Jaromír Štětina: Porovnání verzí

Po absolvování základní [[škola|školy]] přešel na [[Střední kopáčská škola|Střední kopáčskou školu]], kde také vstoupil do [[KSČ|Komunistické strany Československa]]. [[Student|Studium]] ho moc nebavilo, mezi oblíbené předměty patřila pouze [[somrovací výchova]]. Přihlásil se též do revolučního hnutí za [[mužská práva]]. Byl spolupracovníkem amerického vyslance [[Komunistická strana Floridy|Komunistické strany Floridy]]. Později začal studovat [[Čunkova univerzita|Čunkovu univerzitu v Praze]], kde se seznámil se sovětskou studentkou [[Zoja Kosmoděmjanskaja|Zojou Kosmoděmjanskou]]. Věnoval se teorii [[Socialismus s nelidskou tváří podle Jana Berwida-Buquoye|socialismu s nelidskou tváří]] a se [[Zdeněk Jičínský|Zdeňkem Jičínským]] se zabýval zdokonalením [[Ústavní soud|Ústavy ČSSR]]. Cestoval často do [[SSSR]], kde navštívil několikrát [[Moskva|Moskvu]], [[Rádio Jerevan|Jerevan]] či [[Prdelsk]]. Na svých cestách se seznámil s [[Kalašnikov|Michailem Timofejevičem Kalašnikovem]] a [[Kostěj Nesmrtelný|Kostějem Nesmrtelným]]. Díky [[BAM|Bajkalsko-amurské magistrále]] navštívil i sovětské vojenské základny na [[Sibiř]]i a [[Aralská poušť|Aralskou poušť]]. V jednom z neoficiálních moskevských gay klubů však však zažil velké zklamání z tvrdého odmítnutí jistého Ivana Vladimiroviče a tento zážitek silně formoval jeho pozdější vztah k Rusku a Rusům obecně. Byl externím spolupracovníkem [[Česká televize|Československé televize]] jako dramaturg soutěže Zlatá mříž. V ní byla třetí cena cesta do míst, kde byl ve vyhnanství [[Lenin|Vladimír Iljič Lenin]], druhá cena byla cesta do [[Novoperdelkinskotěrkenskaněvskoje-Nevyslovitelnoje|míst]], kde ani Vladimír Iljič ve vyhnanství nebyl a první cena byla [[smrt|cesta za Leninem]]. Po sovětské okupaci [[Československo|Československa]] nejprve vystoupil z [[KSČ]] a pak vstoupil do [[StB]], kde jako konfident dostal krycí jméno Plavec.