Myšionáři

Myšionáři byla kacířská křesťansky orientovaná sekta žáků mistra Krysaře z Hamelin, která se pohybovala zejména na území Německa, Evropy a na Africkém pobřeží Guinejského zálivu. Zanikla při razii v Togu, kterou proti nim podnikly roku 1920 Československé legie při při přejímání této země do své koloniální správy.

Žáci mistra Krysaře

Mistr Krysař přitáhl koncem 13. století do Hamelin a jakmile tam vyhubil krysy, nedostal zaplaceno. Zapískal tedy na svou kouzelnou příšťalku a odvedl za trest z města děti, které už nikdo nikdy neviděl. Nezaplatili - tak si vzal odměnu sám. Zavřel děti do jeskyně a vychoval z nich své žáky. Ti se naučili od něj všechny důležité dovednosti při hubení krys, ale bohužel také dovednosti určené k hubení lidí. Krysařovi žáci a jejich následovníci pak museli uprchnout z Německa, poněvadž kromě inkvizice se dostali i do hledáčku ochránců zvířat a výrobců přípravků k hubení hlodavců.

Úkol před emigrací

Myšionáři, neustále pronásledovaní, se po dlouhé roky až do počátku 19. století snažili zbavit Evropu krys. Po celou dobu doufali, že jednou, až bude slavnostně vyvěšena tabulka: „Zde byla zastřelena poslední krysa,“ budou se moci vypravit do Afriky a zbavit ji krysy obrovské. Tam také chtěli přenést své náboženství na tamější domorodce, kteří ještě nebyli v novověku zastiženi katolizací a vůbec evropskými vlivy. Myšlenka odejít tam je lákala zejména proto, že v Africe neřádila inkvizice.

Hubení pomocí nemocí

Myšionáři stáli například za tím, že vyvinuli Černou smrt. Hledali tak novou metodu, jak vyhubit krysy pomocí cíleně šířeného onemocnění. Bakterii, která onemocnění dýmějového moru způsobuje, naučili napadat blechy. A ty pak měly napadnout krysy. Bohužel však zjistili, že na krysu, jakožto dalšího přenašeče, mor nefunguje. Jaký údiv pak na Myšionáře zapůsobilo, že v několika letech následujících vymlátila Černá smrt ve starém světě miliony lidí.

Topení nejen hlodavců

Další novinku začali Myšionáři praktikovat budování rybníků. Zkrátka přišli do kraje, obestavili semeniště hlodavců hrází, napustili vodu a krysy utopili. Někde zatopili celé hektary, například rybníky Svět a Rožumberk vypovídají o velkém krysím pohřebišti, které zůstává skryto pod jejich hladinou. V rybníkách však končily i vesnice, ležící na územích zamořených krysáckou havětí. Na Pardubicku se dokonce stalo, že v rybníku skončila vesnice Perníkov i s obyvatelstvem, které si vyhubení krys objednalo, takže Myšionářům neměl kdo zaplatit.

Jedy pro krysy malé i velké

Myšionáři za svou éru vynalezli mnoho účinných jedů. Dokonce v některých městech vznikaly celé alchymistické dílny, které chrlily do prodeje jednu jedovatou látku za druhou. Sám císař Rudolf II. hostil ve svém sídle v Praze nejlepší alchymisty z celé Evropy, z nichž ti nejlepší patřili k sektě Myšionářů. Myšionářské výrobky však často byly natolik účinné, že dokázali skolit i hlavu státu. Myšionáři obávajíce se stíhání i světskou mocí museli zanechat svého bádání, čímž způsobili úpadek alchymie. Nedostatek mágů vedl k vědecké revoluci v Evropě.

Nevinná pastička

Ačkoli pastička na myši je známá až od konce 19. století, inspiraci jejím systémem přejali vynálezci od středověkých mučících nástrojů, které stvořili právě Myšionáři. Původně je konstruovali v podobě malých modelů jako předlohu pro řemeslníky. Výrobci nějak nepochopili účel, pro něž měli být přístroje použity. Kacířské bratrstvo vyvinulo i gilotinu, která se spustila při uvolnění pojistky umístěné pod kouskem sýra. Tento nástroj bohužel objevili za Velké francouzské revoluce v jedné z Myšionářských opuštěných dílen.

Napoleon přítelem Myšionářů

Myšionáři zkoumali krysy také fyziologicky. Povedlo se jim zjistit, že vyhledávají suché teplé prostředí a příliš jim nesvědčí chladné podnebí. Také objevili, že s výbuchem velkých sopek obvykle klesne klima, úroda se nerodí, krysy nemají co žrát a chcípají ve velkém. Byli to právě Myšionáři kdo se svými tajnými trhavinami stáli za výbuchy vulkánů, z nichž vzešlo ochlazení způsobené mračny prachu a neprůchodností slunce. Následovala neúroda, hladomor, zima. Kvůli výbuchu sopky Laki na Islandu došlo k tak velké neúrodě, že zbídačení rolníci ve Francii popravili svého krále. Asi z hladu. Jiná sopka, Tambora, ačkoliv vybuchla na druhém konci světa, zasypala Anglii sněhovou přeháňkou uprostřed léta, rok po jatkách u Waterloo. Že by Bonapartovi přátelé přichystali odvetu?

Zhoubu krysáků zachránili Valaši

Zatímco Napoleon byl donucen kapitulovat zbraněmi, podařilo se nakonec myšáky utlumit nasazením silného konkurenta. Myšionáři vyšlechtili potkana obecného natolik dobře, že v 18. století postupně vytlačil krysu obecnou. Poslední krysáci v Českých zemích se udrželi pouze u Vizovic a i jinde v Evropě potkani vítězili na plné čáře. Myšionáři tedy zanechali Evropu zamořenou potkany s báječným vědomím, že se jim podařilo odkrysit celý světadíl. V cestě do Afriky již nebránila žádná překážka.

Josef Švejk - nejslavnější Myšionář

Záhadným způsobem po odchodu Myšionářů vzrostl počet obyvatel Evropy a světadíl v jejich nepřítomnosti stanul na ekonomické špičce. Záhadologové se přou, jestli s kacíři náhodou neodešla veškerá pitomost, nebo jestli se s nimi nevypravili i předci Josefa Švejka, a návrat jejich potomka pak vedl ke světové válce.

Misie v Africe

Myšionáři se v Africe vyznamenali. Nejenom, že zde hubili krysy obrovské, dokonce se i podíleli na sledování situace s krysami v Evropě skrz špiony. V předvečer sarajevského atentátu pravděpodobně vyslali do Evropy agenta Josefa Švejka, poněvadž k nim dolehli jasné signály, že se krysa obecná začíná pomalu vracet po březích Labe do Čech. Josef Švejk však našel zalíbení v uniformách vojáků Rakouska-Uherska a místo tažení proti krysám se vydal bojovat za císaře pána. Pravděpodobně po válce vybreptal tajemství Myšionářů nové Československé vládě, která toho starého českého austrijáka za tuto informaci zprostila popotahování pro „až přehnané příchylnosti k císaři pánu“.

Razie v Togu

Myšionáři, obávající se rozmáhajícího se katolicismu v Africe, se během první světové války stáhli do německé kolonie Togo. Když se Čechoslováci dozvěděli, že tam hubí krysy obrovské, které se ve válce používali pro jejich intelekt jako hledače min, rozhodli se udělat razii. Přes Atlantik právě proplouvaly legie do vlasti, udělaly tedy malou odbočku do Guinejského zálivu v Africe. Zátahy proběhly na podzim roku 1920.

Odměnou za zlikvidování sekty Myšionářů s rodokmenem až do 13.století dostalo Československo původně německé Togu do své správy, ačkoli jej už v té době spravovali Francouzi a Britové. Versailleská mírová smlouva míní a legie činí, tak kdo by jim odporoval? Snad jedině Myšionáři...

---

Reference: