Vincent van Gogh

„

Nejlepším způsobem jak poznat Boha, je co nejvíce se napít.

—Vincent van Grogh

“


Vincent van Grogh
Biografické informace
Pohlaví	muž
Barva očí	skelná
Vlasy	mastné
Narozen	30. března 1853, Zundert
Úmrtí	dle některých pramenů stále žije
Rodina	bratr Téo
Povolání	majitel destilérky
Zajímavosti
1	výrazné ucho

Vincent van Gogh, vlastním jménem Vincent van Grogh, (1853 - ????) byl nizozemský vlastník světoznámého lihovaru a zakladatel uměleckého stylu pop-artu. Byl jednou z největších osobností své doby a je dnes pravděpodobně nejznámější postavou nejen nizozemské historie. Grogh dokázal vystavět v relativně malém časovém intervalu deseti let zhruba stovky svých filiálek po celé Evropě. Alkohol vyráběný v Groghových závodech byl ceněn především ve vyšších vrstvách společnosti. Za života se však van Grogh nedočkal výraznějšího uznání. Poté, co se stáhl z veřejného života, však jeho sláva stoupala závratnou rychlostí zejména u velmi sociálně slabých, a to díky 1. světové válce a hospodářské krizi, kdy cena destilátů enormně klesla.

Dětství a mládí[editovat | editovat zdroj]

Van Grogh se narodil 30. března 1853 v holandském Zundert do velmi chudých poměrů. Otec byl alkoholickým knězem, matka nezaměstnanou povětrnou mlynářkou. O čtyři roky mladší bratr Téo později popisoval Vincenta jako chlapce s upřeným nepřítomným pohledem občas proťatým záchvaty halucinací s bílými myšmi a hmyzem. Často si prý třel suchá ústa kapesníkem, někdy až do krve.

V letech 1869 - 1878 spolu s bratrem Téem fáral v komunitě belgických horníků do dolů. Nepobíral přitom žádnou mzdu, ani o ni nežádal. Dokonce i když jej steiger v roce 1878 vykázal pro nedostatek kopáčských znalostí z hornické pospolitosti, van Grogh ještě dalších 6 měsíců tajně docházel do šachty kutat uhlí.

V této době van Grogh začíná prvně experimentovat s alkoholem. Kradl horníkům příděly cukru, z nichž pak svařoval rumu podobné lihoviny. Ty pak exportoval především do Anglie, Holandska a Dánska. Nutno poznamenat, že se nesetkaly s valným úspěchem.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

V roce 1880 uposlechl Vincent van Grogh výzvy svého bratra a začal se lihovarnictví věnovat naplno. K objevení patrně jeho nejslavnějšího nápoje se váže známá historka. Když jednou Vincent rozléval čerstvě vydestilovaný rum do hrnků, nevšiml si, že v jednom z hrnků má jeho bratr Téo uvařenou vodu na citronový čaj (Téo totiž trpěl chronickou bronchytidou). Bratr si čaj s rumem osladil, usrkl a vyskočil ze židle. Okamžitě dal ochutnat i Vincentovi. A tak van Grogh uzřel, že konečně pronikl do tajů výroby alkoholických nápojů.

Sortiment Groghových závodů

Grogh dal tak zřejmě jméno jednomu z nejznámějších alkolických pití. V češtině zlidovělé grog, je odvozeno z nesprávné výslovnosti jeho holandského jména, tedy [van chroch].

V roce 1885 odjíždí i s Téem do Paříže, kde otevírá svoji první fabriku. Jeho největšími odběrateli groghu byli Edgar Degase, Camille Pissarro, Émile Bernard, Henri de Toulouse-Lautrec a především pak Paul Gauguin. Obchod se úspěšně rozrůstal, ovšem Téo začal propadat hříšnému životu pařížských ulic, což vyústilo v to, že Vincent van Grogh Paříž roku 1888 opouští a usazuje se v Arles. Otvírá svou stou pobočku v nedalékém, 600km vzdáleném, Cordeville.

Groghův alkohol, natolik oblíbený ve vyšších vrstvách, dobývá Evropu, ovšem nespokojený van Grogh chce uspět především u chudého lidu, z kterého původně pocházel. V Arles tak přemýšlí, jak vtěstnat grogh do běžného života prostého lidu. Jako první na světě tak objevuje reklamu a kouzlo marketingové kampaně. Pokládá základy uměleckému směru pop-art. Začíná s lidově známým Náš zákazník, náš pán, které se zaměřuje především na kupující. V dalších propagačních akcích jsou ve středu jeho zájmu sny obyčejných lidí (především pak kampaň Moře groghu), jiné dávají důraz na všední život ve spojitosti s groghem (Před prácí, po práci, i v práci). Nezapomíná ovšem ani na agitaci u budoucích zaměstnanců (známí Jedlíci brambor, kde se snažil nalákat nové pracovní síly na příděly alkoholu a brambor, z kterých vařil grogh). Na reklamních plakátech se také objevují celebrity té doby, zvláště je u van Grogha oblíben doktor Gachet (toho času hvězda hry Sněhurka a sedmero trpaslíků, kde si střihnul svou patrně nejznámnější roli trpaslíka Doktora).

Hvězda pařížských divadel "doktor" Gachet na reklamním plakátu Vincenta van Grogha

Roku 1889 navštěvuje van Grogha v Arles Paul Gauguin. Sděluje Groghovi, že opouští Francii a odjíždí na Tahiti bez lahve groghu. Rozhodl se nenakupovat alkohol od van Grogha a natrvalo abstinovat. Na to Vincent van Grogh pronese svou památnou větu:

„

Tak dlouho se chodí s džbánem pro vodu, až se ucho utrhne

—Vincent van Grogh jako reakce na Gauguinovu abstinenci

“

A provokativně si před Gauguinem uřízne ucho (podle Gauguinovy verze si však Vincent uřízl ucho proto, aby s ním něco vygumoval na své rozdělané kresbě, protože zrovna neměl po ruce gumu). Znamená to konec jednoho velkého přátelství.

Na podzim roku 1889 dochází ke katastrofě ve výrobně v Cordeville. Z budovy uchází několik hektolitrů groghu, zamořuje životní prostředí a neblaze působí na pracovníky a místní lid. V ruinách fabriky umírá 30 zaměstnanců na otravu alkoholem. V radiánu kilometru od místa neštěstí pak ztráty na životech jdou do stovek. Van Grogh je psychicky zničen, reklamní kampaň v troskách, spotřebitelé se od něj odvrací.

V roce 1890 odchází z veřejného života. Datum úmrtí je neznámé, stejně jako jeho hrob. Některé prameny tvrdí, že je neustále živ, v každém doušku červenohnědé tekutiny, nesoucí jeho jméno. Jiní soudí, že jeho hrob se nalézá v kavárně v Arles pod kulečníkovým stolem. Nechal se tam prý uložit, balzamovaný v litrech rumu, s kterým začínal.

„

Smutek potrvá navždy. Žízeň ne.

—Téo van Grogh o bratrově odchodu

“

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

V roce 1887 začala rakousko-uherská společnost Luhatschowitz plnit láhve pitné vody, kterou van Grogh používal jako surovinu pro svůj destilát. Na jeho počest jí dává společnost jméno Vincentka. Téhož roku se vyvezlo 160 000 ks lahví o obsahu 1,5 l.