku. Kdysi Neuberkové ovládali Až, později Ažští ovládali Neuberk, v roce 1990 se obec osamostatnila a vzájemné vztahy jsou, jak doufáme, korektní.
• Hnusná u Aže (Ekelbach bei Arsch) – nejzápadnější (nejzapadlejší) obec v Čechách.
• Goethova skalka – objevil ji J. W. Goethe v lese, kam se před ním nikdy nikdo neodvážil, asi 50 kroků od silnice, když potřeboval na malou. Nazývána též Rommersreuthské Švýcarsko (nebo nějak podobně).
• Pramen Bílého Halštrova – kdyby se tak nejmenoval, každý by si myslel, že ta řeka se snad jmenuje Weise Elster, neboli Bílá Straka.
• Hajzlov (Häuslau) – musí projet každý, kdo do Aže jede z Františkových lázní nebo odkudkoli z vnitrozemí.
• Nelibá (Unliebenstein) – uvádíme ji jenom proto, aby výčet obcí bývalého Ažska byl kompletní. Stejně nebude.
• Selb – město západně od Aže si pro sebe založil jistý Heinrich Selb (Jindřich Se), což byl vzdálený bratranec královny Semiramis.

Citát

„"Při své dovolené v Karlovarským kraji jsme se rozhodli, že se chceme podívat na to nejzápadnější město v Česku. Příjemný pocit z jízdy. Taková krásná silnice, jaká vede z Chebu do Aše, na Moravě ani neexistuje. První, co nás zaujalo při příjezdu do Aše, byla obstarožní šlapka, o kterou by si žádný normální chlap ani kolo neopřel. A pak všude hafo morgošů. Na náměstí u zříceniny Prioru jsme to na kruháči otočili a rychle zpět. Vyžilá šlapka tam ještě stála a jestli neumřela, tak tam stojí až dodnes."“

- Nejmenovaný Moravák mluvící celkem obstojnou češtinou

Co se nevešlo jinam

• Ažský adresář a telefonní seznam, který vám asi bude k ničemu

Tento článek může obsahovat výsledky vlastního výzkumu!

To je ale moc dobře, protože vlastní výzkum zaručuje faktickou správnost, kterou často nespolehlivé nebo lživé zdroje neposkytují.