Lančkroun: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Odebráno 16 bajtů ,  18. 7. 2018
(→‎Historie: - dodáno jedno starodávné město)
značka: sourceedit
 
== Historie ==
LančkrounLanškroun nemá slavnou historii. Byl založen až ve 13. století (všimněte si, že je to [[prvočíslo]]). Kam se hrabe na takovej [[Londýn]], [[Athény]], [[Řím]], [[Kolín nad Rýnem]], [[Jeruzalém]], [[Soluň]], [[Mohuč]], [[Štrasburk]], [[Istanbul]], [[Filipy]], [[Milán]] nebo [[Brno]]! Byl založen [[němci|německým obyvatelstvem]], ale moc se o něm neví, protože všech písemností o městě se zmnocnilo lančkrounské muzeum. Dochovalo se jen několik pověstí (viz níže Pověsti o Lančkrouně). Petr Wurst - Jelito, rodák z Dolního Třešňovce, si zde postavil [[klášter]], který byl později přestavěn na jakýsi pseudozámek. Po [[Bílá Hora|Bílé hoře]] město s okolím připadlo Liechtensteinům, kteří by ho rádi vlastnili doteď, ale protože nemůžou, nemají [[Česko]] rádi. Tajně připravují převrat, jehož cílem bude připojení k [[Lichtenštejnsko|Lichtenštejnsku]]. Při třicetileté válce bylo město velmi pomláceno a přišli tam [[Němci|němečtí osadníci]], takže město začalo být [[Německo|německé]] a zůstalo tak do té doby, dokud se [[Němci]] neodsunuli.
 
Jelikož je Lančkroun v [[Sudety|Sudetech]], místní obyvatelé netoužili v roce 1918 o připojení k [[Československo|Československu]], české menšině dělali naschvály a chtěli z Lančkrouna vybudovat hlavní město jedné sudetské [[Žumpa|župy]]. Československá armáda jim to ale zatrhla. Za druhé světové války byl Lančkroun součástí [[Německo|Německa]]. Hned po ní to Češi Němcům vrátili. Každý Němec dostal [[Lančkrounský masakr|šťouchanec]]. Lidový soud hlídal, aby se na někoho nezapomnělo.
=== Pověsti o Lančkrouně ===
 
*Když [[prágl|Švédi]] během třicetileté války chtěli vypálit i Lančkroun, potkali [[babička|babičku]], a ta jim řekla, že nemají chodit do města, protože je tam mor. Švédi tam nešli a Lančkroun se zachránil. Prý. Každopádně jednou se ubránili. Podruhé ne.
*Z Lančkrouna na zámeček prý vede [[tunel|podzemní chodba]], kterou se dalo utýct a kterou se vozil led ze sklepa zámečku do pivovaru či co; ale to je samozřejmě blbost.
*Prý taky kolem zámečku jezdí v noci bezhlavý [[Oheň|ohnivý]] jezdec. Což je samozřejmě taky blbost, protože vzhledem k vlhkému podnebí v Lančkrouně nikdo jen tak nevzplane.
=== Původ názvu města ===
 
Pověst o Hulmundurech Češi nepřipouštějí, takže původ názvu Lančkrouna vychází z toho, že Lančkroun leží na hranicích [[Česko|Česka]] a [[Moravstán]]u i [[Slizko|Slizka]]. Leží na zemské [[českokoruna|koruně]]. Z toho vzniklo: ''zemská koruna'' - ''koruna země'' - [[němčina|německy]] ''Krone des Landes'' - ''Kronland'' - ''Landeskrone'' - ''Landskron'' - [[čeština|česky]] ''Lančkroun''. Aby Lančkroun získal aspoň nějakého slavného rodáka, přijal historické jméno Kronland po Janu Markovi Marků z Kronlandu, který téměř vyrobil humunkula, a kdyby žil ještě 200 let, objevil by i [[kámen mudrců]].
 
=== Pamětihodnosti ===
Město stojí na kopci, bylo vybudováno na prázdné louce. Barva louky se nedochovala. Město bylo postaveno podle [[Platón]]ova popisu ideálního města v Ústavě. Proto se v historickém vnitřním městě nachází velké čtvercové náměstí pro správu města a trhy a nad ním jedno menší pro chrám. Tam je [[kostel]]. (Dnešní městská rada pořádá trhy na chrámovém náměstí a na dolním náměstí dvakrát ročně obětuje Konzumu a Umění. Dělá to přesně naopak, než jak to zavedl [[Platón]] a jak to po staletí fungovalo. [[Konservatismus|Konzervativci]] skřípou zubama.)
 
*Město mělo '''hradby'''. Zbyl po nich kousek, dohromady asi 20 metrů. Nespleťte si je s ohradou pro [[Slon luční|slonslony]]y, to je kamenná zeď kolem nového parku za pivovarem, ten ale leží mimo hradby.
 
*Nejvýznamnější lančkrounskou památkou je tzv. '''zámeček''' (lančkrounsky ''Nový Zámek u Lančkrouna'', [[Rudoltice|Rudolticky]] a správně [[čeština|česky]] ''Nový zámek u [[Rudoltice|Rudoltic]]'', [[němčina|německy]] <math> \mathfrak{D} \mathfrak{a} \mathfrak{s} </math> <math> \mathfrak{N} \mathfrak{e} \mathfrak{u} \mathfrak{e} </math> <math> \mathfrak{S} \mathfrak{c} \mathfrak{h} \mathfrak{l} \mathfrak{o} \mathfrak{s} \mathfrak{s} </math> <math> \mathfrak{b} \mathfrak{e} \mathfrak{i} </math> <math> \mathfrak{R} \mathfrak{u} \mathfrak{d} \mathfrak{e} \mathfrak{l} \mathfrak{s} \mathfrak{d} \mathfrak{o} \mathfrak{r} \mathfrak{f} </math>), který není v Lančkrouně, ale v [[Rudoltice|Rudolticích]]. Kníže [[Lichtenštejnsko|Liechtenstein]] si chtěl postavit zámek podobný tomu lednickému, který vlastnili jeho chudší příbuzní. Postavil si ho v Rudolticích; protože do té doby bydlil v lančkrounském pseudozámku, ale tam se mu to nelíbilo, protože to pro něj bylo moc malé. Bohužel zámeček brzo po dokončení vyhořel, doteď se neví proč. Je několik theorií: [[1]]) blesk, 2) vajgl, 3) Weigel, 4) ohnivý bezhlavý jezdec, 5) Liechtensteinovy děti si na půdě hrály na upálení [[Jan Hus|Mistra Jana Husa]], 6) možná si to objednal [[Franta Pepa Jednička|někdo zhora]], 7) meteorit, 8) oheň který pokrývači nutně potřebovali na střeše, 9) nedbalost řemeslníků, 10) žhář. Pak se zámek zboural a zůstala jen jedna věžička, ze zbytků byl postaven rudoltický kostel. Ta věžička je momentálně opravená, cosi v ní je. Mezinárodní skautská základna to není. <ref>viz článek [[Rudoltice]][http://necyklopedie.wikia.com/wiki/Rudoltice]</ref>
 
*Renesanční '''radnice'''
 
*Novorenesanční '''gymnázium'''
 
*Lančkrounský '''pseudozámek''' vznikl přestavbou augustiniánského kláštera. Je v něm obřadní síň, městské muzeum, výstavní síň a cosi dalšího - vesměs [[velký kulový]]. Stojí na náměstí [[Alois Jirásek|Aloise Jiráska]], které se nejmenuje Školní náměstí, přestože jsou na něm tři [[škola|školy]], a to ZŠ, ZUŠ a Harvard, lančkrounská zvláštní škola; ale Jiráskovo, protože tam jednu noc přespal jakýsi Jiráskův pluk. Jirásek se dostal do Lančkrouna jak Pilát do Kréda.
 
*Kostely - jsou v Lančkrouně tři.
**Kostel '''sv. Anny''' - je taky kolem bývalého hřbitova, byl postaven pro českou menšinu z [[Nieder Johnsdorf]]u. Ta už dávno není menšina, takže kostel je na nic.
**Zbořená '''kaple sv. Františka Xaverského''' na Vančurově ulici. Nezbyla po ní ani cihla.
**Pravoslavní a evangelíci a husiti mají v Lančkrouně také modlitebny.
**Žádný větší významnější chrám konzumu v Lančkrouně není, mešita ani synagoga také ne.
**Kolem současného [[Dušičky|hřbitova]] žádný kostel není, jenom barbarská obřadní síň s rozptylovou loučkou, paneláky na urny a snad taky sudeťácký masový hrob.
Neregistrovaný uživatel

Navigační menu