Vodní pistole
Zbraň, známá jako vodní pistole, je dílem vynálezce Fudžimi Naguleho a světlo světa spatřila na území starého Žaponského císařství, v období válčících prefektur a odkazuje na ni i Sun-Zu ve svém dílě Umění Války.
Evoluce vodní pistole[editovat | editovat zdroj]
Starší model vodní pistole stříká vroucí stlačený dihydrogenmonoxid. Tuto verzi používala Žaponská císařská armáda, poté Čínská císařská armáda a následně tento desing převzali němečtí zbrojáři a vypracovali návrh na novou verzi, později známou jako model MkII.
Moderní modely MkII vodní pistole fungují na principu extradikce předehřáté vodíkové plazmy z hlavně pomocí silných elektromagnetů. Vzhledem k energetické náročnosti byly bateriové články umístěny na oslovi, případně pro lepší pohyb v poli na pomocníkovi jedoucím na bicyklu vedle střelce. Moderní modely používali němečtí Stormtroopeři (sturmtruppen) v první světové válce, Nacistická Waffen-SS a Japonská císařská armáda ve válce druhé. Uvedené mocnosti pomocí této více vyspělé technologie úspěšně napadly pevninskou Čínu, která stále používala starší model, ale zato vlastnila více vojáků.
Po vyhlášení bezpodmínečné kapitulace Žaponského císařství byly moderní vodní pistole zakázány pro přílišnou brutalitu Ženevskou úmluvou.
Další varianty[editovat | editovat zdroj]
S konceptem vodní pistole pracoval i Sovětský svaz, ale kvůli nedostatku dihydrogenmonoxidu v tekuté formě byl použit led. Aby byl výkon zbraně srovnatelný s japonským modelem, bylo třeba k tandemu střelec-nosič baterií přidat ještě pohůnka s přenosnou mrazničkou národního podniku Jakutsk. Tříčlená jednotka však byla z logistického hlediska velmi náročná a to zejména proto, že nosič mrazáku neustále brblal a loudal se.
Obdobný případ zhatil plány na alžírskou variantu, která používala namísto sloučeniny vodíku a kyslíku močovinu. Močonosič obvykle podlehl dehydrataci ještě před prvním vymočnutím zbraně.
Vodní pistole v dněšní době[editovat | editovat zdroj]
V dnešní době se zdokonalené modely vodní pistole používají v Airsoftu. Tyto modely mají sice demontován ohřívač dihydrogenmonoxidu a namísto něj používají stlačený luštěninový vzduch, ale i tak existuje nenulová šance na zranění či zabití a proto musí hráči celou dobu mít nasazenou potápěcí masku.