Volební právo v Česku: Porovnání verzí

Volební právo je historicky spjato s demokracií, která vznikla ve starém Řecku a znamenala tzv. vládu lidu. Lidem však byli míněni pouze svobodní občané – muži, kteří do společnosti něco vkládali (daně) a tudíž dostali právo volit. Tato správná myšlenka se ve světě udržela až do konce 18. století, kdy se poprvé začalo volební právo rozšiřovat na všechny muže, až nakonec ve 20.století přešlo postupně různých zemích i na ženy. Tím byla narušena hlavní zásada, že volit, a tudíž podílet se na rozhodování, jak naložit s vybranými veřejnými prostředky, má pouze ten, kdo dostatečně přispívá do společné kasy, z které jsou poté tyto prostředky rozdělovány. Předpokládalo se, že v rodině vydělával pouze muž, proto volební právo jen mužům. Nástupu všeobecného volebního práva pro muže využili ve svých myšlenkách Marx s Engelsem, když v roce 1848 formulovali a vydali svůj Komunistický manifest, neboť považovali demokracii za špatnou a domnívali se, že je lepší jí nahradit diktaturou přijatelnou pro masy a nazvali jí komunismus. Zneužili tehdy nejnovějších poznatků společenských věd, že v každé společnosti je zhruba polovina osob, kteří jí nic nepřinášejí, chtějí ale od ní maximum získat a snadno se dají ovládnout a vymýšleli jak tuto skupinu využít pro své zvrácené myšlenky. Protože Marx byl sice zvrácený, nebyl ale hloupý (ve škole měl dokonce jedničku z kreslení),[[Soubor:Zlý_kapitalista_uchvacuje_dělnickou_třídu.jpeg‎|thumb|Zlý kapitalista uchvacuje nebohou dělnickou třídu - nakreslil 12ti letý Karl Marx ]] bylo mu jasné, že všichni se nemohou mít stejně dobře, brzy však přišel na to, že společnost lze uspořádat tak, že téměř všichni se budou mít stejně špatně, což je pro cílovou skupinu na kterou se zaměřil vyhovující. Již v roce 1847 (31.dubna) napsal Marx Engelsovi dopis, kde.tuto myšlenku rozvedl a poeticky takové osoby a příští voliče svých chimér charakterizoval: