Jánošík

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání


Juraj Janosik.jpg
Slovakia Terchova 13.jpg

„Bohatým bral, a chudým... taky... já taky“

- Andrej Babiš

„Legendu o Jánošíkovi, ktorý bojoval proti sociálnemu útlaku, môžu národu vziať len duchovní bezdomovci alebo národní ignoranti“

- Robert Fico

Juraj Jánošík, maďarsky Júray János Ík nebo také Ištván János Üg, česky Jiří Janoušek, byl známý slovenský zbojník (= terorista). Podle marxistických historiků šlo o levicového národního hrdinu, který bojoval za sociální jistoty a prosperitu utlačovaného slovenského pracujícího lidu. Alternativní teorie českých šovinistů doslova říká, že Ištván Jánošík byl maďarský Žid, Jánosz Üg. (Místní zastupitelstvo obce Těrchová odhlasovalo za šíření této protislovenskonárodní lži na svém území trest smrti.). Důležité neplést si jej s králem Jurem I. Jánošíkem.

Život (podle tradičního podání)[editovat | editovat zdroj]

„Já sa dám ke zbojníkom
stanu sa ich tajomníkom“

- Jan Vodňanský

„Bohatym brať a na chudé srať“

- Jiří Jánošík


Narodil se roku 1688 v Terchové. Chtěl se stát knězem, ale jeho otec měl hrozně malý důchod. Rozhodl se, že bude bojovat proti nespravedlivým nadřízeným a vládcům. Seznámil se se zbojnickou bandou, kterou vedl známý Janko Hraško. Porazil ho v souboji a stal sa kapitánem. Najprv začal pašovat do Polska kuličky na hraní (slovensky marmance). Později však začal pašovat erotické časopisy, čímž se proslavil. Zanedlouho s tím však přestal a začal se svojí bandou zbojničit. Přepadával jen bohaté, protože chudí nic neměli. Podle některých pověstí okradl i Helenku Vondráčkovou a dokonce i Chucka Norrise. Loupil asi 2 roky a téměř všechen lup sponzorsky věnoval své dědině (část si samozřejmě nechal). Zeměpáni, náčelníci policejních sborů a celé Maďarsko ho nesnášeli a ustavičně se ho snažili chytit. Vypsali na něho odměnu. Jeho chycením pověřili ozbrojence, kteří se nazývali pinďúri. Nakonec byl chycen v Plzni.[1]

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Avšak pokusy chytit ho vždy skončily špatně, protože Jánošík měl houfnici. Každý pokus skončil masakrem. Jednou se jim to však podařilo. Jeho frajerka (v skutečnosti to byla maďarská agentka) ho zavolala do krčmy. Tam mu protivná ježibuába pod nohy hodila marmance,(= akási šlichta) které předtím pašoval do zahraničí. Upadl (podle některých pověstí se strepal, zmrdal alebo zdrbal) na zem a jeho kamarádi (ve skutečnosti pinďúri), se na ňho vrhli. Byl postaven před slobencký zemcký súd a odsouzen k trestu zmrdi. Trest byl vykonán roku 1713. Po jeho zmrdi sa vedení bandy chopil Igor Matovič a banda si dala název SNS.

Juraj Jánošík v československé historiografii[editovat | editovat zdroj]

V 50. letech dvacátého století se octli českoslovenští historici na křižovatce (možná to byl kruhový objezd). Moudrá strana a vláda je nabádala, aby se zabývali předevšim moderními dějinami, aby psali poutavé příběhy o dělnickém hnutí, osvobození českého a slovenského národa od fašismu a o tom, jak se kalila ocel. Období Temna se měli vyhýbat. Pokud se některý historik chtěl přesto zabývat dějinami pozdního feudalismu, byly k dispozici dvě povolené osobnosti. Čeští a moravští historici se mohli zabývat životem a dílem J. A. Komenského.

Slováci, protože žádnou takovou osobnost neměli (navzdory slovenskému původu některých Komenského předků a několika jeho pobytům na území Horních Uher), museli vzít zavděk osobností Juraje Jánošíka. Bibliografie československé historie z těch let proto obsahuje samostatné podkapitoly "J. Á. Komenský" a "Juraj Jánošík", každá zahrnuje mnoho desítek položek ročně.

Proto by se mohlo zdát, že všechno z Jánošíkova životopisu je již objasněno, mnohé věci však tehdejší slovenští historici a muzejníci objasnit nemohli, nebo byly tehdejším režimem zatajeny. To se týká i následující doposud neznámé kapitoly z Jánošíkova mládí.

Neznámá epizoda z Jánošíkova mládí[editovat | editovat zdroj]

NationalGuardMissileDefenseLogo.PNG

Mezi Slováky usazenými v USA se již delší dobu proslýchalo, že v Bílém domě visí veliká olejomalba znázorňující právě Juraje Jánošíka. Na vlastní oči se o tom mohli přesvědčit, když George W. Bush pozval zástupce slovenských krajanských spolků na recepci u příležitosti vstupu Slovenska do NATO. Při tom spatřili plátno neznámého amerického malíře 18. století v plné jeho kráse a velikosti (320 * 320 cm). Na obraze stojí, hrdě vzpřímen, mladý a krásný zbojník v typickém oděvu tatranského bači, s nabitou předovkou chrání proti útočícímu mimozemskému objektu planetu Zemi, na jejímž povrchu se rýsují obrysy severoamerického kontinentu jakožto výspy svobody a demokracie (kupodivu je na malbě znázorněna i Kuba).

kokot! To je absolútne! To by to nenamaloval hoci ani Milan Knížák! pronesl údajně jeden z členů delegace. Nyní se již může prozradit, že Slovensko smí být hrdé na velký čin svého rodáka: Juraj Jánošík stál u zrodu americké protiraketové obrany, dávno předtím, než Spojené státy vůbec dosáhly nezávislosti na Velké Británii, nebýt něj, možná by byly dodnes pouze britskou kolonií.


Související[editovat | editovat zdroj]



Exploze bomb.jpg
Terorismus
Al-GebraAl-KáidaAl-LidlEtaHamasIslámský státIslámský stát v TeplicíchMOAOSATálibánUsámova říšeUsama bin LadinKarel LobotómJásir ArafatAnders BreivikEliášův oheňJánošíkVojislav KalašnjikovJesuis CharlieRovnost, volnost, brněnstvíKOPRAN.Š.L.Camper-StrikeSASZákon o terorismu