Sociální síť

A pak že chodit na sociální sítě není nad to být v přírodě

„Přišel jsem z budoucnosti tě varovat, že se zasnoubíš s totálním idiotem. Tak co tuto životní chybu přeskočit a začít chodit se mnou?“

- Z Tinderu

Sociální síť je systém na záchranu sociálně vyloučených, licencovaný vládou. V Česku licence na provoz sociální sítě uděluje Ministerstvo práce a sociálních záležitostí. Existuje mnoho organismů sociálních sítí, e mezi ty nejpopulárnější patří Facebook, Twitter, Instagram, Google Plus, Tiktok, Snapchat, Tinder či Wikipedie.

Princip[editovat | editovat zdroj]

Cílem systému je poskytnout jedincům záchrannou sociální síť těsně předtím, než se ocitnou zcela na dně, a umožnit jim začlenit se do společenského života aspoň virtuálně, když už toho v danou chvíli nejsou schopni ve skutečném životě (ať už je to důvodu krizové situace nebo kvůli sociálně znevýhodňujícímu prostředí). Různé sociální sítě jsou zaměřeny na různé sociálně slabé menšiny:

Facebook na sociopaty
X (twitter) na politiky a novináře
Instagram na dyslektiky a cizince
LinkedIn na personalisty a uživatele produktů Microsoftu
Google Plus na autisty
Wikipedie na uživatele drog a bezdomovce
Powerpoint over email na důchodce závislé na internetu
Transparentní účet na příznivce Miloše Zemana

Záchranná sociální síť poskytuje pacientům základní služby jako je skupinová terapie, zooterapie či chráněné bydlení, ale především jim podle algoritmů stanovených psychiatry a lékaři dávkuje kontakt se světem tak, aby zůstali chráněni ve své sociální bublině před nepřátelským vnějším prostředím.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První sociální síť na našem území byla zavedena za vlády Marie Terezie a zaopatřovala obecní blázny. Tehdejší Idiotenpatent (1771) garantoval každému registrovanému obecnímu bláznovi možnost a povinnost korespondenčně komunikovat s ostatními blázny z téhož kraje prostřednictvím zemského úřadu, který bláznům poskytoval pero a papír a zajišťoval, aby vzniklé negramotné čmáranice správně kolovaly. Jakožto nejstarší sociální síť si Zemský úřad pro blázny získal značný vliv a často se transformoval do jiné podoby, např. úředníci a blázni z Prahy společně v roce 1789 založili Krameriovy c.k. vlastenecké noviny, první ryze české noviny. Obsah se prakticky nezměnil.