Timur a jeho parta
Timur a jeho parta je souhrnné označení pro dynastii středoasijských turkicko-mongolských sovětských vojevůdců a krutovládců.
Timur[editovat | editovat zdroj]
Timur Lenk, zvaný též Tamerlán pocházel z prostých poměrů. Jak stoupala jeho kariéra usoudil, že by bylo dobré, kdyby se prohlásil za potomka Čingischána. To ve Střední Asii není nic divného, vzhledem k tomu, že Čingischán znásilnil vše, co mělo pochvu. Tak se stalo, že Timur zdědil Čingischánovo vojenské nadání, jeho krutost a ovšem i jeho libido.
Timur byl chromý, což mu však nebránilo procestovat v sedle koně půlku Asie. On tam však necestoval jen tak, jako turista, etnograf či obchodní cestující, nýbrž jako dobyvatel. I když podobně jako turisté si ze svých cest odvážel suvenýry, které pak, jako etnografové, vystavoval v muzeu v Samarkandu. Tak se stalo, že půlku Asie vyplenil, zatímco Samarkand značně obohatil. Proto mu jsou Uzbeci dodnes vděční.
Jeho nejznámější tažení vedla do Indie, kde vyplenil Dillí a nechal povraždit 17 miliónů lidí (toto skóre překonal až Hitler), do Persie, proti Zlaté Hordě a do Turecka (nedal si pokoj ani v požehnaném věku 66 let). Připravoval pak ještě tažení do Číny, ale toho se již nedožil.
Jeho parta[editovat | editovat zdroj]
Za členy jeho party je možno považovat celou řadu osobností. Nejprve to byli jeho spoluválečníci, kteří „jenom plnili rozkazy“. Dále jeho potomci, kteří vládli různým středoasijským státům, Persii či Mughalské říši.
Své následovníky však našel i v moderní době. Sovětští pionýři zakládali v době Stalinismu zejména ve středoasijských sovětských republikách „Timurovy party“, v nichž se učili krutosti hodné Tamerlánových následníků.
O Hitlerovi již byla řeč. Sice nebyl asi Tamrelánovým potomkem (nebo se o tom neví), ale byl jeho následovníkem co do počtu obětí. Totéž platí i o Stalinovi, Maovi a Pol-Potovi, kteří kromě počtů obětí následovali Timura i ve způsobu vlády.
Na Českopedii se píše, že sovětský antropolog Michail Michailovič Gerasimov provedl 19. června 1941 Tamerlánovu exhumaci, což uvolnilo prokletí, na jehož základě Hitler napadl Sovětský svaz. Když byl o rok později Tamerlán znovu pohřben podle islámského ritu, způsobilo to vítězství u Stalingradu. Sice to není pravda, ale mohla by být. Vědecký tým Necyklopedie k tomu dodává, že 19. 6. 1941 se narodil Václav Klaus, takže ten jistě může být považován za člena Timurovy party, což jistě dokládají i jeho prosovětská stanoviska.
Když už je tu řeč o Gerasimovi, jiný Gerasimov, Valerij Vasilijevič coby náčelník generálního štábu ruské armády vedle válku na Ukrajině. Také si, spolu s Putinem, Šojguem, Kadyrovem a dalšími dělá nárok na to být součástí Timurovy party. Co se týče krutosti, o tom není sporu, nicméně co se týče vojenských schopností, Timurovy úrovně nedosahují.