Breathariánství
Breathariánství (z inglyšského breath - dýchat; vyslov [bres]) je myšlenkový a filosofický směr (nikoliv náboženství) založený na myšlence, že člověk může žít jen z toho, že bude dýchat. Vzniklo v Indii v době, kdy to ještě sedm let nebyl samostatný stát; podle českopedistických lží v Skopčácku o 17 let dřív.
Chcete-li se pobavit a ne se jen dozvídat nové užitečné věci, podívejte se na heslo Breathariánství na české Wikipedii. |
Historie[editovat | editovat zdroj]
Breathariánství založil roku 1940 ve svých 11 letech indický duchovní Prahlad Jani, a to jako nábožensko-filosofický směr založený na hladovění a údajném příjmání potravy od bohů a bohyň, založil tím nejstarší odnož breathariánství, zvanou Božské breathariánství. Od té doby několik mnoho dalších vzniklo.
Odnože, větve a ramena[editovat | editovat zdroj]
Za více než třičtvrtě století samozřejmě vzniklo několik různých odnoží breathariánství, zde jsou uvedeny ty nejvýznamnější:
- Božské - Podle vyznavačů tohoto směru člověk přijímá energii a potravu od boha, bohyně nebo skupiny božstev. Jedná se o nejstarší směr, založil jej roku 1940 Prahlad Jani.
- Židovsko—romské - vzniklo za druhé světové války v koncentračních táborech; zdrojem potravy má být židovsko-křesťanský Bůh nebo plynová komora. Zaniklo roku 1945.
- Vesmírné - energie má proudit z vesmíru. Jeho zakladatelem je Aštar Šeran, vznik se datuje do roku 1995. Nyní jde o směr s nejrychleji rostoucím počtem uznavačů.
- Přírodní - Energie má proudit ze všeho živého. Rok založení není znám, stejně jako jméno zakladatele; existuje podezření, že je tento směr starší než všechny ostatní.
Výhody[editovat | editovat zdroj]
Podle vyznavačů tohoto náboženství je jeho vyznávání zdraví prospěšné. Po více než dvou měsících jeho přísného dodržování už člověk nemá hlad ani žízeň, netrpí nemocemi a nic ho nebolí.