Brněnská tuba: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Brněnská tuba (editovat)

Verze z 3. 12. 2012, 20:28

Odebráno 13 661 bajtů ,  3. 12. 2012
Obsah stránky nahrazen textem „Ervinpospisil je dementní infantilní hovado, které smrdí, a naschvál maže dobré články!“
(Zrušena verze 98298 poživatele 90.177.104.178)
(Obsah stránky nahrazen textem „Ervinpospisil je dementní infantilní hovado, které smrdí, a naschvál maže dobré články!“)
Ervinpospisil je dementní infantilní hovado, které smrdí, a naschvál maže dobré články!
{{Podobné|Brněnské metro}}
 
[[Soubor:Tuba-jako-galaxie.jpg|thumb|Brněnská tuba se vyvinula do tvaru tříramenné levotočivé spirální galaxie]]
== Vznik Brněnské tuby ==
 
V zásadě existují tři relevantní [[teorie]] vzniku [[Brno|brněnské]] tuby:
*''[[Evoluce|teorie evoluční]]'',
*''teorie kreativistická'' a
*''teorie pragspermie''.
 
[[Soubor:Prametro.jpg|thumb|Walt Disney se mýlí, pokud se domnívá, že v moravistánském prametru se pila [[hopsinky|hopsínková šťáva]].]]
 
''Evoluční teorie'', které se v Necyklopedii budeme ponejvíce držet, předpokládá, že Brněnská tuba se vyvinula z [[Moravstán|moravistánského]] [[Prametro|prametra]]. Postupnými evolučními [[krok]]y dospěla do současného tvaru tříramenné levotočivé spirální galaxie (každé ze tří ramen se ještě rozvětvuje na dvě odstupující distální větve) okolo centrální [[Černá_díra|černé díry]]. [[Vědecký_tým_Necyklopedie|Vědci Necyklopedie]] předpokládají, že se celá soustava brněnské tuby otáčí kolem černé díry rychlostí [[Pí|3,1415926535897932384626433832795]] milionu let na méně prvou. Protože nyní tvoří spirální ramena přibližně tři čtvrtiny otočky, dovozuje se stáří brněnské tuby na 2356194,4901923449288469825374596 let.
 
''Kreativisté'' naopak opírají svou představu původu o předpoklad ''inteligentního plánu'' podle něhož byla brněnská tuba následně vykrtkována a postavena. Existenci [[IQ|inteligentního]] plánu kreativisté dokládají tezí, že toliko inteligentní tvůrce (podle různých kreativistických škol buď delfín, nebo termití královna) by dokázal naplánovat stanice a [[Tunel|tunely]] tuby příhodně na místo, na němž později vzniklo [[Člověk|lidské]] sídlo zvané [[Brno]]. Jednotlivé kreativistické školy se ovšem neshodují v názoru, zda následné lidské osídlení lokality meziříčí (Mezopotámie) řek [[Zvratka|Zvratky]], Sviňavy a ponorného veletoku Ponávky vzniklo v důsledku ražby brněnské tuby, nebo nezávisle na ní. Shodnou odpověď ovšem nalézají na otázku, kdo před lidským osídlením lokality podle inteligentního plánu tubu razil: „No přece [[Tunelování|tuneláři]] [[Bohemia|cajzlovští]]!“
 
[[Soubor:Brno1.jpg|thumb|Každé ze tří ramen se dělí na dvě distální větve. Celá galaxie brněnské tuby rotuje kolem centrální černé díry.]]
 
Konečně musíme pro úplnost zmínit i v celku okrajovou (marginální) ''teorii Pragspermie''. Zastánci této hypotézy se domnívají, že brněnská tuba byla vyhloubena v [[Prágl|Praze]] a do [[Brno|Brna]] následně již hotová přenesena. Stavbu brněnské tuby (nazývané v dialektu pražských deklasovaných vrstev „''Metró''“) na území [[Praha|Prahy]] přičítají ohledům na moravistánskou [[Soud|zákonnost]], konkrétně nutnosti ochrany životního prostředí v Brně během stavby.
 
== Unikátní technické řešení ==
 
[[Soubor:Horni_tuba.jpg|thumb|Horní tunel slouží osobní dopravě.]]
[[Soubor:Dolni_tuba.jpg|thumb|Dolní tubus je pro nákladní a poštovní přepravu a příležitostně jako drenáž.]]
Brněnská tuba má pro každý směr jízdy dvě koleje umístěné vertikálně nad sebou ve dvou různých [[Tunel|tunelech]]. V horním tubusu jezdí soupravy osobní dopravy, v dolním nákladní a poštovní vlaky, jejichž provoz by dle zjištění necyklopedie mohl být ještě efektivnější, kdyby mělo město [[Brno]] poněkud větší [[Zelný_rynek|pěší zónu]]. Kreacionisté tvrdí, že nemohlo být plánováno inteligentním plánem, aby vůbec žádná stanice brněnské tuby nebyla v pěší zóně, naopak, dolní tubusy měly prý sloužit k zásobování [[Zelný_rynek|pěší zóny]] [[Zboží|zbožím]], jakož i k odvozu materiálu a odpadů z města. Podle nás evolucionistů jsou ovšem spodní tubusy nákladní dopravy vývojovým rudimentem. Důkaz evolučního původu tuby spatřujeme pak mimo jiné v podobnosti konstrukce tuby s mikroskopickou strukturou dělícího vřeténka a buněčných mikrotubul. Zastánci Pragspermie naopak nalézají shodu mezi konstrukcí brněnské tuby a mikroskopickou stavbou bičíku [[Sperma|spermie]], přičemž tvrdí, že pohyb vlaků v brněnské tubě a pohyb bičíku spermie spočívá na témže [[Fyzika|biofyzikálním]] základě.
 
Necyklopedie zjistila, že mimo poštovní a nákladní dopravy se spodní tubus osvědčuje i jako ''drenážní systém''. V minulosti se do soustavy brněnské tuby několikráte provalila [[Voda|voda]] ze [[Zvratka|Zvratky]], Sviňavy, z brněnských kanalizačních [[Kanalizace|stok]] a dokonce i z ponorného veletoku Ponávky. Díky spodním tubusům nikdy nedošlo ke komplikacím v osobní dopravě. Během zimy 2008/2009 dokonce brněnskou tubou vytekl prakticky celý Prýgl, aniž to kdokoliv zpozoroval, jen v létě 2009 pak nepremávala [[Sinice|sinicová]] výletní větev modrého ramene tuby. Pravdou je, že do spodních tubusů proteče jisté množství vody prakticky vždy, když vlak za stanicí Port [[Brněnská_přehrada|Prýgl]] vjíždí nebo opouští podvodní část trasy (viz obrázek).
 
== Stanice a [[Tunel|tunely]] ==
 
===Centrální [[Tma|černá]] díra===
má nepravidelný hexagonální tvar. Je tvořena spojnicí stanic:
 
*''[[Teorie_křivých_přímek|Čára]]'' (Kupodivu není na [[Česko|české]], nýbrž na Joštově ulici u [[Ústavní_soud|Ústavního soudu]])
*''Moravské nám.'' (též [[Moravistán|moravistánské]] plac)
*''Rola'' ([[Brněnské_hlavní_nádraží|hl. nádraží]])
*''Kometááá'' (nedaleko haly Rondo)
*''[[Starobrno|Pivec]]'' (Starobrno, též Mendlák) a
*''Obilňák'' (tato stanice leží ve skutečnosti pod Špilberkem, jak se může přesvědčit každý, kdo na hradním nádvoří skočí do studny. Je ovšem tak hluboko, že eskalátor ústí na povrch až na [[Porod|Obilňáku]], nedaleko [[Úřad|úřadu]] ombudsmana).
 
===Severozápadní spirální rameno===
[[Soubor:Stanice_slovanak.jpg|thumb|Stanice Slovaňák]]
Rameno (v plánu vyznačeno [[Modrá_totalita|modře]]) počíná ve stanici ''Port [[Brněnská_přehrada|prýgl]]'' jako [[Radim Uzel|uzel]] spojující podvodní větev zvanou ''[[Sinice|Vyhlídka na sinice]]'' s větví ''Grand prix'', kudy ovšem nejezdí [[Pendolíno|žádné vlaky]], ale zdivočelé motocykly.
Rameno dále pokračuje stanicemi ''[[ZOO_Brno|ZOO]]'', ''Komec'', ''VUT'' (tunel vede pod Palackého vrchem), ''Slovaňák'', ''[[ČD]] Lesná'', ''[[U_Pavouka|U Pavouka]]'', a ''[[Ministerstvo pro pozitivní diskriminaci|Bronx]]'' ([[křižovatka]] [[Bratislava|Bratislavské]] a [[Francie|Francouzské]] ulice). Do černé díry rameno ústí ve stanici ''[[Brněnské hlavní nádraží|Rola]]''. Vlaky pak dále pokračují [[Pohlcovač_tmy|černou dírou]] do stanice ''Kometááá'', odkud odbočí na východní spirální rameno.
 
===Východní spirální rameno===
Rameno (v plánu [[Barvy|vyznačeno]] červeně) počíná na ''[[Hospoda|Velké Klajdovce]]'', pokračuje přes stanice ''[[Konečné řešení vinohradské otázky|Vinohrady]]'', ''Malá Klajda'' k ''[[Zemědělství#Traktor|Zetoru]]'', kde přibírá větev (nyní nefunkční, což je v Brně zvykem) ze stanic ''[[ČD]] [[Latina|Slatina]]'' a ''[[Brněnské_meždunárodné_letochodiště|Airport]]''. Rameno dále pokračuje do stanic ''Cvokhaus'' (Húskova ulice v Černovicích), ''Zvonec'' (ÚAN Zvonařka) a ''[[Nové_brněnské_nádraží|Nová rola]]'' (touto stanicí vlaky pochopitelně bez zastavení projíždějí). Do [[Temná_díra|černé díry]] ústí toto rameno brněnské tuby ve stanici ''Kometááá'', a vlaky dále pokračují černou dírou stanicemi ''[[Starobrno|Pivec]]'' a ''Obilňák'', aby ve stanici ''Čára'' odbočily na sever, tedy na jižní, nejdokonaleji spirální rameno brněnské tuby.
 
===Jižní spirální rameno===
Rameno (v plánu vyznačeno [[Zelená|zeleně]]) počíná ve stanici ''Centrálka'' (Ústřední [[Smrt|hřbitov]]), v níž přijímá větve z předměstí: [[Prágl|Západní příměstská]] větev vede z [[Pražské_metro|pražského metra]], z trasy C (Chodov), [[Rakousko|jižní příměstská]] větev vede z [[Vídeň|Wiener]] U-bahn, linky U-6 ze stanice [[Komunistická strana Floridy|Floridsdorf]]. Jižní spirální rameno brněnské tuby dále pokračuje stanicemi ''Kremačka'' (krematorium), ''[[Pobyt_v_nemocnici|Špitál]]'' (FN Bohunice), ''[[Škola|Kampus]]'' (Masarykovy univerzity), ''Rivec'' (Riviéra v [[Brno-Pisoárky|Pisárkách]]), ''Koleje [[Víno|Vinařská]]'', ''[[Brno_-_Monte_Bú|Monte Bú]]'' (Hvězdárna Kraví Hora), ''[[Hospoda|Šelepka]]'' a stanicí'' Lužánky'', aby toto jižní rameno vyústilo ze severu do černé [[Přesunovač_děr|díry]] ve stanici ''Čára''. Vlaky dále pokračují černou dírou přes stanici ''Moravské nám. na [[Brněnské_hlavní_nádraží|Rolu]]'', odkud odbočí na východ na ''[[Romové|Bronx]]'' a dále pokračují severozápadním spirálním ramenem.
 
== [[Jízdní řád]] ==
 
Vlaky brněnské tuby jezdí pravidelně v odstupu 60 [[Čas|vteřin]] denně 24 hodin 7 dní v týdnu tedy 365 dní v roce, jen v přestupných letech jezdí 366 dní v roce. [[Temná_díra|Černou dírou]] jezdí krátká okružní linka zvaná ''[[Kruhový_objezd|Ryngl]]'', objíždějící 6 stanic černé díry proti směru hodinových ručiček stále dokolečka dokola, což mají odborově neorganizovaní [[Řidičský_průkaz|piloti souprav]] brněnské tuby za [[Trest_smrti|trest]] (odboráři v popisu [[Dělba_práce|práce]]).
 
V opačném smyslu rotace, po směru hodinových ručiček, zajišťují jízdu černou dírou soupravy přijíždějící z jednotlivých spirálních ramen, než se na další přestupní stanici opět odpojí. Piloti brněnské tuby tak nejezdí stále jednu trasu, nýbrž objíždějí celou soustavu tuby, což mají za odměnu (odboráři slíbeno do budoucna). Tímto způsobem [[Pojednání_o_práci|odměňování pilotů]] brněnské tuby se výrazně snižují již tak nízké provozní náklady. Mimo to jsou všichni piloti (odboráři i odborově neorganizovaní) brněnské tuby [[Robot|roboti]].
 
== Cestovní [[Peníze|tarif]] ==
 
[[Soubor:Tuba_a_saliny.jpg|thumb|Brněnská tuba vůbec nekonkuruje [[Bojová_šalina|šalinám]]!]]
Brněnská tuba nebyla, není a nebude součástí IDS JMK (Integrovaný dopravní systém jihomoravského kraje). Jednak je pod [[Země|zemí]], takže se na ni nedá přímo přesednout, za druhé jezdí v tak krátkých [[Zdroj_času|intervalech]], že nemá smysl uvažovat o přípojích, a konečně si není možno ani zakoupit [[Šalinkarta|přestupní jízdenku IDS]], neboť brněnská tuba je úplně [[0|zadarmo]].
 
Protože z [[Windows|oken]] vagonů není pod zemí nic vidět, vyvinuly se z [[Windows|oken]] během evoluce dotykové displeje plné placených [[Reklama|reklam]]. Jak cestující během jízdy rozklikávají jednotlivé reklamní bannery, vydělávají tím na provoz brněnské tuby.
 
Mnozí [[Člověk|cestující]] nechtějí ovšem dobrovolně klikat na displeje, ale evoluce si vždy nějak poradí. Díky tomu ve vozech brněnské tuby během vývoje zakrněla všechna držadla pro stojící pasažéry, takže cestující se nemají čeho držet a jak sebou souprava malinko, malilinko hází (zvláště při rozjezdu a brzdění: zrychlení soupravy 0 --> 100 km v hodině 3,14 vteřiny, zrychlení 100 --> 0 km/h -3,14 vteřiny) cestující padají a hledajíce rovnováhu se opírají o dotykové panely v oknech a tím klikají na reklamní bannery.
 
Podle [[Přepravní průzkum|průzkumu Necyklopedie]] si však dosud žádný z cestujících brněnskou tubou nikdy nekoupil vůbec žádné [[Zboží|zboží]], na které viděl reklamu v tubě. Pšššt. [[Google]] o tom neví, takže provoz brněnské tuby je [[Peníze_a_budoucnost|ekonomicky zajištěn na 10 tisíc let]] dopředu.
 
== Hlavní výhody brněnské tuby ==
*Díky kosmicko-mikroskopickobuněčné struktuře [[End|nevede]] [[nic|odnikud]] [[Nekonečno|nikam]], lze tedy cestovat [[Paradox_nekonečna|odkudkoliv]] [[Konec|kamkoliv]].
*Na rozdíl od [[Kurvítko|technokratického]] „severojižního diametru“ (viz externí odkaz) nesleduje trasu tradičních povrchových cest, takže si nekonkuruje s [[Městská_hromadná_doprava|povrchovou dopravou]]. Současně tak nepřetahuje povrchové dopravě její cestující („neulevuje“ jí), takže nejezdí nikdy přeplněná.
*Naopak, hrdě a odvážně podkopává kdejaký vršek, který v [[Brno|Brně]] stojí v cestě dopravy ([[Brno_-_Monte_Bú|Monte Bú]], Palačák, Žluťák, Špilas, Hády ...), a tím cestujícím zkracuje cestu na místa, kam nechtěli.
*Je naše.
 
== Externí odkazy ==
*[http://www.lidovky.cz/metro-v-brne-cyf-/ln_noviny.asp?c=A101210_100006_ln_noviny_sko&klic=240304&mes=101210_1 Zcala marginální teorie Pragspermie]
*[http://www2.brno.cz/index.php?nav02=89&nav01=88&nav03=1509 Severojižní diametr je technokratické řešení]
 
<gallery>
Soubor:Tuba-profil.png|Schéma profilu brněnské tuby prozrazuje její unikátní řešení.
Soubor:Pragspermie.jpg|Stoupenci hypotézy pragspermie ovšem nalézají podobnost mezi stavbou brněnské tuby a mikroskopickou strukturou bičíku spermie.
Soubor:Mikrotubul.png|My, evolucionisté, však dobře víme, že vývojovým předobrazem stavby brněnské tuby je obecná struktura mikrotubulu, kupříkladu cílie nebo centriolu.
</gallery>
 
{{Krtek v zemi}}
{{Regál Doprava}}
 
[[Kategorie:Dopravní stavby]]
[[Kategorie:Brno]]
Fialaj
97

editací

Citováno z „https://necyklopedie.org/wiki/Speciální:Mobilní_rozdíl/126993“

Navigační menu