Brusný papír

Brusný papír, staročesky šmirgl, hejslovácky šmirgeľ je divoký a drsný druh papíru.

Kmen šmirglovníku určený ke zpracování. Všimněte si dutiny uprostřed - drobnost zrna již překročila schopnosti rozpoznání lidským okem.

Historie

Brusný papír objevil ve středu, krátce po půlnoci léta Páně 1712 nezletilý Jan Smirk, rodák z Rýmařova , když se pokusil vylést na vrcholek stromu, neuvidí-li v dáli světlo, za kterým by se s Marií Smirkovou mohli vydat, aby našli cestu z lesa, kde je napospas životu bez internetu zanechal jejich otec. Respektive při velmi bolestivém slezu dolů, což bylo jen pár vteřin po objevení světelného znečištění z jakési podivné můtě .

Mladý Smirk si totiž k rozhlédnutí nevědomky vybral šmirglovník obecný (slovensky šmirgľovník obyčajný), lat. scrabus scrabus , z jehož borky se papír dodnes vyrábí. Objevitel ovšem nejprve musel vyřídit nějaké záležitosti s místní seniorkou a akutním diabetem a ke stromu se vrátil až po několika letech, kdy si nechal říkat Jana a mluvil vysokým hláskem.

Odřezanou kůru stromu poté prodávala za účelem odstraňování vytetovaných jmen exmilenek a exmanželů, zahlazování vulgárních latrinálií v kadibudkách a jako toaletní papír pro mezinárodní štafetový závod drsňáků.

Výroba

Jemnost Smirkova papíru se udává v počtu zrn na čtvereční centimetr , přičemž platí, že čím nižší číslo, tím víc to škrábe. Podle tohoto měřítka se dá odhadnout, že hrubost jedna je stovka hřebík, podpažní jamka zralé ženy cca 30 a dětská, neopruzená zadnice cca 10.000.

Nejjemnější šmirgl se vyrábí ze středu kmene poraženého šmirglovníku, přičemž směrem k borce hrubost hrubne. Záleží též na výšce kmene, protože nahoře je borka jemná, ale jak sjíždíte rozkrokem dolu , index bolesti kvadraticky stoupá. Šmirglovník je tedy pečlivě nakrájen, rozbalen, rozarchován a posléze distribuován zpravidla letecky do místa spotřeby.

Výroba je navýsost ekologická, odpadu je naprosté minimum a to se ještě používá na cyklostezky v parcích, aby tam nejezdili lidé na kolečkových bruslích. Drobnou nevýhodou je totální destrukce samotného stromu, přičemž pokácený strom neobrůstá výmladky, ale výstarky a ty jsou již navždy hrubé. Na servání starého nátěru z ropného tankeru nebo poškrábání manželčiných zad ovšem bohatě dostačují.

Vzhledem k neustále narůstající ceně šmirglu (stromy rodu scrabus ubývají a ani na bruntálsku jich už není dost) se prostý lid uchyluje k domácí výrobě. Populární je výroba brusného pruhu při odložené výměně slipů - tzv. skrtátko, které je ovšem chabou náhražkou a rychle ztratí brusnou schopnost.

Využití

Narozdíl od obyčejného kancelářského papíru, který vás tak maximálně řízne, že vykrvácíte jako podsvinče, šmirgl kouše, drásá a škrábe. Aby toho nebylo málo, také odírá, dře a narušuje pokožku. Přirovnáme-li tedy kancelářský papír s popovou hudbou, šmirgl je crossover Skrillexe a Sepultury. Jedná se tedy o věc užitečnou, která nalézá uplatnění všude tam, kde je potřeba něco nebo někoho odrbat. Nebo když je třeba odstranit povrchovou úpravu, aby bylo možné udělat novou povrchovou úpravu či jiné podobné povrchní činnosti s tím spojené.

Brusný papír se v lepších rodinách používá jako toaletní papír. Dosahuje se tím očisty, depilace a bělení análu jedním tahem. Opravdoví drsňáci šmirgl používají na otření nádobíčka po koitu.