139
editací
mBez shrnutí editace |
|||
== Prezidentem ==
Tomáš Garrigue Masaryk se stal téměř doživotním [[Prezident Česka|prezidentem]] nově vzniklé republiky. Byl téměř tak starý jako císař [[Franta Pepa Jednička|František Josef I.]] (narodil se 7.3.1850, zatímco Franta Procházka o dvacet let dřív a tak ho někteří historikové považují ještě dnes spíš než Redlicha považují za otce T.G.M.), takže přechod od monarchie k republice nebyl pro lidi zas takový šok. TGM také stejně jako císař, jezdil na [[dvounohý kůň|koni]] a připravoval založení prezidentské dynastie. Jenže do toho se vecpal [[Edvard Beneš]] a tak syn Jan Masaryk dosáhl pouze postu [[ministerstvo zahraničí|ministra zahraničí]]. Masaryk byl velkým přítelem [[Adolf Hitler | Adolfa Hitlera]], se kterým ho spojoval židovský původ. Hitler na ním často jezdil do Lán a několikrát v lánské oboře ještě s bratry Čapkovými hráli kanastu. TGM také po sobě nechal pojmenovat Masarykovo nádraží v [[Praha|Praze]] (do té doby se jmenovalo Státní nádraží),později přejmenované na Masarykovo nádraží [[Václav Havel | Václava Havla]] univerzitu v Brně a úplně nový kubistický most přes Vltavu v Praze (tady se název Masarykův neudržel, stejně jako Masarykovy domovy a Masarykovy sady tamtéž, kde ho trumfnul Thomayer). Jako sportovec si přisvojil velký stadion na Strahově, kolej v Dejvicích, okruh v Brně, prezidentskou cenu ve Velké Chuchli, stříbrný pohár pro vítěze hokejové extraligy a kolóniu bankových úradníkov v Košiciach. Podle očitých svědků Masaryk v Duchcově u viaduktu osobně střílel do dělníků (spolu s ministry Černým a Slávikem), zejména německého původu. Šéf jeho politického odboru Dr. Josef Schiezel k němu pak přivedl učitele tělocviku Konráda Henleina, aby T.G. Masaryk po rozhovoru mezi čtyřma očima rozhodl zda má být zakázána "populární" Sudetoněmecká strana. Verdikt prezidenta Osvoboditele byl "tuto stranu nerušit".
[[Soubor:Masaryk4.jpg|400px|right]]
|
editací