Pták jarabák: Porovnání verzí

Pták jarabák (Avis iarabis), někdy také nesprávně přezdívaný jako "ptáček zpěváček", na Slovensku známý pod svým názvem "vták jarabý" patří mezi nejznámější [[Karel Gott|pěvce]] střední a [[Brno|východní Evropy]], přestože je mnoha [[člověk|lidmi]] považován již za [[Smrt|vymřelého]]. Jeho domovem je střední Evropa (území jeho přirozeného výskytu z [[Penis|malé části]] zasahuje i do východní části Evropy). V současné době jde o kriticky ohrožený druh, v minulosti [[Morgoš|hojný]] a vyskytující se v blízkosti lidských obydlí, později často chován v zajetí. Nyní přísně chráněný, v Čechách a na Slovensku je naposledy v roce 2009 zaznamenáno celkem max. 10 hnízdících párů.

Tento druh pochází původně z území dnešní České republiky, kde je jeho výskyt přesvědčivě doložen již od dob středověku. Bohužel, s nástupem humanistické a raně biedermeierovské společnosti došlo k [[Maso|masivnímu]] odchytu těchto pěvců, což mělo ve svém důsledku destruktivní účinky na jejich celkovou populaci, z níž se do dnešní doby zachoval jen [[Zblo|nepatrný zlomek]]. Tito známí ptáci byli ode dávna loveni především z důvodů kulturních a folklórních. Jsou totiž proslulí především svým typickým "tralala" s drobnými obměnami typu "ná-naná" a nezaměnitelnou schopností věrně napodobovat zaslechnuté melodie. Od 17. století se obyvatelé Čech a Moravy pokoušeli tyto ptáky domestikovat. Důsledkem této činnosti bylo kromě drastického snížení jejich počtu ve volné přírodě také výrazné obohacení české lidové písňové tvorby. Byli to právě ptáci jarabáci ([[Německo|německy]] Die Frülingslagvögel), kteří dokázali české lidové písně vždy obohatit svými [[Michal David|trylky]] a zastřešit celou nesourodou hudební kompozici do určité formy (srov. např. s texty českých koled a dalších lidových či zlidovělých písní; Půjdem spolu do Betléma: "dů-dláj-dů-dláj-dů-dláj-dá", Tři citrónky: "rýbaroba, rýbaroba, rýbaroba, čuču", Válka růží: "Derry, derry down, hej, down" aj.). Jejich přičiněnémpřičiněním vznikl také opakovaný písňový motiv dvojího typu: tzv. "refrén" a "kánon", který vznikal v situacích, kdy lidé ještě neměli vymyšlenou následující sloku a ptáci jarabáci si chtěli ze vznikající písně zopakovat alespoň tu předchozí. Tento hudební postup se postupně ujal a celosvětově se proslavil. Málokdo ale dnes ví, že prapůvodcem tohoto uměleckého prvku není člověk, nýbrž zpěvný pták z Čech.

Kritické období pro populaci ptáka jarabáka v Čechách nastalo s příchodem moderní doby a s tím souvisejícím všeobecným zájmem o exotiku. V této době se celá řada českých cestovatelů začala zajímat o exotické druhy ptáků, mj. například papoušky ara, andulky a další výrazně zbarvené druhy, které byly následně importovány na území dnešní České republiky s úmyslem nahradit vymírající populaci tradičního českého jarabáka a [[sex|rozmnožit]] je. Jarabákům se toto jednání stalo osudným, neboť pro jejich jasně modré zbarvení často docházelo (zvláště mezi laickou veřejností, která již pravým jarabákům odvykla) k jejich nešťastné záměně s importovanými papoušky a k postupnému snižování zájmu o jejich postupnémuchov. Nemalou měrou k těmto záměnám docházelo také vinou ziskuchtivých obchodníků, kteří svým zákazníkům podávali zkreslené informace o tom, že jarabáci "jak známo, napodobují lidský hlas". (Ve skutečnosti se skřehotání papoušků dá s vrozeným pěveckým nadáním jarabáků srovnávat podobně málo, jako například dětské žvatlání s dramatickým přednesem profesionálního herce.) Průměrnému českému spotřebiteli však zřejmě tento rozdíl nepřipadal nijak velký a se skřehotavým opakováním několika vybraných slov se u svých padělaných "jarabáků" (dovážených mimo jiné také z [[Čína|Číny]]) snadno nahrazovánísmířili.

Zajímavostí také je, že několik jedinců tohoto druhu bylo v průběhu dvacátého století odchyceno a experimentálně podrobeno výrazným genetickým změnám. Přímým důsledkem křížení těchto uměle vytvořených druhů je také dnešní zlatý slavík, poměrně mladý druh ptáka, šlechtěný především k účelům propagace tradičního českého hudebního průmyslu. Zlatý slavík, současná rarita české fauny a přímý potomek původně divoce žijícího ptáka jarabáka, je stále ještě pro svou relativně křehkou konstituci a vysoké životní nároky chován pouze v zajetí, nicméně přední čeští ornitologové již pracují na zlepšení jeho zvířecích instinktů a na jeho postupném vypouštění zpět do volné přírody. Není tajemstvím, že mezi nejznámější ptáky z tohoto chovu patří například i slavný český zpěvák [[Karel Gott|Karel Gott]]. Při důkladnějším pozorování si dokáže jistě i laik všimnout celé řady rysů, jež předního českého zpěváka s jeho prapředkem ptákem jarabákem jednoznačně spojují.[http://static6.depositphotos.com/1150740/674/v/950/depositphotos_6740891-Cartoon-bird-sitting-on-wire-with-sing-one.jpg Ptáci jarabáci mlčky leč kriticky přihlížející zpěvu zlatého slavíka]