Mrazák

Související informace obsahuje Regál Osvěta©

„Jsem nad věcí.“

- Lednička o mrazáku

Mrazák je zařízení, ve kterém je zima. A to dokonce větší zima, než v lednici. Pokud se globálně oteplí, budeme potřebovat víc mrazáků.

Tento článek nemá skoro nic společného s článkem Mrazík. To je dobře, kdyby byly stejné, nebyl by důvod, aby se jmenovaly jinak.

Typy mrazáků

Zděšený majitel mrazáku právě odhalil, že mu doácí skřítci žerou maso.

Je několik typů mrazáků a všechny jsou určeny k uchovávání. Odlišnosti nastávají až tehdy, když chceme vědět, co přesně má ten který mrazáček uchovávat. Do většiny z nich se dává k uchování jídlo, protože neuchovalé jídlo je jídlo nepoživatelné a fujovaté. Horší je to s nápoji, zvláště se nedoporučuje dávat do mrazáku pivo, protože by láhev mohla řízením prapodivných temných sil prasknout a drahocenná zlatavá tekutina by se vylila. Z odlišných, ale také značně nepříjemných důvodů se nedoporučuje ani vylitou zlatavou drahocennou z mrazáku vylizovat, zvlášť ne za použití vlastního jazyka.

Používáme-li mrazák pro účely uchovávání jídla, je možné, že se nám tam nastěhují domácí skřítci, kteří tam pak žerou zmrzlé maso. Také si staví primitivní iglů a miniaturní sjezdovky. Jelikož nejsou skřítci klasifikování jako jídlo (nejste-li Číňan), není dovoleno je používat jako náhradu za sežrané maso.

S humanoidy uvnitř ale souvisí druhé nejčastější použití mrazáků - na uchovávání lidí. Od úsvitu věků totiž lidstvo provází utkvělá představa, že v budoucnosti bude možné vyléčit veškeré nemoci a oživit mrtvé, a z tohoto důvodu se vždy snažili postarat se o to, aby zůstali po smrti pěkně někde vcelku a bylo je tak možné v budoucnu oživit. Nikdo se samozřejmě nezamyslel nad tím, kdy ta budoucnost přijde, ani kdo by chtěl mít planetu plnou oživených mrtvol z dávnověku.

Prvopočátky mrazáků

Poprvé se mrazáky pokusili vyrobit staří Egypťané. Šlo jim jen o druhé užití, tedy o uchování mrtvol, díky dvěma sklizním v roce nebylo v Egyptě nikdy nutno uchovávat potraviny. Se stavbou mrazáků byly samozřejmě problémy, především proto, že v Egyptě nikdo nevěděl, co je to zima, natožpak led a mráz, svůj podíl trablí ale přinesla i neznalost elektřiny, která by mrazáky poháněla. Není proto divu, že první mrazáky byly obrovské neefektivní stavby (z nějakého důvodu, patrně kvůli směrem nahoru rostoucí lenosti, jehlancovité) postavené z ohromných kamenných bloků.

Mrazáleum v Halikarnásu

Vývoj pokračoval ve starověkém Řecku, ani jejich mrazáky ale nebyly nijak zvlášť funkční, i když kupříkladu takové Mrazáleum v Halikarnásu to odtáhlo až na jeden z divů světa.

Později se upustilo od pokusů využít mrazáky k uchování lidí a začalo se soustředit na potraviny. K tomu sloužily mrazáky falešné (místnosti a skříně naplněné ledem, který pomalu tál a mrazil tak ostatní věci uvnitř), až po později vynalezené mrazáky pravé (skříňka poháněná elektřinou, s tajuplným zařízením uvnitř). Nutno podotknout, že falešné mrazáky si vyžádaly spoustu obětí na životech, jelikož jejich vlastníci se snažili led získat rozřezáváním zamrzlých řek.

Vrchol mrazáků

K uchovávání lidí se vrátilo až Rusko 20. století. Oba předpoklady - vynález elektřiny a mrazivé zimy - zde již byly splněny, a tak se stalo, že byl mrazák pro uchovávání lidí konečně úspěšně vynalezen. Kvůli nemalým prostředkům nutným k vybudování a udržování mrazáku se však mrazivé pocty uchování na věčnost dostalo jen jedinému člověku - soudruhu Vladimíru Iljiči Leninovi.