11
editací
Pelzlova Teorie: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
(Založena nová stránka: == Pelzlova teorie == náhled|250px|vpravo| Pelzlova teorie ustanvuje novou, čtvrtou, složku vesmíru. Vesmír se skládá ze čtyř slože…) |
Bez shrnutí editace |
||
|
[[Soubor:Pelzlovina.png|náhled|250px|vpravo|]]
Pelzlova teorie ustanvuje novou, čtvrtou, složku vesmíru. Vesmír se skládá ze čtyř složek, Temná energie (asi 74%), Temná hmota (asi 22%), Hmota (asi 4%) a Pelzlovy částice (asi 0,000000000000000000002), laicky řečeno Pelzlovina. Jako většina teorií se také pelzlova teorie vyjadřuje pomocí
*'''1. Pelzlovina se neskládá z atomů, ale z pelzlových částic.'''
*'''2. Pelzlova částice nemá antičástici.'''
*'''3. Pelzlova částice není elektronegativní'''
== Pelzlova částice ==
[[Soubor:Plz.png|náhled|vpravo|]]
Existují dva druhy pelzlových částic, kladné (pelzloidy) a záporné (pelzlony). Každý pelzloid má elektrokapacitu asi 2,857142857 pezlonu. Základní pelzlův prvek je Pelzlium s jedním +p a třemi -p. Svým naplněním -p se řadí do první skupiny Pelzlových prvků (nasycené částice). Hmotnost Pelzloidu (+p) je přesně 0.3 ag (attogramů), hmotnost -p je 0.00000004 ag. Proto se dá říct že Pelzlovina je neobyčejně hustá látka.
== Oggyho Tabulka Pelzlových Prvků ==
Pelzlovy prvky lze třídit do tří základních skupin dle jejich -p kapacity. První skupinou jsou nasycené prvky (Po vyčíslení +p kapacity zbývá 0,01 do 0,3, nebo -0.01 do -0,3), vyznačují se svou jadernou stabilitou a tudíž je velmi těžké přimět je k Pelzlově konverzi. Druhá skupina jsou Prvky nenasycené neboli nestabilní (Po vyčíslení +p kapacity zbývá od 0,3 do 0.7 nebo -0,3 do -0,7), vyznačují se rychlou Pelzlovou konvezí s jinými látkami. Třetí skupinou jsou takzvaně dokonale nasycené látky, za normálních podmínek jsou superstabilní a téměž nikdy nepodlehnou Pelzlově konverzi.
Exituje také zvláštní formy Pelzlových částic, kterým bylo ubráno nebo přidáno -p, tím vznikají látky podsycené, nebo přesycené (příležitostně superpřesycené nebo superpodsycené).
== Pelzlovo záření ==
Dosud byly pozorován čtyři druhy pelzlova záření
*1. Pelzloidové (alfapelzlovo) záření
*2. Pelzlonové (betapelzlovo) záření
*3. Dipelzlonové (gammapelzlovo) záření
*4. Elektromagnetické Pelzlovo (Deltapelzlovo) záření
První tři druhy záření nejsou příliž nebezpečné, prochází totiž pevnou hmotou a zanechávají minimální otisk. Deltapelzlovo záření je ovšem velice nebezpečné, díky jeho vlnové délce (113.79 fm (femtometrů)) je účinné jen na krátkou vzdálenost. Jeho účinky jsou však pro lidský organismus devastující, také mohou vyvolat iluze nebo halucinace.
| |||