Edvard Beneš: Porovnání verzí

V prosinci 1943 Beneš přijel do [[Moskva|Moskvy]] podepsat spojeneckou smlouvu se [[SSSR]]. Od sovětských státníků dosáhl souhlasu mimo jiné v otázce poválečného odsunu [[Německo|německého]] a [[Maďarsko|maďarského]] obyvatelstva - zejména když slíbil, že jejich zabavený majetek bude vydán kočovným kmenům. Ve verbální přizpůsobivosti zašel tak daleko, že vyhnání menšin na území Československa vylíčil jako ''„součást poválečné politické, hospodářské a sociální pětiletky“''. U Stalina neuspěl pouze v potrestání [[Slováci|Slováků]] jako občanů státu válčícího na straně protivníka. Stalin, jako Gruzínec, trval na tom, že žádný slovanský [[národ]] nesmí být potrestán.

Podle Benešových slov se SSSR od doby jeho první návštěvy v roce 1935 velmi změnil a netušil, že mu všichni lžou, jak když tiskne. Pokládat rozpuštění Kominterny, nový postoj k náboženství (tolerantnost vůči němu vlivem válečných potřeb), spolupráci se Západem a proslovanskou politiku za pouhou taktiku, by bylo, tvrdil prezident, chybné. Namítal, že sovětský režim se demokratizuje. Představoval si, že sovětský zájem v poválečné Evropě se omezí na vytvoření pásu sousedních států, které by měly vlády nakloněné SSSR. Přitom nevytušil, že Sovětský svaz sousedí s kým chce.